Čína již půjčuje rozvojovým zemím víc než Světová banka

Petr Jedlička

Analytikové z Financial Times spočítali, že čínským režimem kontrolované banky poskytly rozvojovým zemím za poslední dvě léta větší úvěry než známá globální instituce. Pozorovatelé připomínají, že Peking úvěry využívá k obhajobě strategických zájmů.

Dva čínské bankovní ústavy kontrolované státem půjčují vládám a firmám v chudých zemích více peněz než Světová banka. Vyplývá to z tematických analýz ekonomického listu Financial Times.

Čínská rozvojová banka a Čínská banka pro vývoz a dovoz poskytly subjektům v chudých zemích v letech 2009 a 2010 úvěry v celkové hodnotě minimálně 110 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Úvěry Světové banky přitom od poloviny roku 2008 do poloviny loňského roku nepřesáhly celkovou částku sto miliard dolarů.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Chris Hogg z BBC navíc upozorňuje, že skutečná hodnota čínských úvěrů je s velkou pravděpodobností ještě vyšší. Zmíněné banky totiž podrobné informace o půjčkách nepublikují, a tak analytikové z Financial Times museli vycházet pouze z veřejných informací o uzavřených dohodách.

Některé dohody o úvěrech jsou ale politicky citlivé, píše Hogg dále. Jedná se třeba o půjčky problematickým režimům nebo na problematický účel — například zbrojení. Hodnotu takovýchto kontraktů těžko odhadnout. Jistě však nebude zanedbatelná.

Jak Čínská rozvojová banka, tak Čínská banka pro vývoz a dovoz jsou státem nejen spoluvlastněny, ale i spoluřízeny. Rozvojová banka má například dlouhodobé zadání usnadňovat přísun surovin z rozvojového světa do čínských podniků. Druhý z ústavů je zase znám tlakem na protistranu, aby usnadňovala vstup čínských firem do půjčující si země.

Chris Hogg připomíná, že vláda v Pekingu si vytvořila finanční rezervu ve výši dvou bilionů dolarů (36 bilionů korun), a tak si může dovolit půjčovat komukoliv na cokoliv, pokud to vyhovuje jejím strategickým zájmům. Z posledních let lze do této skupiny kontraktů řadit například dlouhodobé smlouvy o dodávkách energetických surovin z Ruska, Venezuely nebo Brazílie.

Naopak expanze čínského soukromého sektoru do zahraničí je podle analytiků z Financial Times daleko umírněnější. Přímé zahraniční investice za příslušné období činily padesát miliard dolarů (0,9 bilionu korun) — to je polovina sumy, než jakou investovaly zahraniční korporace za stejná léta v samotné Číně.

Další informace:

The Financial Times China’s lending hits new heights

Reuters China ahead of World Bank in loans to developing nations - FT

BBC News China banks lend more than World Bank - report

    Diskuse