Na jihu Súdánu začne klíčové referendum o vytvoření nového státu

Roman Bureš

Obyvatelé poloautonomního jižního Súdánu budou od neděle rozhodovat o vytvoření vlastního státu. Diplomaté ale upozorňují, že referendum není konečným řešením a situace v zemi si vyžádá ještě hodně pozornosti mezinárodního společenství.

Obyvatelé poloautonomního jižního Súdánu mohou od neděle týden hlasovat v dlouho očekávaném referendu, které má rozhodnout o osamostatnění od severní části země. Hlasování je klíčovým a závěrečným bodem mírové smlouvy mezi severem a jihem z roku 2005 (CPA), která ukončila nejdelší občanskou válku v historii Afriky.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Súdánci z převážně křesťanského jihu země mají v referendu možnost volit ze dvou možností — buď mohou potvrdit integritu státu, systému vládnutí a dočasnou ústavu, vytvořenou v rámci CPA, nebo zvolit osamostatnění a vytvoření vlastního suverénního státu. Podle většiny komentátorů bude většina hlasujících nakloněna druhé možnosti.

Podle organizačního výboru se k referendu registrovaly v jižním Súdánu, osmi ambasádách a na muslimském severu země, téměř čtyři miliony oprávněných voličů.

Referendem to nekončí

Američtí diplomaté, kteří hráli významnou roli při uzavření mírové smlouvy, i další západní experti ale varují, že referendum nebude konečným řešením situace, která pravděpodobně zůstane v obou částech země velmi křehká.

Zajištění toho, že prezident Umar Bašír a vláda v hlavním městě Chartúmu výsledek referenda uzná, si bude podle analytiků ale ještě vyžadovat důkladnou pozornost mezinárodního společenství.

„Plán je určitě takový, že chceme zůstat zapojeni,“ prohlásila v úterý Gayle Smithová, specialistka na Súdán v Radě národní bezpečnosti amerického prezidenta Baracka Obamy. „Není zde žádný předpoklad, že bychom se stáhli,“ dodala s tím, že Washington je připraven vyjednat podporu i od dalších klíčových států.

Prezident Bašír při úterní návštěvě správního střediska jihu, města Džuba, ujišťoval, že se chce zasadit o mír v zemi a slíbil, že výsledek referenda uzná. „I poté, co se zrodí jižní stát, jsme s chartúmskou vládou připraveni poskytnout jakoukoliv technickou nebo logistickou pomoc, výcvik nebo rady. Jsme připraveni pomoci,“ prohlásil doslova Bašír, obviněný Mezinárodním trestním soudem z válečných zločinů a genocidy, když jeho vláda tvrdě potlačila nepokoje v provincii Dárfúr v roce 2003.

Křehká situace v pohraničí

Někteří analytici se ale obávají toho, že referendum by mohlo obnovit napětí a násilnosti v pohraničních nebo sporných regionech jako je Dárfúr, Jižní Kordofán nebo Horní Nil, které by mohly ohrozit stabilitu severu. V těchto oblastech totiž žije mnoho kmenů, které se v občanské válce připojily na strahu jihu, ale nyní by měly zůstat na území severního Súdánu.

„Situace na severu je velmi křehká, a potřebuje, aby se k ní přistupovalo opatrně,“ řekla Hilde Johnsonová, bývalá norská ministryně pro rozvoj, která byla jedním z vyjednavačů mírové smlouvy CPA.

Pokud by výsledky referenda Chartúm odmítl nebo naplnění mírové smlouvy selhalo z nějakého jiného důvodu, je podle agentury IPS pravděpodobné, že by došlo k obnovení občanské války, při níž mezi lety 1983 a 2005 zemřely více než dva miliony lidí.

Vláda v Džubě minulý rok podle agentury IPS utratila téměř čtyřicet procent svého rozpočtu za zbrojení a posílení armády. Sever pro změnu nedodržel jednu z podmínek mírové smlouvy a neodzbrojil kmenové milice na hranicích s jihem.

Podle zástupců súdánské vlády se ale zdá, že k neúspěchu nedojde, převážně díky procesu registrace voličů, který proběhl lépe než se všeobecně očekávalo, a také díky vstřícnému postoji prezidenta Bašíra.

Problémový region

Některé záležitosti a sporné body ale mírové vyřešení situace stále ohrožují. Jedním z hlavních problémů je neschopnost úřadů uspořádat na čas referendum v jednom ze sporných hraničních regionů — na ropu bohatém Abyei. Místní referendum bylo odloženo kvůli sporům ohledně registrace členů nomádských kmenů ze severu země, kteří oficiálně nejsou obyvateli regionu.

Spojené státy, Velká Británie a Norsko, které jsou prostředníky vyjednávání, se do poslední chvíle snažily obě strany přimět k dohodě, ale musely uznat, že termín 9. ledna se pravděpodobně nestihne.

Fakt, že referendum Abyei se neuskuteční na čas, „je velmi znepokojivý“, komentovala v úterý situaci Johnsonová.

Dělení ropy

Dalším problémem je také neschopnost vyjednavačů obou stran dohodnout se na tom, jak budou rozděleny výdělky z ropy, pokud se jih osamostatní. Současná dohoda, která severu zaručuje polovinu ropných peněz z jihu, skončí v červenci tohoto roku.

Hlavní neshody panují ohledně měření toho, kolik ropy bylo reálně vytěženo. Statistiky ropné společnosti CNPC a jihosúdánské vlády se často rozcházely o deset až šestadvacet procent. Podle zástupců vlády je to proto, že ropný koncern neměří čistou ropu, ale směs vody a ropy.

Podle CNPC se čísla rozcházejí proto, že ropná společnost vždy během těžby ztratí nebo spotřebuje pět až patnáct procent vytěžené ropy. To by ale znamenalo, že CNPC takto zkonzumovala ropu za pět set milionů dolarů.

Analytici se podle deníku Guardian shodují na tom, že vytvoření nové smlouvy na dělení výdělků bude pro dlouhodobou udržitelnost mírové situace v zemi klíčové. Tři čtvrtiny jejích ropných zásob jsou totiž umístěny na území jižního Súdánu. Naopak většina infrastruktury a zpracovatelských závodů se nachází na severu.

Další informace:

IPS Countdown to Southern Sudan Referendum Begins

IPS SUDAN-U.S.: Referendum May Be Only the Beginning

The Guardian Fears grow for minorities in north Sudan if south votes to secede

BBC News Southern Sudan prepares to wave 'Bye bye Khartoum'

The Guardian Oil and peace in Sudan

BBC News Sudan 'needs clearer oil-sharing deal'

    Diskuse