Americký prezident Barack Obama označil na třídenní návštěvě Indie zemi za světovou velmoc a prohlásil, že její spojenectví se Spojenými státy by mělo utvářet jednadvacáté století. Dobré vztahy s Indií, které by měly americkým investorům otevřít jeden z největších světových trhů, potvrdil Obama také budoucím příslibem podpory pro snahu Dillí získat trvalé křeslo v Radě bezpečnosti OSN.

Při jednáních s indickým premiérem Manmohanem Singhem se oba státníci shodli na spolupráci v boji s terorismem a zotavení se z ekonomické krize. Dalšími tématy rozhovorů byly dle agentur válka v Afghánistánu a vztahy s Pákistánem a Čínou.

„Jako dvě největší světové demokracie, jako velké a rostoucí volné tržní ekonomiky, jako multietnické společnosti se silnými tradicemi pluralismu a tolerance nemáme pouze možnost, ale také zodpovědnost vést,“ shrnul Obama situaci na pondělní tiskové konferenci v Dillí.

Dalšími oblastmi zvýšené spolupráce Dillí a Washingtonu má být vesmírný výzkum, občanská společnost, bezpečnostní záležitosti a jaderná energetika. Obě země se také dohodly na kooperaci při zajišťování bezpečnosti na letištích, přístavech a státních hranicích.

O čem se nemluvilo

Podle agenturních komentářů působila návštěva prezidenta Spojených států v Indii až idylicky. Výsledky jednání si pochvaloval také tamější premiér. Americká nezávislá stanice Democracy Now ale současně upozornila na řadu témat, o nichž se nejednalo, protesty různých indických skupin, které masmédia nereflektovala, a také potlačenou otázku, komu uzavřené dohody prospějí nejvíce.

Minimální pozornost byla například věnována sporu nad obsahem dohody o prodeji vybavení do indických jaderných elektráren, již uzavřely oba státy ještě za vlády George W. Bushe a proti vůli amerického Kongresu. Indie trvá dlouhodobě na tom, aby dodavatelské korporace jako Westinghouse či General Electric ručily za náhradu škod při případné jaderné havárii. Firmy však tento požadavek odmítají a americká vláda jejich pozici hájí.

Obama také nemluvil o indické kritice americké podpory zemědělskému exportu, z níž profitují zejména velké společnosti jako Monsanto. Ty do Indie vyváží vyšlechtěné odrůdy zemědělských plodin v podobě sazenic a zrní a rovněž technologie pro intenzivní zemědělství. Velké pěstitelské podniky napojené na nadnárodní firmy získávají obé pod cenou a svojí produkcí následně likvidují lokální zemědělské trhy.

Proti dotacím americkému zemědělskému exportu protestovalo při Obamově návštěvě několik tisíc lidí. Další demonstrace organizovaly levicové strany a nezávislá sdružení, hájící zájmy obětí chemické havárie v Bhópálu. Při té zemřelo v roce 1984 na dvacet tisíc lidí a další desetitisíce zůstaly dodnes postiženy. Odpovědná chemická korporace z USA (Union Carbide, dnes Dow Chemical Company) je přitom doposud náležitě neodškodnila.

Především zbraně

Americký prezident se na sobotní tiskové konferenci pochlubil uzavřením série obchodních dohod v celkové hodnotě patnácti miliard dolarů. Podle něj pomohou v USA vytvořit nová pracovní místa a podnítit ekonomický růst. Experti z Democracy Now však opět dodávají, že tak jednoznačné to s prospěšností dohod není.

Z velké části se totiž jedná o zbrojní kontrakty. Indie patří mezi největší dovozce zbraní na světě a právě v současné době armádu přezbrojuje. V minulosti ale nakupovala především v Rusku a v Evropě, což chtějí USA změnit. Mezi nejvýznamnější z uzavřených smluv patří nejspíše dohoda o smlouvě budoucí, jež by se měla týkat dodávky 126 amerických stíhaček v hodnotě deseti miliard dolarů. Plnohodnotná smlouva má být podepsána letos v zimě.

K dalším úmluvám patří kupříkladu úprava dovozu motocyklů Harley Davidson na indický trh anebo smlouva o prodeji sofistikovaných zabezpečovacích technologií. Jak přitom upozorňuje Democracy Now, hlavními problémy Indie jsou dnes chudoba, přelidněnost velkých měst a poškozené životní prostředí. Nic z toho uzavřené kontrakty neřeší.

S Obamou cestuje po Asii na 250 zástupců průmyslu, obchodních společností a vládních zmocněnců pro rozvoj ekonomiky. Lze se tak domnívat, že právě tyto skupiny určují obsah hospodářských jednání, a že tak činí především z vlastního zájmu, který se pouze zčásti protíná s obecným, uzavírá své hodnocení známá americká stanice.

Cestuje také Clintonová

Z Indie se Barack Obama v úterý přesunul do Indonésie, kde má podobný program. V rámci desetidenní cesty navštíví ještě summit G20 v jihokorejském Soulu a nakonec Japonsko.