Výročí sametové revoluce v Praze: pieta, protesty za klima i Vrabelův sjezd
Matěj Moravanský, Vojtěch Petrů, Fatima RahimiSvátek 17. listopadu není zdaleka jen pietní připomínkou sametové revoluce 1989. Různé skupiny české společnosti chápou odkaz listopadu 1989 velmi odlišně, což ukazuje i pestrá škála akcí v tento den. Z Prahy o tom reportují redaktoři DR.
Po celé České republice, a nejviditelněji v hlavním městě Praze, si lidé v pátek připomínali čtyřiatřicet let od pádu nesvobody. Na Národní třídě a na Václavském náměstí probíhaly tradičně nejexponovanější oslavy 17. listopadu. Zapalovaly se pietní svíčky, zpívalo se a vzpomínalo.
Myšlenkové rozpoložení české společnosti se však projevilo i na dalších, kritičtějších akcích, které v centru Prahy narušovaly pomyslné obřadné ticho. Městem prošel studentský průvod za klima, jehož účastníci odmítli nekritické oslavy výročí sametové revoluce a upozornili na to, že mnohé z cílů sametové revoluce stále nebyly naplněny: Česká republika nedělá dost tváří v tvář klimatickému rozvratu, a to v zájmu třídy fosilních oligarchů, která tu během posledních čtyř dekád vznikla a která využívá svého vlivu v médiích i politice k ovlivňování veřejné debaty ke svému prospěchu.
Na Staroměstském náměstí se sešli lidé ze zcela jiné části spektra naší společnosti — příznivci vyhraněného konspirátora a aktivisty Ladislava Vrabela, který symbolicky dnes zakládá své politické hnutí. Z centra Prahy reportují redaktorka a redaktoři DR.
Pieta versus protest za klima
Centrem oslav byla tradičně Národní třída, kde probíhal celý den program v režii Iniciativy Díky, že můžem. Úsek od Jungmannova náměstí po Národní divadlo zaplnily hudební stage, stánky občanských organizací, politických stran i všemožných petičních iniciativ: kolemjdoucí mohli podepsat rozličné požadavky od legalizace eutanazie, přes manželství pro všechny až po přehodnocení zákazu aut se spalovacími motory.
V davu bylo možné zastihnout politiky, herce a další osobnosti veřejného života: během dne dorazili všichni nejvyšší ústavní činitelé i předsedové významných politických stran, včetně prezidenta Petra Pavla, předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) či expremiéra a předsedy nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Premiér Petr Fiala (ODS) se z celodenního programu kvůli nemoci omluvil. Slova projevů a protestsongů narušovali jen tu a tam osamělí protestující, kteří požadovali konec vlivu USA v České republice či provolávali slávu Ježíši Kristu.
Pochodem po Národní třídě vyvrcholila i třídenní Univerzitní stávka za klima. Několik stovek studentů v průvodu prošlo od náměstí Jana Palacha přes Národní třídu až na Albertov. Na Národní třídě uspořádali stávkující studenti z hnutí Univerzity za klima satirický happening, kterým upozornili na rostoucí moc oligarchů ve společnosti. Dle studujících oligarchové a fosilní korporace ohrožují demokracii, život na planetě a vydělávají na tíživé ekonomické situaci.
Mladí aktivisté také upozorňovali na nepoměr mezi ekonomicky tíživou situací běžných obyvatel země a astronomickými zisky fosilních oligarchů, jako jsou Daniel Křetínský a Pavel Tykač. Právě Křetínský ovlivňuje média skrze velký mediální dům Czech News Center, kam patří nejčtenější deník Blesk, deníky Aha!, Sport a E15, týdeník Reflex, web Info.cz a rádia Evropa 2 a Frekvence 1.
Studenti se poté přesunuli na Albertov, kde vyslechli projevy a vyjádřili podporu mladým lékařům a také školským odborům. „Jsme rádi, že na naši stávku naváže za deset dní stávka pedagogických odborů. Podfinancované školství je předzvěstí prohloubení všech problémů současné společnosti. Pokud máme překonat klimatickou krizi, potřebujeme kvalitní základní, střední i vysoké školy, co nás připraví na vše, co nás čeká,“ řekla studentka Marie Juláková.
Na závěr studenti symbolicky uctili památku studentů z let 1939 a připomněli, že právě studenti se v roce 1989 zasloužili o zásadní změny směrem k demokratické společnosti. Na tento odkaz chtěli po čtyřiatřiceti letech od sametové revoluce svou stávkou navázat.
Minulý režim nám zakázal Boha
Na Staroměstském náměstí na dohled od sochy Jana Husa uspořádal svůj tradičně komornější protest konspirátor, aktivista a influencer Ladislav Vrabel, který byl včera na ustavujícím sněmu zvolen předsedou nového hnutí Česká republika na prvním místě.
Na pódium přilákal ta nejmarginálnější uskupení české nacionalistické scény, jejichž představitelé se jen stěží dostanou jako řečníci na akce Jindřicha Rajchla či Tomia Okamury. Krom Vrabela řečnili zástupci zbytků antirouškařské scény spojené s hnutím Chcípl pes, zástupce postkomunistického Klubu českého pohraničí či Robert Vašíček z České strany národně sociální.
