Jistě nejsem sám, pro koho představuje Česká pirátská strana hádanku. Podle místopředsedy strany Mikuláše Ferjenčíka je stranou bez ideologických předsudků, Dušanu Radovanovičovi jejich údajná neideologičnost vadí. Piráti se vcelku dle očekávání odmítají přiřadit k levici či pravici. Co nevíme, je, jak daleko jsou schopni v boji za svobodný software a necenzurovaný virtuální svět zajít. Ať už politická strana hájí jakékoli principy, vždy by měla upřednostňovat umírněný postoji před extremistickým. Tedy dávat přednost vyjednávání před násilnými střety a přesvědčování před represemi.

Dostane-li se extremistická politická strana k moci, znamená to pro danou zemi pohromu bez ohledu na to, jaké ideály daná strana vzývá. Proto je důležité takové strany rozpoznat včas a nepodlehnout jejich vábení. Jak ale na to?

Extremisté všech druhů mají zacíleno na určitý typ příznivců, kteří slyší na silná slova, povznášející hesla, velkolepé sliby a na stále opakované výhrůžky (naopak voliči umírněných stran se zajímají spíše o konkrétní problémy a jejich řešení a tendenci zbožštit nějakou hodnotu nepodléhají). Tento způsob komunikace je spolehlivě prozradí.

Pokusme se použít slovník výrazů používaných demagogy a porovnat frekvenci jejich výskytů v polemických textech na webu Pirátů a dalších politických stran (v případě Pirátů se jedná o články publikované od června tohoto roku doposud, u ostatních stran jsem použil dříve získané výpočty z textů od června do září 2010; ve všech případech celková délka textů přesahuje 10 000 slov). Výrazy lze rozdělit do sedmi kategorií:

1. Agresivita: nenávist k jiným názorovým skupinám se odrazí ve slovech jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.

2. Prodej iluzí: vzhlížení k „vyšším“ ideálům prozradí slova: svoboda, příroda, národ, spása atd.

3. Dogmatismus: naléhavá snaha „zachránit svět“ vede k používání slov: naprosto, rozhodně, všichni, každý atd. (naopak slova jako částečný, nevelký, ojedinělý ukazují na nízkou dogmatičnost).

4. Zaštiťování se kolektivem: člen davu používá často zájmeno my v 1. pádu.

5. Ideologické myšlení: nepřítele je třeba označit slovem končícím na —ismus.

6. Dramatičnost: přibarvování textu slovy boj, krev, smrt, strach atd.

7. Posedlost symboly: symbol zastupuje celou skupinu, ať již vlastní či konkurenční. Sem patří slova: symbol, vlajka, přísaha atd.

↗

Čísla v tabulce udávají průměrný počet výrazů na 10 000 slov textu (kromě dogmatismu, který se počítá jako poměr dogmatických a nedogmatických výrazů). Jak je patrné z celkového koeficientu, Piráti nedopadli zdaleka nejhůře, na druhou stranu se ocitli ve společnosti, po které jistě netoužili — mezi ODS a KSČM. Může za to jejich především verbální agresivita (slovy jako mafie, lži, zneužití Piráti nešetří). Výsledek ve mně vzbuzuje obavy, že se u nich dočkáme podobné ideologické zaslepenosti, jakou lze pozorovat u jejich modrých a rudých konkurentů. Netřeba ovšem činit definitivní soudy. Pirátská strana se bude jistě vyvíjet a je možné, že se k umírněným stranám přiblíží. Otázkou je, zda o to bude stát, či zda dá přednost spíše radikální politice.