Téměř se mi příčí o tom psát, protože věnuje-li se člověk něčemu takovému a dokonce o tom napíše, bezděčně dodává váhu i zjevnému idiotství a neschopnosti. Nedá mi to ovšem, protože se zdá, že způsobem zkoumání platnosti podpisů a metodou následného odpočtu neplatných podpisů jsme se definitivně, jak trefně poznamenal kdosi na Facebooku, stali banánovou republikou.

Podobně absurdní rozměr jako akutní podkvalifikace (jde o látku páté třídy základní školy), mozková dysfunkce anebo vážné duševní poruchy pracovníků Ministerstva vnitra nabývají rovněž následné posudky právníků a výroky vyřazených prezidentských kandidátů. Namísto toho, aby se váleli po podlaze v nezadržitelném záchvatu smíchu a urychleně požádali psychiatrickou léčebnu v Bohnicích o rychlý transport celého Vnitra k dlouhodobému ozdravnému pobytu v tomto poklidného koutu Prahy, marně polemizují s výroky a výpočty šílenců. Nejen že se tak bezděčně dostávají na jejich duševní úroveň, ale zároveň legitimizují tuto bezednou tupost jako běžnou součást společenského diskursu - jako normu.

Že se k tomu s vážnou tváří odhodlají Bobošíková s Okamurou, příliš nepřekvapuje. Nepřekvapuje ani to, že Vladimír Dlouhý seriózně oznamuje, že spolu se svým týmem objevili „numerickou chybu“ a dokonce i „chybu ve vzorci“. Nepřekvapuje vlastně ani to, že tento ekonom potřebuje na odhalení vzniklé „chyby“ celý tým a následné konzultace s panem doktorem Janem Bártou, ředitelem Ústavu státu a práva. V jasnějším světle se tak zároveň ocitají i výsledky ekonomické transformace 90. let pod taktovkou Klausových vlád, v nichž Vladimír Dlouhý svého času vysedával na postu ministra průmyslu a obchodu a jistě také počítal.

Překvapuje ovšem, že se do této kauzy nechají zatáhnout i respektované osobnosti, které dlouze a namnoze právnickými termíny zdůvodňují nesmyslnost podobného duševního propadu, namísto toho, aby si zaťukali na čelo a podali návrh k prošetření zdravotní způsobilosti vedení Ministerstva vnitra k výkonu povolání.

Jedinou smysluplnou reakcí se tak jeví výsledky spontánní lidové tvořivosti zejména na internetu. Například vtip: „Zítřejší teploty vystoupají až na dvacet stupňů.“ „A není to, prosím vás, na listopad trochu moc?“ „Ne, není. Ráno bude deset stupňů a večer také deset.“

Nabízí se ovšem řada dalších odpovědí, proč na Ministerstvu vnitra na svém vyšinutém pojetí matematiky trvají. Tedy když pomineme již zmíněnou hypotézu, že vysoké funkce ve státní správě už podobně jako na sklonku reálného socialismu definitivně zaplnili lidé bez elementární inteligence a vzdělání.

Jedna z nich je ta, že se někdo snaží první přímou volbu prezidenta rozvrátit nebo alespoň co nejvíce poškodit či zesměšnit. A druhá je třeba ta, že na ministerstvu vedeném bývalým pražským taxikářem začaly převládat rutinní výpočetní postupy jisté části této specifické profesní skupiny. Jako například: kolik zaplatí zahraniční zákazník při ceně 25 korun za kilometr a ujetí deseti kilometrů? Přece 468 korun!