Americký prezident Barack Obama označil na třídenní návštěvě Indie zemi za světovou velmoc a prohlásil, že její spojenectví se Spojenými státy by mělo utvářet jednadvacáté století. Dobré vztahy s Indií, které by měly americkým investorům otevřít jeden z největších světových trhů, potvrdil Obama také budoucím příslibem podpory pro snahu Dillí získat trvalé křeslo v Radě bezpečnosti OSN.

Při jednáních s indickým premiérem Manmohanem Singhem se oba státníci shodli na spolupráci v boji s terorismem a zotavení se z ekonomické krize. Dalšími tématy rozhovorů byly dle agentur válka v Afghánistánu a vztahy s Pákistánem a Čínou.

„Jako dvě největší světové demokracie, jako velké a rostoucí volné tržní ekonomiky, jako multietnické společnosti se silnými tradicemi pluralismu a tolerance nemáme pouze možnost, ale také zodpovědnost vést,“ shrnul Obama situaci na pondělní tiskové konferenci v Dillí.

Dalšími oblastmi zvýšené spolupráce Dillí a Washingtonu má být vesmírný výzkum, občanská společnost, bezpečnostní záležitosti a jaderná energetika. Obě země se také dohodly na kooperaci při zajišťování bezpečnosti na letištích, přístavech a státních hranicích.

O čem se nemluvilo

Podle agenturních komentářů působila návštěva prezidenta Spojených států v Indii až idylicky. Výsledky jednání si pochvaloval také tamější premiér. Americká nezávislá stanice Democracy Now ale současně upozornila na řadu témat, o nichž se nejednalo, protesty různých indických skupin, které masmédia nereflektovala, a také potlačenou otázku, komu uzavřené dohody prospějí nejvíce.

Minimální pozornost byla například věnována sporu nad obsahem dohody o prodeji vybavení do indických jaderných elektráren, již uzavřely oba státy ještě za vlády George W. Bushe a proti vůli amerického Kongresu. Indie trvá dlouhodobě na tom, aby dodavatelské korporace jako Westinghouse či General Electric ručily za náhradu škod při případné jaderné havárii. Firmy však tento požadavek odmítají a americká vláda jejich pozici hájí.