Jaké slovo má Čína v Africe? Sledujme nyní Súdán
Petr JedličkaMezi severním a jižním Súdánem začíná v těchto dnech válka, která je v rozporu s bytostnými zájmy Pekingu. Právě Súdán byl přitom brán za příklad mimořádného nárůstu čínského vlivu v Africe v posledních letech nejčastěji.
Bije to do očí v titulcích článků, zaznívá to i v projevech nejmocnějších: v Africe dochází k novému kolonialismu a jeho aktérem je Čína. Titulky podkládají konkrétní údaje o investicích, diplomatické aktivitě a celkové hodnotě uzavřených obchodů, v nichž Čína ve vztahu k Africe přeběhla USA už v roce 2009. Znalý novináři též nešetří ilustračními příběhy. Jde ale skutečně o kolonialismus? Snaží se opravdu čínské vedení africký prostor ovládnout — byť třeba ne přímo, ale jen ekonomicky — aby zajistilo přísun surovinových zdrojů a příhodné klima pro výdělečné investice do budoucna?
Masmediální výklad tak vyznívá. Tvrdí to i někteří odborníci. Zvláště od pominutí poslední krize v Zimbabwe se ovšem množí i texty (například zde, zde či zde), které naznačují, že to s tou čínskou mocí nad nejrůznějšími africkými diktaturami nebude tak valné ... že velmoc prostě jen tržně expanduje, obchoduje a s politikou toho moc nezmůže.
Prezident Bašír mluví dál o osvobození jihosúdánského lidu od vlády zlotřilého režimu. Ropa stále neproudí.
I když je možné, že si Spojené státy myslí na Jižní Súdán perspektivně (i když indiciemi jsou zatím jen loňské zrušení sankcí a otevření velvyslanectví ve Washingtonu), nelze opomenout, že ropu lze ze Súdánu vyvážet pouze jedním ropovodem, a ten má pod kontrolou sever. Na jihu se sice má stavět nový, ale bude hotov až kdo ví kdy. Licence na těbu mají v obou Súdánech převážně korporace z Asie, krom čínských ještě malajské. Žádní Američané ...
http://www.consciousbeingalliance.com/2012/03/kpfa-speaks-to-keith-harmon