Premiér versus „Nevylučujme se z Evropy!“
Jiří PeheVýzvu požadující změnu stanoviska k evropské smlouvě o fiskální disciplíně podpořili lidé orientovaní levicově i pravicově. Udělali to proto, že si uvědomují jak hodnotu evropského projektu, tak důležitost našeho setrvání v hlavním proudu evropské integrace.
Premiér Petr Nečas zapochyboval, zda signatáři výzvy „Nevylučujme se z Evropy!“, nemálo z nich lidé zvučných jmen, vůbec četli evropskou smlouvu o fiskální odpovědnosti, kterou premiér odmítl podepsat. Výzva premiérův „nepodpis“ kritizuje.
Když už Nečas uchopil vztah ke smlouvě tímto způsobem, nezbývá, než se domnívat, že buď ji nečetl ani on, protože proč by jinak nepodepsal dokument, který podepsalo dalších 25 premiérů a hlav států Evropské unie, anebo že ji četl jenom on a britský premiér (který též nepodepsal), protože by jinak bylo těžko vysvětlitelné, že ostatních 25 představitelů zemí EU nevidělo ve smlouvě nástrahy, které vedly českého premiéra k jeho údajně jasnému „ne“.
Vezmeme-li ale v úvahu, jak se Nečasovo „ne“ rodilo, tedy například jeho naříkání nad nedostatkem jasného mandátu či nad nejasnostmi ratifikačního procesu u nás, pak se také může leckterému pozorovateli po právu zdát, že premiér možná četl pečlivěji než obsah smlouvy textové zprávy od prezidenta Klause, který ho i přes média otevřeně nabádal k nepodepsání, popřípadě analýzy o vnitřní situaci ve své straně.
Toto nadřazování domácí politické bramboračky mezinárodní politice je koneckonců přesně tím, proti čemu signatáři ve výzvě též protestovali.
Premiérova slova na adresu signatářů výzvy jsou docela urážlivá. Jak napsal na svém blogu trefně komentátor Jan Macháček, i kdyby někteří signatáři proti Nečasově „nepodpisu“ protestovali bez předchozí četby smlouvy, není třeba nijak zpochybňovat jejich úsudek.
Zřejmě je nutný zážitek řádného šoku z následků merkelismu.
A že se jim to daří!
Ústava byla špatná, a když ji smetla referenda motivovaná přesnými aktivistickými rozbory, nic se nestalo. Naopak, v Lisabonu už si netroufli vylézt s největšími neokonskými stupiditami. A kdyby se zamítl Lisabon, mohlo to být ještě lepší!
Pokud EU stojí na tom, že se musí přijmou každá hovadina, pak je skutečně k ničemu. Já ale věřím, že stojí na pevnějších základech!
Nelze dělat dluhy za účelem rozpohybování ekonomiky s tím, že budou uhrazeny v době konjunktury.
Tak jak to snad bylo možné KDYSI ...
Japonsko ukazuje, že to není cesta budoucnosti.
Fiskální impulsy musí být už samy o sobě veřejnou investicí, která v součtu vynese víc než je sama ...