Dejte chartistům spravedlivé důchody
Jan ŠíchaNěkdejší disident, zakladatel knihovny Libri Prohibiti, chartista Jiří Gruntorád, začal 17. listopadu 2023 držet hladovku za spravedlivé důchody pro chartisty. Je to státní ostuda obnažená u příležitosti státního svátku.
Rozeslal jsem přátelům a známým dopis Jiřího Gruntoráda, který přišel z redakce Revolver Revue. Jiří Grutorád začal 17. listopadu 2023 před Úřadem vlády držet hladovku za odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli způsobu, jakým se postavil k otázce důchodů pro osoby perzekvované minulým režimem.
Na své rozeslání Gruntorádovy výzvy jsem dostal pár odpovědí, jedna mě přiměla začít psát. Odpověď zní: „Ahoj, to celý je strašidelný, týkalo se to nepochybně i našich kamarádů Klimenta či Věry Jirousové. Ten režim prostě o tom komunistickém zlu dokáže jenom velkohubě žvanit, ale nedokázali zavřít ani Biľaka a další vlastizrádce, a nedokážou dát slušnej důchod těm pár chudákům, co ještě vůbec žijí. Je mi z nich úplně na nic.“
Dopis Jiřího Gruntoráda je příležitostí vydat svědectví. Alexandr Kliment, spisovatel a chartista měl skutečně tak nízký důchod, že si nemohl dovolit v Praze zaplatit byt. Byl odkázán na pomoc příbuzných a blízkých.
Jiří Gruntorád založil a provozuje knihovnu samizdatu a exilu, doplňovanou odbornými tituly a vlastní badatelskou činností. Tato instituce v hmotné podobě ukazuje, čeho bylo české společenství schopno za totalitního režimu. Plné regály samizdatu u Gruntoráda ukazují životaschopnost zdejší kultury realizovanou jako akt vzdoru a svobody. Gruntorád po více než tři desetiletí supluje to, co má dělat stát.
Stává se mu, že nedostane grant kvůli nějaké procesní chybě. Instituce jako Libri Prohibiti má mít pravidelný a valorizovaný provozní příspěvek.
Domnívám se, že hladovka Jiřího Gruntoráda je možná jediným způsobem, jak komunikovat se státem v důležité věci. Náš stát to zajisté nemyslí špatně. Je jen neschopný. Strašně neschopný, a proto je náš stát snadná kořist volebních agentur typu té Babišovy.
Politika se postupně vyprazdňuje stejně jako třeba kostely. V menších obcích nejdříve přestaly kandidovat strany, dnes je bída i o místní sdružení. Starostové jsou jednou nohou v kriminále. Když mají podnikatelský subjekt v obci, nemají prospěch na jeho daních, na rozdíl od sousedního Německa. Nemoc zespoda se šíří nahoru.