Obyvatelé poloautonomního jižního Súdánu mohou od neděle týden hlasovat v dlouho očekávaném referendu, které má rozhodnout o osamostatnění od severní části země. Hlasování je klíčovým a závěrečným bodem mírové smlouvy mezi severem a jihem z roku 2005 (CPA), která ukončila nejdelší občanskou válku v historii Afriky.

Súdánci z převážně křesťanského jihu země mají v referendu možnost volit ze dvou možností — buď mohou potvrdit integritu státu, systému vládnutí a dočasnou ústavu, vytvořenou v rámci CPA, nebo zvolit osamostatnění a vytvoření vlastního suverénního státu. Podle většiny komentátorů bude většina hlasujících nakloněna druhé možnosti.

Podle organizačního výboru se k referendu registrovaly v jižním Súdánu, osmi ambasádách a na muslimském severu země, téměř čtyři miliony oprávněných voličů.

Referendem to nekončí

Američtí diplomaté, kteří hráli významnou roli při uzavření mírové smlouvy, i další západní experti ale varují, že referendum nebude konečným řešením situace, která pravděpodobně zůstane v obou částech země velmi křehká.

Zajištění toho, že prezident Umar Bašír a vláda v hlavním městě Chartúmu výsledek referenda uzná, si bude podle analytiků ale ještě vyžadovat důkladnou pozornost mezinárodního společenství.

„Plán je určitě takový, že chceme zůstat zapojeni,“ prohlásila v úterý Gayle Smithová, specialistka na Súdán v Radě národní bezpečnosti amerického prezidenta Baracka Obamy. „Není zde žádný předpoklad, že bychom se stáhli,“ dodala s tím, že Washington je připraven vyjednat podporu i od dalších klíčových států.

Prezident Bašír při úterní návštěvě správního střediska jihu, města Džuba, ujišťoval, že se chce zasadit o mír v zemi a slíbil, že výsledek referenda uzná. „I poté, co se zrodí jižní stát, jsme s chartúmskou vládou připraveni poskytnout jakoukoliv technickou nebo logistickou pomoc, výcvik nebo rady. Jsme připraveni pomoci,“ prohlásil doslova Bašír, obviněný Mezinárodním trestním soudem z válečných zločinů a genocidy, když jeho vláda tvrdě potlačila nepokoje v provincii Dárfúr v roce 2003.

Křehká situace v pohraničí