Politický program Miloše Zemana

Jaroslav Bican

Přímo zvolený prezident má nyní takový politický mandát, jakým se nemůže pochlubit žádná politická strana. A i když nás to může překvapit, má i svůj politický program.

Vzhledem k mánii sledovat a komentovat každý byť sebenepatrnější krok či drobný výrok nově zvolené hlavy státu, je dobré se vrátit k jedné ne zcela bezvýznamné věci. S jakým programem byl Miloš Zeman na Hrad zvolen?

Říkáte si, on měl nějaký program? Co je to za novoty? Odkdy má u nás hlava státu svůj vlastní politický program? Asi od té doby, co kandiduje v přímé volbě, předstupuje před voliče a snaží se je něčím konkrétním oslovit. A tak i Miloš Zeman má svůj politický program. Můžete ho najít na oficiálních webových stránkách k jeho prezidentské kandidatuře. Co to ale znamená?

Dokument s největší legitimitou

Bez ohledu na to, kolik voličů Miloše Zemana si tento dokument přečetlo, nový prezident byl zvolen spolu s tímto programem. Každý, kdo ho volil, tak hlasoval i proto tento dokument. Zkrátka prezidenta a jeho program nelze oddělit. Ve skutečnosti zde tak máme dokument, jehož legitimita nemá obdoby.

Známe programy politických stran, to ano, ale jejich realizace záleží na tom, co se z nich dostane do konkrétní koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády, takže daná politická strana se vždy může vymluvit na to, že svůj program v těch a těch bodech nemůže realizovat, protože se jí je nepodařilo protlačit přes své koaliční partnery. To neznamená, že nemůže podat konkrétní legislativní návrhy, ale vládní koalici to k ničemu nezavazuje.

Zato prezident byl zvolen jako jedna osoba, takže svého závazku prosazovat svůj program se jen tak snadno zbavit nemůže. Můžeme namítnout, k čemu je mu program, když má stejné možnosti ho uplatnit jako předchozí prezidenti, kteří ale s žádným programem zvoleni nebyli. Vždyť nemá zákonodárnou iniciativu, ani vlastní většinu v Poslanecké sněmovně, která by mu umožnila schvalovat zákony, ani ministerstva, která by jeho program realizovala.

Na tom ale nezáleží. Jednou tu máme politický program, který svou volbou posvětilo přes dva miliony 700 tisíc občanů, a prezidenta, který se svým voličům zavázal ho plnit. Sice na to může časem zapomenout nebo se vymluvit na nedostatek možností, jak ho prosazovat, ale pokud má ambici za pět let znovu kandidovat, tak se tím vystavuje velkému riziku, že mu to voliči spočítají.

Závazek hlavy státu

Mohou si říct: „Miloši, co bude s tím progresivním zdaněním a co s tou přímou demokracií? Jak si to zařídíš, je tvoje věc, ale jenom pro legraci jsme tě nevolili.“ Hlavě státu tak nezbyde než hledat cesty, jak svůj program realizovat nebo se aspoň snažit působit tak, že pro to dělá vše, co je v jejích silách. Páky na to má. Stačí, když s vládou bude vyjednávat. Může naznačit, že zapomene na některé extenzivní výklady Ústavy, například na možnost kdykoli odvolat premiéra, která je podle mne sice protiústavní, ale předseda vlády se může radši s prezidentem domluvit, než aby s ním šel do ústavního konfliktu, a výměnou za prezidentovu zdrženlivost mu pomůže prosadit nějaký zákon, kterým se hlava státu může před svými voliči blýsknout.

Zbývá ještě maličkost, co se v tom prezidentském programu vlastně píše? Jeho začátek je symbolický. Nový prezident v něm zdůrazňuje, že Česká republika dvě desítky let po listopadové revoluci stále hledá program svého dlouhodobého směřování. Co se za tím skrývá? Miloš Zeman má ambici tento program nabídnout. Nezbytná je podle něho reforma politická a ekonomická. Co se týče té první, inspiraci čerpá ve Švýcarsku, ohledně té druhé ve Švédsku.

Progrese i veřejně prospěšné práce

Nově zvolený prezident by rád zvýšil počet volebních obvodů na 35. Volič by měl mít podle něho také právo sestavit si svoji vlastní kandidátku z navržených osobností napříč různými stranami. Kromě toho také navrhuje rozšíření přímé demokracie, například aby na komunální úrovni byl starostou zvolen ten, kdo ve volbách dostane nejvíce preferenčních hlasů. Co se týče dalších témat, Miloš Zeman odmítá placení školného na vysokých školách, ale souhlasí se systémem penalizačních poplatků za opakování zkoušek, ročníku či prodlužování doby studia. Sociální dávky bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu navrhuje vázat na pracovní zapojení jejich příjemců například formou veřejně prospěšných prací.

