Jižní Súdán si užívá první dny svobody, problémy zůstávají

Petr Jedlička

V noci z 8. na 9. července vznikl v Africe nový stát. V jeho městech se dosud oslavuje. Dle znalců však čelí tolika problémům, že by byl jeho zdárný a bezkonfliktní vývoj v nejbližších letech opravdu překvapením.

Hromady papírových vlajek bývalé Jihosúdánské lidověosvobozenecké armády, tisíce plastových lahví a větší i menší kusy domácí pyrotechniky zůstaly po víkendových oslavách v centrech měst nově vzniknuvšího státu — Jihosúdánské republiky (RoSS). Dle agenturních zpráv šlo o oslavy vskutku bujaré. Do hlavního města Džuby zavítal generální tajemník OSN Pan Ki-mun a třicet hlav dalších států, davy obyčejných lidí i přepychově oděné skupiny vyslanců a ambasadorů z celé Afriky a zbytku světa.

Nový stát převážně křesťanských a animistických Afričanů vznikl formálně o půlnoci z 8. na 9. července, odtržením od muslimského arabského severu. Má více než osm milionů obyvatel (více než pětinu z původního Súdánu), území odpovídající Francii (třetina bývalé země) a nyní i plnoprávné postavení.

Formálnímu aktu předcházelo velké referendum (9. — 15. ledna 2011), v kterém nezávislost schválilo téměř sto procent hlasujících. K němu však došlo až po dlouhé vnitrosúdánské válce (1983-2005), při které zemřelo přes 1,5 milionu lidí, a dalších letech složitého vyjednávání.

Ničivé důsledky konfliktu i tlak velmocí, z nichž ani jedna v posledku nestála o další chaos a násilnosti v regionu, přispěly k faktu, že ani režim (severo)súdánského diktátora Umara Bašíra dnes nezávislost jihu nezpochybňuje. Vztahy mezi oběma zeměmi i situaci v RoSS samotné však poznamenává řada jiných problémů, které ani vznik nového státu nevyřešil.

Sporný Abyei

Masmédia se v souvislosti se staronovými obtížemi věnují zejména budoucnosti příhraničního regionu Abyei. V tom docházelo od zimy až do počátku června ke střetům mezi nejrůznějšími ozbrojenými skupinami, hlásícími se k jedné i druhé straně, anebo fungujícími zcela nezávisle. V důsledku bojů uteklo z oblasti na 170 tisíc lidí a území zůstalo pod vojenskou správou severu.

Dohodou politických reprezentací obou států byla nakonec budoucnost Abyei ošetřena zvláštním protokolem. Dle něj má oblast spravovat společný úřad jihu a severu a na bezpečnost dohlížet zvláštní mírový sbor OSN a Africké unie o velikosti 4200 mužů. Většinu z něj mají tvořit etiopské jednotky, po jejichž příchodu se má (severo)súdánská armáda stáhnout. Rada bezpečnosti OSN již v pátek schválila novému sboru mandát.

Protokol dále počítá se zvláštním referendem o budoucím statutu regionu. Jeho obyvatelé se tak budou moci po uklidnění situace rozhodnout, zda se chtějí připojit k RoSS dodatečně.

Umar Bašír ovšem již v nedělním rozhovoru pro BBC uvedl, že protokol upravuje poměry v oblasti pouze pro čas míru. Bude-li i nadále docházet k násilnostem (jež podle mnohých pozorovatelů Bašírův režim sám podněcuje), vyhrazuje si - podle Bašíra - vláda v Chratúmu právo zasáhnout.

Další problémy

Kvůli četnosti příhraničních střetů a sporů o území nebyla zároveň hranice mezi oběma státy doposud přesně vymezena, resp. schválena. Provizorní dohoda počítá se vznikem 20tikilometrové demilitarizované zóny, v níž budou dále operovat jen mírové jednotky. Délka společné hranice jihu a severu se ale odhaduje na víc než dva tisíce kilometrů. Uhlídat takovou oblast bude nesmírně složité.

Situaci navíc nejspíše zkomplikuje i fakt, že se právě u hranice nachází nejvíce ropných polí. Konfliktní surovinu zde nyní těží převážně korporace z Asie (zejména Číny a Malajsie), které si udržují dobré vztahy s oběma režimy. Dělba zisků je také provizorně ošetřena v uzavřených dohodách. Ani v této oblasti však nelze dle analytiků předpokládat dlouhodobý soulad, neboť (severní) Súdán dnes představuje rychle bohatnoucí stát, zatímco nová republika na jihu vzniká jako velice chudá země.

Připočtou-li se časté živelné pohromy, tradiční spory o pastviny, potíže s četnými loupeživými bandami a zběhlými žoldnéři ještě z dob občanské války, boje o dobytek i složitost mocenských vztahů v obou krajinách, nelze než v souladu s komentátory britských médií uzavřít, že zdárný a bezkonfliktní vývoj v nové republice by byl opravdu překvapením.

Zajímavosti

Jihosúdánská republika se stala 194 členem skupiny mezinárodně uznávaných suverénních států. Druhým nejmladším členem této skupiny je Černá hora. Přibližně deset dalších zemí se v současnosti za nezávislé považuje, jejich suverenitu však uznává jen vetší či menší skupina spřátelených režimů (například Palestina, Kosovo, Somaliland, Abcházie či Severní Osetie).

V Africe je RoSS 54 státem. Na jeho území žije více než stovka různých jazykových skupin. Po zisku nezávislosti přestala být úředním jazykem arabština. Úředníci a politikové tak od nynějška musí mluvit pouze anglicky.

Jihosúdánská republika měla již dopředu připravených státní znak, hymnu i většinu správních zákonů. Státní vlajkou se stala vlajka odbojové armády, která — dle nové státní ideologie — zemi vyválčila svobodu.

Země má také již svůj národní fotbalový tým. Jeho registraci Fifa doposud neuznala, což mu však nezabránilo v neděli sehrát první mezinárodní utkání s týmem z Keni. Jihosúdánské mužstvo prohrálo 1:3.

Další informace:

BBC News South Sudan: World leaders welcome new nation

BBC News Sudan's Omar Bashir warns about disputed Abyei region

AFP After the party, South Sudan prays for its future

The Guardian South Sudan celebrates a sweet separation

The Guardian Eight things you need to know about South Sudan

The Guardian South Sudan marks statehood with football match

    Diskuse