Voliči ve Spojených státech již 2. listopadu rozhodnou o budoucí podobě obou komor Kongresu a guvernérských postech. Podle předběžných průzkumů v průběžných volbách zvítězí republikáni, kteří by měli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a snížit většinu demokratů v Senátu.

Průzkumy také ukazují, že skupiny, které v prezidentských volbách v roce 2008 podpořily Baracka Obamu, se nyní stále častěji přiklánějí k volbě republikánských kandidátů. Podle průzkumu CBS/New York Times se k volbě republikánů uchýlí například většina žen, chudších obyvatel nebo katolíků.

Republikáni také získali podporu u neregistrovaných nezávislých voličů, kde podle průzkumů vedou s dvacetiprocentním náskokem. Při prezidentské volbě v roce 2008 podporovalo o osm procent více nezávislých Baracka Obamu.

Američané se navíc před volbami nebojí ukázat svůj odpor ke zkušeným politikům, kteří je reprezentovali již v minulosti. Průzkum CBS/New York Times ukázal, že více než polovina voličů by byla ochotna podpořit nezkušeného kandidáta, z čehož částečně pramení i popularita ultrakonzervativního hnutí Tea Party, jehož kandidáti jsou často politickými nováčky.

Podle odhadů amerického politického webu RealClearPolitics by měli republikáni od demokratů získat šestačtyřicet křesel ve Sněmovně reprezentantů a osm křesel v Senátu. To by znamenalo, že demokraté by ztratili většinu ve sněmovně a v Senátu by měli převahu 51:49.

Voliči chtějí kompromis

Podle čtvrtečního průzkumu CBS ale chtějí Američané spíše než vyhraněné politické bitvy umírněnější řešení, spolupráci a kompromis mezi oběma stranami. Skoro tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že prezident a demokratičtí i republikánští zákonodárci by měli být ve svých postojích flexibilnější, což ale většina politiků před volbami odmítá.

Šestadevadesát procent dotázaných uvedlo, že Obama by měl slevit ze svých pozic, aby se mu povedlo prosadit větší množství reforem. Podobný počet respondentů odpověděl, že by obě strany měly hledat společná řešení.

Podle čtvrtečního průzkumu agentury Bloomberg National Poll navíc pouze šestnáct procent Američanů uvedlo, že by obě strany měly lpět na svých principech, i když to bude znamenat politický pat.

Touha americké veřejnosti po kompromisu je ale v kontrastu s tím, jak se političtí lídři o možné spolupráci v poslední době vyjadřovali. I když republikáni nejspíše získají kontrolu nad sněmovnou, jejich vedení kompromisu moc šancí nedává.

„Tohle není čas pro kompromisy, můžu vám říct, že z našich principů neslevíme,“ prohlásil předseda republikánské minority ve Sněmovně reprezentantů John Boehner z Ohia.

S voláním americké většinové veřejnosti po kompromisu nicméně nekoresponduje vzestup ultrakonzervativního hnutí Tea Party. Hnutí nasadilo do voleb celkem 150 kandidátů, z nichž asi třetina má podle analytiků šanci na úspěch. Všichni pozorovatelé se shodují, že faktor Tea Party výsledek značně ovlivní. Na to, zda pomůže spíše republikánům, nebo demokratům, se ale názory různí.

Kampaň za 4 miliardy

Právě na konkurenci Tea Party a republikánů vysloveně spoléhají někteří demokratičtí kandidáti. Podle agentury Reuters se podařilo prokázat, že demokraté v Pensylvánii, Nevadě, New Jersey a Michiganu přímo Tea Party k nasazení vlastních kandidátů potřebují, aby tak rozdělili konzervativní voliče do dvou táborů.

V jednom z volebních okrsků ve státě New Jersey odhalil lokální deník Camden Courier Post celý mechanismus, kterým Demokratická strana podporovala kandidaturu Petera DeStefana, zaštítěného příslušným hnutím. Proti DeStefanovi se teď uchází o znovuzvolení demokrat John Adler. Kdo v tomto souboji zvítězí, se ukáže až po úterních volbách, podle průzkumů mají oba hlavní kandidáti naprosto totožné šance uspět.

Podle Larryho Sabata, ředitele Centra pro politiku na Virginijské univerzitě, se ovšem podobné praktiky používají již dlouho a v cyklech. V tomto politickém cyklu jsou to demokraté, kteří toho mohou využít, prohlásil Sabato. „Jsou to legální kandidatury, i když v širším slova smyslu jsou nelegitimní,“ dodal.

Letošní předvolební kampaň je ale specifická i tím, kolik peněz při ní bylo utraceno. Vzhledem k tomu, že americké soudy přiřkly podnikatelům, korporacím a různým lobbistickým a zájmovým skupinám možnost utratit na podporu svých kandidátů neomezené množství peněz, stála kampaň dle webu OpenSecrets přes čtyři miliardy dolarů.

Při předposledních průběžných kongresových volbách v roce 2006 byla na propagaci kandidátů utracena jedna miliarda dolarů, což bylo nejvíce v americké historii. Letošní náklady jsou tedy minimálně čtyřikrát vyšší.

OpenSecrets nicméně připomíná, že hlavním důvodem vysokých nákladů je velké množství vyrovnaných politických soubojů. Obecně totiž platí, že čím vyrovnanější volby jsou, tím více se do kampaně investuje. Své také jistě sehrál i pokles hodnoty dolaru, dodává tematický web.

Další informace:

The Daily Telegraph US midterms 2010: Democrats losing the vote, polls show

The Daily Telegraph US midterm elections 2010: Q&A

The Hill Polls: Americans want compromise from Obama, GOP

Reuters Tea Party Candidates Only a Democrat Could Love

OpenSecrets.org The $4 Billion Election: Spending Records Shattered as Republicans Benefit from Late Cash Surge