Nově zvolená hlava státu také prosazuje již diskutovaný zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Sociální pojištění by ráda zvýšila o dva procentní body, ale zároveň by chtěla starobní důchody valorizovat v souladu s inflací. Nepřímé daně by podle nového prezidenta měly být u základních potravin a léků na úrovni 10 % a u zvýšené sazby na 25 %. Dále Miloš Zeman navrhuje, aby progresivní zdanění bylo odstupňováno podle násobku průměrné mzdy s tím, že u jejího čtyřnásobku by mělo činit 40 %, ale daně z příjmů právnických osob by měly být přibližně 20 %.

Pozor na druhý článek Ústavy

Nevíme, s jakým odhodláním bude nový prezident svůj program prosazovat, ale jak současný předseda vlády, tak každý, kdo má ambici být tím budoucím, by si ho měl velmi pečlivě prostudovat, protože, jak bylo řečeno, žádný jiný politický dokument nedostal ve volbách tak velkou podporu jako tento. Těm, kteří jsou stále ještě skeptičtí, co se týče možností prezidenta svůj program prosadit, bych rád připomněl začátek druhého článku Ústavy České republiky, kde se píše: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“

Přestože dnes v Ústavě není konkrétně stanoveno, jak hlava státu může svůj program realizovat, z hlediska Ústavy se v osobě prezidenta koncentruje stejná vůle lidu jako v celé Poslanecké sněmovně dohromady, takže pokud nový prezident bude mít tu ambici, tak si dříve či později najde cestu, jak svou představu dlouhodobého směřování ČR alespoň částečně uplatnit.

    Diskuse (52 příspěvků)
    Anna Šabatová
    February 15, 2013 v 22.16
    k programu MZ
    Je trochu smutné, že v sociální části programu MZ pilně opisoval od Kalouska a TOP 09: "Třetí oblastí jsou úpory v sociálních dávkách, které dnes v té či oné formě pobírá zhruba polovina obyvatelstva a které mnohdy demotivují k zájmu o práci. Proto navrhuji vázat výplatu sociálních dávek na pracovní začlenění příjemců těchto dávek, například formou veřejněprospěšných prací."
    Eva Hájková, penzistka
    February 16, 2013 v 8.5
    Sociální dávky by opravdu měla pobírat jen malá skupina obyvatelstva. Ale co je to proboha za společnost, v níž člověk nemůže sebe i své děti slušně uživit prací!? S tím se rozhodně nemůžeme smířit.
    Roman Kanda
    February 16, 2013 v 8.16
    Paní Hájková, problém je v tom, že sociální dávky jsou u nás prostředkem sociální stigmatizace: bereš dávky, jsi socka (mimochodem výraz, který upřímně nenávidím).

    Miloš Zeman je prý obdivovatelem Švédska (viz jeho vtipný prezidentský power point). Možná by se divil, kolik je tam takových "socek", co pobírají dávky. Ale že by to byli zároveň chudí lidé, to sotva.
    Eva Hájková, penzistka
    February 16, 2013 v 9.51
    Pak to patrně nejsou dávky (ve smyslu charitativním), ale je to něco, co jim po právu náleží.
    Roman Kanda
    February 16, 2013 v 10.8
    Přesně tak.
    Eva Hájková, penzistka
    February 16, 2013 v 10.48
    Takže když někdo někomu velmi dlouho upírá to, co mu skutečně patří, potom se může snadno stát, když si to ten druhý "někdo" bude chtít vzít sám. Tak jako se o tom pojednává v jedné staré písni s textem Fráni Šrámka.

    MILION PAŽÍ

    1. sloka

    Milion paží v tmách se vzpjalo,
    červený kohout v střechy vlít!
    Oč tisíc let nás okrádalo,
    my jdeme sobě nazpět vzít.
    A v cestu svit, krvavé nebe!
    Kdo trpíš, k nám se dej ha hoj!
    A ohřát pojď se, koho zebe,
    svět hoří v tmách! Nuž v boj! Nuž v boj!
    Hoj, druzi v kraji, v městě,
    svou bídu v plamen vneste!
    Čím kdo's byl rab, všecko spal.
    Pryč s kapitálem buržoasií,
    pryč s otroctvím a tyranií!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    a anarchii!

    2. sloka

    Až všecka kola stanou v děse,
    proletář v ulici se zjev!
    Pak strojů pán ať zapřáhne se,
    jenž tobě pil tak dlouho krev!
    A práce stůj, stůj po tu dobu,
    až s rukou spadnou řetězy!
    Je Revoluce na pochodu
    a Revoluce zvítězí!
    Hoj, druzi v kraji, v městě,
    svou bídu v plamen vneste!
    Čím kdo's byl rab, všecko spal.
    Pryč s kapitálem buržoasií,
    pryč s otroctvím a tyranií!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!

