Americký ministr obrany Robert Gates v neděli zahájil čtyřdenní návštěvu Číny, zaměřenou na znovunavázání vztahů mezi armádami obou zemí. Jeho cesta je ale zastíněna sérií čerstvě zveřejněných zpráv a prohlášení z obou stran, která odkazují na  zvyšující se sílu a technologickou vyspělost čínské armády.

Sám Gates na cestě do Pekingu řekl novinářům, že zvyšující se obranné kapacity Číny jsou pro Spojené státy znepokojující, a USA budou muset na situaci reagovat tím, že zvýší vlastní obranný potenciál v oblasti.

Podle některých analytiků může jít ovšem jen o záměrná zkreslení, jež mají v posledku zajistit další zakázky pro americký zbrojní průmysl.

Dle nedávných zpráv v amerických médiích Čína pokročila v budování nového typu neviditelného bitevního letounu. Washington se také obává její nové balistické střely, která je schopná potopit letadlovou loď na vzdálenost více než tří tisíc kilometrů. Rychlost vývoje nových čínských zbraňových systémů prý Pentagon zaskočila.

„Oni (Čína) mají evidentně potenciál ohrozit některé naše kapacity,“ řekl Gates doslova novinářům, kteří s ním cestovali do Pekingu. „Musíme jim věnovat pozornost a vhodně odpovědět vlastními programy,“ řekl Gates s tím, že Spojené státy věděly, že se Čína chystá vyrobit pro radary neviditelný letoun, ale rychlost jeho vývoje předčila odhady tajných služeb.

Peking je ale stále roky výzkumu a testů za schopnostmi amerických neviditelných stíhaček a i v roce 2015 budou mít USA mnohem více podobných strojů ve vzduchu než jakákoliv jiná země, řekl Gates.

Důvodnost obav z čínského pokroku ve vývoji balistických střel proti letadlovým lodím je nicméně četnými znalci zpochybňována. V českých médiích na jejich texty pravidelně upozorňuje Štěpán Kotrba na Britských listech.

Bombardéry a elektronika

Soudě dle oficiálních prohlášení se Spojené státy snaží Čínu dlouhodobě přesvědčit, aby byla otevřenější a častěji zveřejňovala a projednávala své armádní plány. Ta jim dle agentur z části ustupuje. V reakci na požadavky Američanů například s velkou pravděpodobností dovolila pořízení záběrů nového neviditelného letounu J-20, které byly nedávno umístěny na internet.

Pentagon sám se i pod tíhou rozpočtových škrtů snaží zaměřit na vývoj technologií, které by na údajné posilování čínské armády reagovaly. Investovat tak hodlá do vyrobení nového bombardéru s dlouhým doletem, který může nést jaderné hlavice, a také do vylepšení elektronických zařízení letadlových lodí, jež dokáže změnit kurz přilétající střely.

Zveřejňovaná část rozpočtu pekingského ministerstva obrany je ale pořád cca několikanásobně nižší než amerického. Čína vloni utratila za armádu osmdesát miliard dolarů, což je o sedm a půl procenta více než v roce 2009. Vláda Baracka Obamy má v plánu letos utratit přibližně 663 miliard dolarů. Čínský rozpočet pro rok 2011 prozatím nebyl zveřejněn.

Tchaj-wan, Korea, Japonsko

Gatesova cesta je první návštěvou amerického ministra obrany v Číně od roku 2000. Přichází v čase zvýšeného pnutí v regionu po zhoršení vztahů mezi oběma státy Korejského poloostrova a také téměř rok poté, co Čína ukončila armádní kontakty s Washingtonem kvůli americkým dodávkám zbraní na ostrov Tchaj-wan.

Čínská armáda trvá na tom, že není hrozbou a zbrojí pouze pro obranné účely. K nimž se však podle deníku Guardian může počítat i vojenský nátlak na Tchaj-wan, který Čínská lidová republika považuje za své území. Situace kolem ostrova bude podle analytiků spolu se Severní Koreou jednou z nejdůležitějších součástí nadcházejících jednání.