Shromáždění nacionalistů a konspirátorů působilo v multikulturním centru Prahy značně kontrastně a krom několika desítek příznivců Ladislava Vrabela přilákalo i zvědavé zahraniční turisty. Černošská průvodkyně se zjevným obchodním duchem se v davu českých nacionalistů pokoušela nalákat potenciální zájemce na okružní procházku po centru Prahy s anglickým výkladem.
Odpovědí na lesík českých vlajek byly modro-žluté vlajky ukrajinské vyvěšené na každé druhé budově lemující Staroměstské náměstí.
„Minulý režim nám zakázal Boha. A tím nám vzal morálku a hodnoty. Ze života, který byl tradičně spojen s něčím vyšším a hlubším, co nás překračuje, udělal minulý režim svět, kde Bůh neexistuje, domy jsou čtvercové a šedivé a všichni mají být stejně velcí. Pak se to otočilo, přišel druhý režim, předali moc Američanům, a ti nám přinesli kapitalismus.
Ten naši už podkopanou morálku zahnal úplně do kouta, protože nám říkal, že máme mezi sebou bojovat o kus žvance, že máme ostatním brát, abychom měli dostatek pro sebe. Po komunistickém a kapitalistickém režimu ale přichází nový režim, a to bude režim obyčejného člověka,“ popsal z pódia Vrabel, který je sám buddhistou, své specifické filozofické zázemí a vztah k výročí.
V závěrečné řeči, ještě než zazněla česká hymna, Vrabel vyzval zástupce ostatních „vlasteneckých subjektů“ — SPD, Trikolory, PRO, KSČM i bloku kolem Hynka Blaška — k tomu, vytvořit jednotnou kandidátku pro volby do evropského parlamentu. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná mu prý již na tento nápad kývla. „Hnutí Česká republika na prvním místě na předních místech kandidátky nebude: na prvním místě by měl být Tomio Okamura z SPD, na druhém místě komunistická strana, která má dvacet tisíc členů,“ představil Vrabel své plány.
Boj s magistrátem
Iniciativa Jezevky, která mimo jiné poukazuje na krizi bydlení, připravila ve spolupráci se sochařem Pavlem Karousem na Mariánském náměstí v Praze happening. Akce nesla název Beranidlo na magistrát a konala se přímo před budovou pražského magistrátu. Šlo o symbolický rituál „vymítání zla z magistrátu“. Podle Karouse totiž vedení Prahy dlouhodobě nereaguje na podněty veřejnosti a ignoruje jakoukoliv diskusi. „Chtěli jsme na mezinárodní den studenstva přijít a symbolicky probourat bránu magistrátu,“ vysvětlil pro Deník Referendum Karous.
„Stejně jako konzervativci jsme se inspirovali středověkem a přivezli si beranidlo. Dostali jsme třímetrovou železnou sochu Lenina, kterému jsme provokativně přidělali beraní rohy,“ vysvětluje Karous a dodává, že pokaždé, když veřejnost žádala magistrát o řešení nějaké krize — ať bytové, klimatické nebo dopravní —, dostala nálepku „bolševici“. „Podotýkám, že kdybychom tuto akci udělali v roce 1972, seděli bychom ve vězení do roku 1989. Dnes je svátek svobody a demokracie.“
Bek v maškarním průvodu
Jako každý rok i letos centrem Prahy prošel v doprovodu hudby satirický karnevalový průvod. Účastníci průvodu upozorňovali na špatné zacházení s hospodářskými zvířaty, nedostatečnou péči o psychické zdraví mladých lidí nebo tristní stav české školství. K nejvýraznějším maskám proto patřila tvář současného ministra školství Mikuláše Beka.
Účastníci kolemjedoucím rozdávali informativní letáky. Na jednom z nich například germanistka Markéta Balcarová píše: „Po čtyřech letech praxe na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde vyučuji čtrnáct hodin týdně, publikuji pravidelně v mezinárodních odborných časopisech a vedu nespočet závěrečných prací, dostávám mzdu ve výši 29 595 hrubého.“
Letošní 17. listopad tak tradičně poukázal na několik možných pojetí oslav 17. listopadu. Dosud dominující tradiční připomínky na Národní třídě a Václavském náměstí se letos pokusili — ve větší síle než před rokem — narušit studenti, kteří navázali na původní protestní duch mezinárodního dne studentstva. Přivedla je sem nejpalčivější otázka dnešních dnů, tedy klimatický rozvrat a apatie politiků vůči němu.
Aktivista Ladislav Vrabel se naopak pokusil poselství svátku spíše zneužít. A těm, které v mrazivém počasí nepřilákala ani Národní třída, ani protestující studenti, ani dezinformátorova sešlost, sloužily vytopené prostory dokořán otevřených obchodních center s čerstvě instalovanou, patřičně kýčovitou vánoční výzdobou.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!