    3. sloka

    My nechcem' bohů, ani pánů,
    nechceme pouta státu znát!
    My chceme dáti v slunka žáru
    volnosti, právu navždy vzplát!
    A třeba lid až dosud dřímá,
    však tambor náš ho probudí!
    Hle povstalec již prapor třímá
    a píseň jeho bouře zní:
    Hoj, druzi, kamarádi!
    Přes hranice a řády
    ruce si podejme zas!
    My zničili jsme tyranii,
    teď ušlapem i buržoasii!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!

    4. sloka

    Tož do ulic, rebelů voje!
    Tož do ulic, kdo's proletář!
    Dělníče, sbírej síly svoje
    a vítej rudou ruskou zář!
    A třeba netečné jsou davy,
    to neodstraší rebela!
    Teď proudy jisker žhavé lávy
    již rozsévejme dokola!
    Hoj, druzi v kraji, v městě,
    svou bídu v plamen vneste!
    Čím kdo's byl rab, všecko spal.
    Pryč s kapitálem buržoasií,
    pryč s otroctvím a tyranií!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!
    A v boj, a v boj, a v boj.
    Za anarchii!
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    February 16, 2013 v 10.55
    Jo, jo
    Když už všichni vášniví podporovatelé Zemana uznají, že je to pravičák až na půdu...
    Roman Kanda
    February 16, 2013 v 11.5
    Pravičák, levičák — to jsou jen nálepky.

    Především je to nesmírně dynamická kombinace racionálního pragmatika a radikálně populistického rétora.
    MT
    Miroslav Tejkl
    February 16, 2013 v 12.46

    Na jeho (MZ) názorech jsou pochybné pouze ty veřejné práce - pokud si platím povinná pojištění, platím si jako podmnožinu i pojiuštění proti vlastní nezaměstnanosti.
    V tomhle je MZ naprosto vedle a je to jeho pravicový populismus.

    Ve všem ostatním se naopak pan Pleva mýlí a vše, co na toto téma ohledně "pravicového charakteru" Zemana řekl, je naprosto a totálně mimo ...

    Příznivec Skandinávie je přece ten, kdo požaduje nejen vysoký sociální servis, ale také uznává vysoké daňová zatížení společenské většiny - a tedy vysoké nepřímé daně (které prý nejvíc dopadají na chudinu, což je pravda tak maximálně u těch rohlíků - jinak je to u všech kromě nejbohatších stejné, protože existují různé cenové verze, které si různě bohatí kupují podle tohodo které vrstvy patří).
    Nepřímé daně jsou teprve dnes takto vysoké v Evropě obdobně - kdysi byla daňová zátěž ležící na široké veřejnosti specialitou euroseveru.

    Švédsko má nižší daně z příjmu právnických osob než neoliberální anglosasové (USA, GB) - a má vysokou (ale sníženou po r. 1990) daň z příjmu osob fyzických (takže vysoké daňové břemeno ležící na "obyčejném člověkovi" se po r. 1990 ještě více na tohoto obyčejného človška přesunulo !!! To je pravda.

    Švédsko stáhnulo svůj dluh ze 70% HDP na dnešních 38% - už jsou pod náma a byli nekonečně vysoko nad námi ...

    Sever stojí na straně Němců, je konzervativní a ten jedinej, kdo má euro (Finové) reprezentují konzervativní, selský přístup k problému.

    Druhému pilíři budou Seveřani méně fandit - ale teprve v budoucnu - protože z kapitálového trhu se žádné výnosy už v budoucnosti nevytlučou.

    Ale předtím v minulosti si ho zavedli.


    ... dalo by se pokračovat - většinu z toho obsahuje můj - notně starej - článek na blistech "Kde sociální stát neslábne a reprodukuje se" ...

    ... napsaný v reakci právě na pana Plevu ...

    MT
    Miroslav Tejkl
    February 16, 2013 v 12.57

    a ještě něco:

    systémová změna směrem k postkapitalismu bude společenskou většinu BOLET ...

    Jako každá systémová změna v minulosti.

    Kdo si myslí, že systémová změnu bude reprezentovat nějakou úlevu, ten se mýlí ...

    Sociální stát, který těžil zdaněním soukromých vysokých zisků NEBYL systémovou změnou - a proto nebolel a naopak byl úlevou ...
    Vytěžoval soukromý produktivní kapitál a jeho tehdy realtivně slušné výnosy ...
    ... což je už dávno pryč ...

    Naopak systémová změna bolet bude a její legitimizace je dána jen tou nutností - ne že se bude "líbit" ...

    ... alternativou je "financializační socialismus pro privilegované a nejbohatší", který není kapitalismem jenom proto, že dominantní roli soukromého zisku (profit) nahradí "dobývání renty" - od zisku kategoriálně odlišná, ale zvrácená, hnilobná a parazitní forma čistého přebytku ve stejně zvráceném a hnijícím "socialismu bohatých" (viz knihy docentky Evy Klvačové na toto téma) ...

    + Další komentáře