Zdaňte nás a odlehčete státnímu rozpočtu, říkají američtí milionáři

Roman Bureš

Pětačtyřicet amerických milionářů podepsalo dopis za ukončení daňových výhod pro bohaté, které v roce 2001 zavedl prezident Bush. Iniciativa chce zdanit Američany se ziskem nad milion dolarů ročně, a odlehčit tak americkému rozpočtu.

Čím dál tím více bohatých Američanů se přiklání k názoru, že v době rekordního rozpočtového schodku je nutné zrušit daňové úlevy pro lidi s výdělkem nad milion dolarů ročně. Ty ve Spojených státech platí od roku 2001, kdy je zavedl bývalý republikánský prezident George Bush.

Jedna z iniciativ zahrnuje pětačtyřicet amerických milionářů, kteří podepsali otevřený dopis za vyšší daně. Úlevy by se měly zrušit „pro fiskální zdraví naší země a blahobyt všech našich spoluobčanů,“ píše se v dopise.

Kalifornský důchodce a bývalý právník Guy Saperstein, který celou iniciativu zorganizoval, prohlásil, že je frustrovaný z toho, že prezident Barack Obama váhá nad zrušením úlev. „Myslím si, že země má problémy,“ řekl Saperstein agentuře AFP. „V těžkých časech by horní vrstva, která si v minulosti vedla obzvláště dobře, měla něco obětovat, a nebude to ani moc. Máme jedny z nejnižších daní v celém průmyslovém světě,“ dodal Saperstein.

Podle Sapersteina již dopis celkem podepsalo na patnáct set lidí, i když někteří z nich nechtěli uvést své jméno na oficiálních internetových stránkách iniciativy.

Americký podnikatel Philippe Villers prohlásil, že dopis podepsal, přestože by to pro něj znamenalo zvýšení daní. „Nemyslím si, že (prodlužování úlev) by bylo spravedlivé ani že by bylo nutné k vybudování silnější ekonomiky,“ řekl doslova a dodal, že Bushovy úlevy vedly k neúměrným ziskům majetných lidí a současným ekonomickým problémům.

Dalších více než čtyři sta Američanů s vysokými příjmy podepsalo podobnou petici organizace Bohatství pro obecné dobro, která sdružuje občanské a podnikatelské elity. Ta požaduje zrušit zvýhodnění pro všechny rodiny, jejichž výdělek přesahuje dvě stě padesát tisíc dolarů.

„Poslední roky se mi vedlo dobře. Není pochyb o tom, že by z této prosperity měli těžit i ostatní,“ řekl jeden ze signatářů Jeffrey Hayes, prezident společnosti Stratalys Research & Consulting.

Podobně se k problému staví i jeden z nejznámějších investorů a nejbohatších lidí světa Warren Buffett.

„Myslím si, že lidé na vrcholku, lidé jako já, by měli platit na daních mnohem více. Jsme na tom lépe, než jsme kdy byli,“ řekl Buffett v televizním rozhovoru pro stanici ABC News.

Iniciativy přicházejí měsíc před tím, než by měla platnost Bushových daňových úlev vypršet, a zákonodárci v Kongresu se přou o to, zda je prodloužit, nebo ne. Pokud by Kongres nechal platnost úlev vypršet, daně nejbohatších Američanů by se zvedly z pětatřiceti na předchozích 39,6 procenta.

Daně by se ale nezvedly pouze nejbohatším, ale všem Američanům. Za prodloužení úlev se postavila většina republikánů, kteří tvrdí, že pomáhají stimulovat ekonomiku. Obamovi demokraté by je zrušili pouze dvěma procentům nejbohatších Američanů, což by podle jejich propočtů za příštích deset let přineslo do státního rozpočtu na sedm set miliard dolarů.

Další informace:

AFP Wealthy Americans say: 'Tax us' to ease deficit'

    Diskuse (4 příspěvky)
    MN
    Miroslav Novák
    November 29, 2010 v 9.36
    Po Německu také USA
    Před nedávnem proběhla podobná iniciativa také v Německu, pochopitelně bez zájmu našich médií. Nevím, jestli nakonec němečtí milionáři dosáhli zvýšení svých daní. Je zarážející, že poznání škodlivosti nízkého zdanění pro ekonomiku vychází od podnikatelů a nikoli od ekonomů. Již jsem se několikrát v diskuzích zmiňoval o tom, že podle mého názoru, v současné době omezených možností reálného investování (docházející zdroje, nasycenost trhu) zůstávají zisky boháčů (nebudu tady rozebírat, jestli zasloužené či nikoli) nevyužité, nedostávají se do ekonomiky. Nízký výběr daní naopak způsobuje deficit státních rozpočtů. Přitom veřejné výdaje jsou velmi rozumnou "spotřebou", která podporuje ekonomiku. A to dokonce i ty všelijaké úplatky, které se dostávají do nižších vrstev ekonomiky a podporují automobilový a stavební průmysl. Takže rozhazovačný státní rozpočet je velmi vhodný pro ekonomiku (to se v negativním smyslu brzy projeví v celé EU).
    Ne náhodou tyto iniciativy vznikají v době, kdy státy začínají šetřit a připravují tak boháče o jejich nejlepší byznys - totiž investováni do státních dluhopisů. Dovolím si tvrdit, že bez dostatečného, a hlavně progesivního zdanění, ekonomika v současné době a daném politickém systému nemůže fungovat a vede ke krizi. Spoléhat pouze na charitu nebo nadace nelze.
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    December 6, 2010 v 17.58
    JE TO JAKO VŽDYCKY.
    Panská třída cítí, že by mohla přijít o daleko víc, než když sama dobrovolně „pustí chlup“. Kdepak holenkové, buď všechno, nebo nic. Svět už nevystačí s vaší almužnou.
    Petr Jedlička, redaktor DR
    December 6, 2010 v 20.42
    Pane Nováku - pravicoví ekonomové by vám namítli, že posílení daňové progrese v čase krize přiměje menší investory k odchodu a větší k využívání kreativního účetnictví - například daňových rájů. Já spíše souhlasím s vámi, že ekonomika bez progresivního zdanění (které však musí být zároveň transparentní a efektivně vymahatelné!) vede ke krizi; jenomže Evropa nyní v krizi už je a řeší se, jak z ní ven ... a nepříjemným faktem přitom je, že Evropané nyní víc věří neoliberální rétorice pravice, tedy alespoň ve volbách. Produktivnější by tudíž byla asi debata nad tím, jak zabránit pravicovým vládám dělat nevratná opatření.

    Pane Hošku - to, co píšete, může být sice inspirativní, ale se skutečnými trendy to myslím mnoho společného nemá. Dle mého vědění neprosazuje logiku "buď všechno, nebo nic" v současné Evropě žádná relevantní politická síla a ani lidé ji nikde nesdílí. Realističtější jsou návrhy bankovních daní, daní z finančních transakcí či velkého zdanění odstupného pro špičkové manažery
    MN
    Miroslav Novák
    December 7, 2010 v 12.40
    Rovná daň
    ve výši 15% spolu se zvýšeným paušálem nákladů kolem 60% pro fyzické osoby kromě nespravedlivého daňového zatížení může vést k daňovým únikům právnických osob pomocí "outsourcingu", ať reálného nebo virtuálního. To je principiální nedostatek nedávných úprav daňového systému, které se tak stávají skrytou sabotáží státního rozpočtu. Progresivní daň, začínající někde nad průměrným příjmem, by mohla těmto únikům částečně zabránit.