Obama se kaje a slibuje kompromisy, bude to mít však těžké

Roman Bureš

Americký prezident přiznal v povolebním projevu chyby a nabídl republikánům úzkou spolupráci. Podle analytiků jsou ale Obamovy představy o reformách často opakem republikánských. Dobře je to vidět zejména v otázkách životního prostředí.

Americký prezident Barack Obama ve středečním, volby hodnotícím projevu přiznal, že po nejhorší prohře demokratů za posledních sedmdesát let cítí velkou pokoru. Byl prý v poslední době odříznutý od celkové nálady Američanů, příliš se uzavíral v „bublině Bílého domu“, a „nejspíše špatně“ si vykládal zprávy, které se mu voliči snažili předat v průběhu předvolební kampaně.

V závěru bilančního vystoupení se prezident zavázal, že bude více přístupný kompromisům a že se pokusí s republikány v Kongresu navázat užší spolupráci.

„Volební výsledky podtrhují fakt, že musím svou práci dělat lépe a stejně tak všichni ostatní tady ve Washingtonu,“ řekl Obama přímo.

Již v nejbližších dnech se chce prezident sejít s čelními republikány k jednání o důležitých reformách.

Republikánská strana získala v úterních průběžných volbách pohodlnou většinu ve Sněmovně reprezentantů a zmenšila převahu demokratů v Senátu. Mimo to uspěla v třiadvaceti z celkových sedmatřiceti soubojů o guvernerské úřady v jednotlivých státech.

Podle prezidenta je dohoda s republikány možná ve třech oblastech: dosažení energetické nezávislosti, reformě vzdělání a vytváření nových míst.

Analytikové ale připomínají, že i v těchto tématech jsou vize prezidenta v přímém rozporu s představami vítězů voleb. Obama sám již vyloučil jakékoliv změny v reformách zdravotnictví, finanční regulaci či politice snižování státního dluhu a daňových úlev, což jsou pro republikány prioritní oblasti.

Názorová propast mezi Bílým domem a republikánským Kongresem se navíc nejspíše ještě prohloubí poté, co Federální rezervní systém ve středu oznámil, že uvolní dalších šest set milionů dolarů na stimulaci americké ekonomiky. Americká pravice totiž stimulace vnímá jako plýtvání a místo nich volá po sociálních škrtech.

Nejhůř dopadne zelená

Rozdíly v přístupu současné vlády a opozice jsou nejlépe vidět v otázkách politiky životního prostředí. Sada energetických zákonů, kterými chtěl Barack Obama dosáhnout omezení a postupné snižování emisí oxidu uhličitého, nemá již podle komentátorů skoro žádnou šanci na úspěch. Mnoho nových republikánských zákonodárců, kteří zasednou v obou komorách Kongresu, je v otázkách klimatických změn skeptických, a chtějí spíš omezit zásahy vlády do fungování průmyslu.

Podle serveru AlterNet navíc neoponují republikáni pouze klimatickým zákonům, které by regulovaly průmysl, ale celému vědeckému konceptu klimatických změn. Sever poukazuje na to, že Republikánská strana je jedinou stranou na světě, jež má popření klimatických změn přímo ve svém programu.

Republikáni již před volbami slíbili, že zastaví vládní Agenturu na ochranu přírody (EPA) ve snahách regulovat činnost největších amerických znečišťovatelů nebo zakázat těžbu uhlí odstřelováním horských vrcholů. Někteří konzervativní zákonodárci chtějí údajně také znovu otevřít vyšetřování klimatologů, jež měli falšovat data o globálním oteplování.

Průběžné volby ale přeci jen přinesly jeden pozitivní výsledek pro americkou ekologii. Voliči v Kalifornii se vyslovili pro zachování ambiciózního klimatického zákona, který schválil bývalý republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger.

Proti návrhu ropných společností a továrnické rodiny Kochů na odložení zákona se postavila široká aliance v čele s bývalým guvernérem, která zahrnovala společnosti podnikající v oblasti zelených technologií, ekology a velké kalifornské počítačové firmy včetně Googlu a Microsoftu.

Takzvaný Návrh 23 by platnost klimatického zákona odložil do té doby, než by nezaměstnanost klesla pod pět a půl procenta a zůstala tak po celý rok. To se ale v Kalifornii za posledních dvacet let dařilo pouze výjimečně a zákon, který nařizuje snížení emisí o čtvrtinu do roku 2020, by tak byl na několik let prakticky zrušený.

Mění se i guvernéři

Republikáni přesvědčivě zvítězili i při volbě guvernérů — získali třiadvacet z celkových sedmatřiceti míst, o které se letos bojovalo. Demokraté sice udrželi důležitý post v New Yorku a získali zpět Kalifornii, celkově ale od minulých voleb ztratili celkem osm guvernérů. Ve čtyřech státech prozatím není rozhodnuto a Rhode Island povede bývalý republikán Lincoln Chafee, který kandidoval za nezávislé.

Guvernérské volby jsou ve Spojených státech poměrně důležité, protože rozhodnou o tom, kdo a jak bude moci překreslit volební obvody. Tato možnost se otevírá každých deset let po sčítání lidu a příští rok to budou republikáni, kteří tuto výhodu pro volby do Sněmovny reprezentantů získají.

Podle agentury AFP navíc velké změny na postech guvernérů často kopírují větší změny politického klimatu ve Spojených státech a předznamenávají nástup jedné z politických stran.

Další informace:

The Guardian Barack Obama admits he needs 'to do a better job' after midterms defeat

The Guardian US midterm elections: The limits of hope

AlterNet Election 2010: What it Means for the Climate, Clean Energy and all Things Green

The Guardian Barack Obama's Green Agenda Crushed at the Ballot Box

Reuters Climate Law Survives Prop 23 Challenge at California Polls

AFP Big governor wins spell 2012 trouble for Obama

BBC News 2010 General Election Returns