Se zvyšujícím se tlakem na snížení rozpočtového deficitu, který dosahuje 1,3 bilionů dolarů (téměř 23,5 bilionů korun), se ve Spojených státech rozbíhá debata, zda se připravovaná úsporná opatření budou týkat také rozpočtu ministerstva obrany.

V posledních deseti dnech byly zveřejněny dvě zprávy, které požadují, aby byl rozpočet Pentagonu omezen. První z nich připravila politicky nezávislá Národní komise a druhou Nestranické politické centrum, obě sdružující republikánské i demokratické politiky. Se škrty ve vojenském rozpočtu ale principiálně nesouhlasí většina republikánů, kteří v nedávných volbách získali většinu ve Sněmovně reprezentantů a zmenšili demokratickou většinu v Senátu.

Jedním z důležitých faktorů tak může být rozhodnutí několika desítek nových republikánských poslanců a senátorů, kteří se identifikují s ultrakonzervativním hnutím Tea Party.

Někteří ze zástupců konzervativní pravice, jako například bývalá aljašská guvernérka a vlivná členka hnutí Sarah Palinová, jsou spíše pro zachování armádního rozpočtu. Druhá frakce, vedená nově zvoleným senátorem Randem Paulem, ale trvá na svých předvolebních slibech a chce snížit státní dluh i za předpokladu, že to bude znamenat škrty v Pentagonu.

Podle prognózy Jima Loba z agentury IPS je tudíž možné, že by se mohlo zformovat jinak velmi nepravděpodobné spojenectví mezi vyznavači vyrovnaného rozpočtu z Tea Party a progresivním křídlem Demokratické strany, které díky porážkám umírněných a proarmádních demokratických poslanců v průběžných volbách posílilo.

Výdaje stále rostou

Rozpočet amerického ministerstva obrany tento rok převýší částku 530 miliard dolarů (9,5 bilionů korun). Pentagon také utratí dalších 180 miliard dolarů (3,2 biliony korun) na financování války v Afghánistánu, Iráku a dalších amerických zahraničních misích. Celkově americký armádní rozpočet pokrývá dlouhodobě čtyřicet procent veškerých světových investic do zbrojení.

Za posledních deset let, převážně za vlády prezidenta George W. Bushe, se financování Pentagonu zdvojnásobilo. Nyní představuje skoro čtvrtinu celého amerického rozpočtu, což z něj dělá lákavý cíl těch, kteří se snaží o postupné mazání státního dluhu.

Americký ministr obrany Robert Gates již slíbil, že v příštích pěti letech plánuje na armádních výdajích ušetřit na sto miliard dolarů (1,8 bilionů korun) reformou systému zadávání zakázek, redukcí závislosti na obvyklých vítězích soutěží o tyto zakázky a dalšími opatřeními, která by měla zvýšit efektivitu ministerstva. Ušetřené peníze by ale dle agentury IPS měly zůstat v rozpočtu Pentagonu, který by měl reálně narůstat každým rokem o jedno procento.

„Mojí největší obavou je, že v těžkých ekonomických časem budou lidé na armádní rozpočet nahlížet jako na místo, kde se dají vyřešit všechny problémy státního dluhu,“ řekl Gates novinářům minulý měsíc a dodal, že brát z něj peníze a používat je jinde by mělo katastrofální následky.

Kde lze ušetřit?

Jedněmi z největších propagátorů armádních škrtů jsou republikánský poslanec a bývalý prezidentský kandidát Ron Paul (otec senátora Randa Paula) a demokrat Barney Frank, předseda parlamentního výboru pro finanční služby, kteří spolupředsedají Uskupení pro udržitelnou obranu. Již delší dobu naléhají na nezávislou prezidentskou Komisi pro fiskální zodpovědnost a reformy, aby škrty v armádě doporučila.

Podle Paula a Franka by se za následujících deset let mohl na armádě ušetřit až jeden trilion dolarů (osmnáct bilionů korun) tím, že se rychle ukončí války v Afghánistánu a Iráku, uzavře se přibližně sedm set armádních zařízení a základen ve světě a zruší projekty na výzkum složitých zbraňových systémů, u kterých není jisté, zda budou reálně použitelné.

Tato doporučení byla ale okamžitě odmítnuta republikánským vedením včetně jednoho z vlivných členů poslaneckého výboru pro ozbrojené služby, který varoval, že země si nemůže dovolit škrtat v armádních rozpočtech, když bojuje ve dvou válkách. Ministr obrany Gates označil návrh za „matematiku, a ne strategii".

Válkou zatížený rozpočet USA prohlubuje od roku 2001 stále víc americký státní dluh, jenž by se v roce 2010 měl pohybovat mírně pod hranicí třinácti bilionů dolarů (219 bilionů korun). Jedná se o největší zadlužení státu na světě a odpovídá přibližně devadesáti procentům amerického HDP. Pro srovnání, státní dluh České republiky dosáhne v roce 2010 přibližně 1,3 bilionů korun, což odpovídá cca osmatřiceti procentům HDP.

Největším věřitelem USA v zahraničí je přitom Čína. Komunističtí bankéři a podnikatelé vlastní necelou čtvrtinu všech amerických dluhopisů.

Další informace:

IPS Will Pentagon Be Exempt from Budget Cuts?

Reuters Billions can be saved in defense budget: McCain

Defence Industry Daily US Defense Budget Outlook for 2011 and Beyond