Americký prezident Barack Obama označil na třídenní návštěvě Indie zemi za světovou velmoc a prohlásil, že její spojenectví se Spojenými státy by mělo utvářet jednadvacáté století. Dobré vztahy s Indií, které by měly americkým investorům otevřít jeden z největších světových trhů, potvrdil Obama také budoucím příslibem podpory pro snahu Dillí získat trvalé křeslo v Radě bezpečnosti OSN.

Při jednáních s indickým premiérem Manmohanem Singhem se oba státníci shodli na spolupráci v boji s terorismem a zotavení se z ekonomické krize. Dalšími tématy rozhovorů byly dle agentur válka v Afghánistánu a vztahy s Pákistánem a Čínou.

„Jako dvě největší světové demokracie, jako velké a rostoucí volné tržní ekonomiky, jako multietnické společnosti se silnými tradicemi pluralismu a tolerance nemáme pouze možnost, ale také zodpovědnost vést,“ shrnul Obama situaci na pondělní tiskové konferenci v Dillí.

Dalšími oblastmi zvýšené spolupráce Dillí a Washingtonu má být vesmírný výzkum, občanská společnost, bezpečnostní záležitosti a jaderná energetika. Obě země se také dohodly na kooperaci při zajišťování bezpečnosti na letištích, přístavech a státních hranicích.

O čem se nemluvilo

Podle agenturních komentářů působila návštěva prezidenta Spojených států v Indii až idylicky. Výsledky jednání si pochvaloval také tamější premiér. Americká nezávislá stanice Democracy Now ale současně upozornila na řadu témat, o nichž se nejednalo, protesty různých indických skupin, které masmédia nereflektovala, a také potlačenou otázku, komu uzavřené dohody prospějí nejvíce.

Minimální pozornost byla například věnována sporu nad obsahem dohody o prodeji vybavení do indických jaderných elektráren, již uzavřely oba státy ještě za vlády George W. Bushe a proti vůli amerického Kongresu. Indie trvá dlouhodobě na tom, aby dodavatelské korporace jako Westinghouse či General Electric ručily za náhradu škod při případné jaderné havárii. Firmy však tento požadavek odmítají a americká vláda jejich pozici hájí.

Obama také nemluvil o indické kritice americké podpory zemědělskému exportu, z níž profitují zejména velké společnosti jako Monsanto. Ty do Indie vyváží vyšlechtěné odrůdy zemědělských plodin v podobě sazenic a zrní a rovněž technologie pro intenzivní zemědělství. Velké pěstitelské podniky napojené na nadnárodní firmy získávají obé pod cenou a svojí produkcí následně likvidují lokální zemědělské trhy.

Proti dotacím americkému zemědělskému exportu protestovalo při Obamově návštěvě několik tisíc lidí. Další demonstrace organizovaly levicové strany a nezávislá sdružení, hájící zájmy obětí chemické havárie v Bhópálu. Při té zemřelo v roce 1984 na dvacet tisíc lidí a další desetitisíce zůstaly dodnes postiženy. Odpovědná chemická korporace z USA (Union Carbide, dnes Dow Chemical Company) je přitom doposud náležitě neodškodnila.

Především zbraně

Americký prezident se na sobotní tiskové konferenci pochlubil uzavřením série obchodních dohod v celkové hodnotě patnácti miliard dolarů. Podle něj pomohou v USA vytvořit nová pracovní místa a podnítit ekonomický růst. Experti z Democracy Now však opět dodávají, že tak jednoznačné to s prospěšností dohod není.

Z velké části se totiž jedná o zbrojní kontrakty. Indie patří mezi největší dovozce zbraní na světě a právě v současné době armádu přezbrojuje. V minulosti ale nakupovala především v Rusku a v Evropě, což chtějí USA změnit. Mezi nejvýznamnější z uzavřených smluv patří nejspíše dohoda o smlouvě budoucí, jež by se měla týkat dodávky 126 amerických stíhaček v hodnotě deseti miliard dolarů. Plnohodnotná smlouva má být podepsána letos v zimě.

K dalším úmluvám patří kupříkladu úprava dovozu motocyklů Harley Davidson na indický trh anebo smlouva o prodeji sofistikovaných zabezpečovacích technologií. Jak přitom upozorňuje Democracy Now, hlavními problémy Indie jsou dnes chudoba, přelidněnost velkých měst a poškozené životní prostředí. Nic z toho uzavřené kontrakty neřeší.

S Obamou cestuje po Asii na 250 zástupců průmyslu, obchodních společností a vládních zmocněnců pro rozvoj ekonomiky. Lze se tak domnívat, že právě tyto skupiny určují obsah hospodářských jednání, a že tak činí především z vlastního zájmu, který se pouze zčásti protíná s obecným, uzavírá své hodnocení známá americká stanice.

Cestuje také Clintonová

Z Indie se Barack Obama v úterý přesunul do Indonésie, kde má podobný program. V rámci desetidenní cesty navštíví ještě summit G20 v jihokorejském Soulu a nakonec Japonsko.

Do oblasti se mezitím vydali také americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a ministr obrany Robert Gates, kteří zavítali do Austrálie. S vládou Julie Gillardové se zde dohodli na uskladnění vojenského vybavení a zásob, které by mělo být součástí širšího plánu na zlepšení akceschopnosti americké armády v případě přírodních katastrof a dalších výjimečných situací v oblasti.

Dohoda je součástí nové americké politiky rozmisťování bezpečnostních sil, která by měla být opakem minulého trendu rozesílání jednotek ze základen ve Spojených státech, případně jejich zámořského území. Nyní mají být jednotky v klíčových oblastech rozmístěny tak, aby byla jejich přítomnost viditelnější a efektivnější.

Jak americká, tak australská armáda budou navíc spolupracovat na výstavbě nové monitorovací stanice v západní Austrálii, jež bude sledovat aktivitu kolem Země, převážně balistické střely od států jako je Severní Korea a stav vesmírného odpadu na oběžné dráze.

Dle BBC a australských médií zvýší dohoda v důsledku vliv USA v celé oblasti Indického oceánu. Na to ukazuje i nedávno dohodnutá série vojenských cvičení, kterých by se krom Austrálie měly zúčastnit také Indonésie a Singapur.

Další informace:

AFP Obama hails ties with 'world power' India

BBC News US-India ties 'to define century'

The Sydney Morning Herald US to Step Up Military Presence Across Asia, into Indian Ocean

Democracy Now Big Business & Arms Deals, Not Poverty, Top Obama’s Agenda in India