Na jihu Súdánu začne klíčové referendum o vytvoření nového státu
Roman BurešObyvatelé poloautonomního jižního Súdánu budou od neděle rozhodovat o vytvoření vlastního státu. Diplomaté ale upozorňují, že referendum není konečným řešením a situace v zemi si vyžádá ještě hodně pozornosti mezinárodního společenství.
Obyvatelé poloautonomního jižního Súdánu mohou od neděle týden hlasovat v dlouho očekávaném referendu, které má rozhodnout o osamostatnění od severní části země. Hlasování je klíčovým a závěrečným bodem mírové smlouvy mezi severem a jihem z roku 2005 (CPA), která ukončila nejdelší občanskou válku v historii Afriky.
Súdánci z převážně křesťanského jihu země mají v referendu možnost volit ze dvou možností — buď mohou potvrdit integritu státu, systému vládnutí a dočasnou ústavu, vytvořenou v rámci CPA, nebo zvolit osamostatnění a vytvoření vlastního suverénního státu. Podle většiny komentátorů bude většina hlasujících nakloněna druhé možnosti.
Podle organizačního výboru se k referendu registrovaly v jižním Súdánu, osmi ambasádách a na muslimském severu země, téměř čtyři miliony oprávněných voličů.
Referendem to nekončí
Američtí diplomaté, kteří hráli významnou roli při uzavření mírové smlouvy, i další západní experti ale varují, že referendum nebude konečným řešením situace, která pravděpodobně zůstane v obou částech země velmi křehká.
Zajištění toho, že prezident Umar Bašír a vláda v hlavním městě Chartúmu výsledek referenda uzná, si bude podle analytiků ale ještě vyžadovat důkladnou pozornost mezinárodního společenství.
„Plán je určitě takový, že chceme zůstat zapojeni,“ prohlásila v úterý Gayle Smithová, specialistka na Súdán v Radě národní bezpečnosti amerického prezidenta Baracka Obamy. „Není zde žádný předpoklad, že bychom se stáhli,“ dodala s tím, že Washington je připraven vyjednat podporu i od dalších klíčových států.
Prezident Bašír při úterní návštěvě správního střediska jihu, města Džuba, ujišťoval, že se chce zasadit o mír v zemi a slíbil, že výsledek referenda uzná. „I poté, co se zrodí jižní stát, jsme s chartúmskou vládou připraveni poskytnout jakoukoliv technickou nebo logistickou pomoc, výcvik nebo rady. Jsme připraveni pomoci,“ prohlásil doslova Bašír, obviněný Mezinárodním trestním soudem z válečných zločinů a genocidy, když jeho vláda tvrdě potlačila nepokoje v provincii Dárfúr v roce 2003.
Křehká situace v pohraničí
Někteří analytici se ale obávají toho, že referendum by mohlo obnovit napětí a násilnosti v pohraničních nebo sporných regionech jako je Dárfúr, Jižní Kordofán nebo Horní Nil, které by mohly ohrozit stabilitu severu. V těchto oblastech totiž žije mnoho kmenů, které se v občanské válce připojily na strahu jihu, ale nyní by měly zůstat na území severního Súdánu.
„Situace na severu je velmi křehká, a potřebuje, aby se k ní přistupovalo opatrně,“ řekla Hilde Johnsonová, bývalá norská ministryně pro rozvoj, která byla jedním z vyjednavačů mírové smlouvy CPA.
Pokud by výsledky referenda Chartúm odmítl nebo naplnění mírové smlouvy selhalo z nějakého jiného důvodu, je podle agentury IPS pravděpodobné, že by došlo k obnovení občanské války, při níž mezi lety 1983 a 2005 zemřely více než dva miliony lidí.
Vláda v Džubě minulý rok podle agentury IPS utratila téměř čtyřicet procent svého rozpočtu za zbrojení a posílení armády. Sever pro změnu nedodržel jednu z podmínek mírové smlouvy a neodzbrojil kmenové milice na hranicích s jihem.
Podle zástupců súdánské vlády se ale zdá, že k neúspěchu nedojde, převážně díky procesu registrace voličů, který proběhl lépe než se všeobecně očekávalo, a také díky vstřícnému postoji prezidenta Bašíra.
Problémový region
Některé záležitosti a sporné body ale mírové vyřešení situace stále ohrožují. Jedním z hlavních problémů je neschopnost úřadů uspořádat na čas referendum v jednom ze sporných hraničních regionů — na ropu bohatém Abyei. Místní referendum bylo odloženo kvůli sporům ohledně registrace členů nomádských kmenů ze severu země, kteří oficiálně nejsou obyvateli regionu.
Spojené státy, Velká Británie a Norsko, které jsou prostředníky vyjednávání, se do poslední chvíle snažily obě strany přimět k dohodě, ale musely uznat, že termín 9. ledna se pravděpodobně nestihne.
Fakt, že referendum Abyei se neuskuteční na čas, „je velmi znepokojivý“, komentovala v úterý situaci Johnsonová.
Dělení ropy
Dalším problémem je také neschopnost vyjednavačů obou stran dohodnout se na tom, jak budou rozděleny výdělky z ropy, pokud se jih osamostatní. Současná dohoda, která severu zaručuje polovinu ropných peněz z jihu, skončí v červenci tohoto roku.