Jihosúdánci se vyslovili pro vlastní stát, musejí ale začít od nuly
Roman BurešTéměř sto procent jihosúdánských voličů se v referendu vyslovilo pro osamostatnění. Jejich část země teď čeká budování infrastruktury a státního aparátu. Vláda v Chartúmu opět potvrdila, že plebiscit uzná, zároveň ale požaduje zrušení amerických sankcí.
Devětadevadesát procent účastníků referenda v poloautonomním jižním Súdánu se vyslovilo pro osamostatnění a vytvoření nového státu. Oficiální předběžné výsledky zveřejnila volební komise v neděli. Konečné výsledky by měly být známy v průběhu prvních únorových týdnů, ale od předběžných by se již příliš lišit neměly.
K referendu se na jihu navíc dostavilo více než devadesát osm procent veškerých registrovaných voličů, čímž byla výrazně překročena šedesátiprocentní hranice potřebná pro uznání platnosti všelidového hlasování.
Jižní Súdán tak po dořešení některých právních záležitostí s vládou v Chartúmu ohledně dělení ropných výdělků a budoucnosti sporného regionu Abyei bude moci 9. července vyhlásit nezávislost.
Podle analytiků nicméně čeká křesťanské a animistické obyvatele jižního Súdánu ještě dlouhá cesta k vytvoření skutečně fungujícího státu. V nově vznikající zemi existuje jen vskutku základní infrastruktura. Na celém území jihu se nyní nachází pouze čtyřicet kilometrů vyasfaltované silnice. Velká část cest, mostů či rozvodných sítí je navíc poškozena desetiletím občanských válek s arabským severem.
Na konci letošního roku by měla být dostavena první dálnice ze správního střediska poloautonomního území Džuby do sousední Ugandy. Ta je financovaná americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) a měla by výrazně zlevnit dovoz ze sousední země, na kterém je jih Súdánu nyní závislý.
„Opravdu zde začínají teprve stavět, v mnoha ohledech začínají úplně od nuly,“ prohlásil vedoucí USAID pro Súdán Bill Hammink s tím, že nová silnice do Ugandy podpoří obchod a omezí závislost ekonomiky území na těžbě ropy.
Hlavním oficiálním cílem snah Spojených států a dalších zahraničních přispěvatelů je vytvořit z jižního Súdánu všestranně stabilní africký stát.
„Všichni víme, že během občanské války zahynuly v Súdánu dva miliony lidí a z dalších pěti se stali uprchlíci,“ řekl americký konzul v Džubě Barrie Walkley. „Nechceme, aby se nic z toho v budoucnosti opakovalo,“ dodal.
Úředníci bez vzdělání
Jižní Súdán se kromě problémů s infrastrukturou bude muset vypořádat i s malou vzdělaností obyvatel, korupcí a špatným zacházením s veřejnými financemi.
Velká část současných úředníků jsou bývalí bojovníci Súdánské lidově osvobozenecké armády, která se po započetí mírového procesu v roce 2005 transformovala do stejně pojmenované politické strany. Některým z nich tak chybí i základní vzdělání.
O zlepšení této situace se pokoušejí učitelé na súdánské katolické univerzitě v Džubě, kde se mladší generace učí ovládat ekonomii a základy podnikání.
O proškolování současných úředníků ohledně hospodaření se státními penězi, práce s počítačem a korupce se již starají odborníci ze sousedních zemí. Statistička ze sousední Ugandy Clara Kenyanaová například pomáhá provincii Centrální Ekvatorie s vytvořením vyrovnaného rozpočtu, který zatěžují nejen nekontrolované výdaje v některých kapitolách, ale též korupce a na autoritářských principech založené jednání místní správy.
Chartúm vyjde vstříc
Viceprezident severního Súdánu Alí Osman Taha v minulém týdnu opět potvrdil, že režim v Chartúmu, vedený prezidentem Umarem Bašírem, bude výsledek referenda akceptovat. Súdán také vyzval Spojené státy, aby zrušily veškeré ekonomické sankce, které na zemi uvalily.
Washington sice přivítal poklidný průběh lednového referenda, oficiálně je ale stále znepokojen nevyřešenou situací v provincii Dárfúr na západě země. Američtí zástupci prozatím nabídli Chartúmu dlouhodobý rozvrh jednání k obnovení plných vztahů — takzvanou cestovní mapu.
„Splnili jsme, co jsme slíbili. Nyní požadujeme zrušení všech sankcí,“ řekl súdánský ministr zahraničí Alí Kartí agentuře Reuters při summitu Africké unie v Etiopii. „Nemělo by to záviset na Dárfúru. Na vyřešení tohoto problému s nimi plně spolupracujeme,“ doložil.
Na severu demonstrace
Vláda severu se musí ale dnes potýkat také s demonstracemi v Chartúmu a několika dalších městech, které organizují studentská hnutí. Po nedávných násilných střetech policie s demonstranty bylo pět osob zadrženo. Jeden ze studentů byl při protestech ve městě Omdurmán, které s metropolí srůstá, údajně policisty zabit.
Demonstrace byly namířeny původně proti zdražování, studenti ale také požadovali propuštění opozičního vůdce Hasana Turábího, kterého bezpečnostní složky zatkly před dvěma týdny. Studenti akci organizovali za pomocí sociálních sítí a textových zpráv a odvolávali se na příklady z Tuniska i Egypta.
K jedné z výzev na Facebooku se jich připojilo na patnáct tisíc, reálná účast na demonstraci byla ale mnohem nižší. Policie přesto použila proti protestujícím slzný plyn i obušky a vtrhla i do kampusu chartúmské univerzity. Úřady další podobné akce přísně zakázaly.
Další informace:
The Guardian Nearly all southern Sudanese voted for secession
NPR In Southern Sudan, New Nation Begins 'From Scratch'
Reuters Vice president Taha says govt accepts south's secession after poll
Reuters Sudan Demands End to U.S. Sanctions After Referendum
BBC News Sudan student 'killed' while protesting in Omdurman