Judith Butler: Zapomeňte na osobní svobodu

Lukáš Senft

Proč jsme vůči společenským pravidlům poslušnější, než bychom měli být? To vysvětluje filosofka Judith Butler v první epizodě již třetí podcastové série Inspiračního fóra MFDF Jihlava.

Judith Butler se věnuje filozofii a genderové teorii. Působí na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Grafika Screenshot

Osobní svoboda se stala nejvyšší hodnotou našich společností. Při jejím vzývání si neuvědomujeme, že může být iluzorní, a právě tato iluze svobody mnohdy může být tím, co nás o svobodu připravuje. Vůči společenským pravidlům jsme poslušnější, než bychom měli být. To tvrdí osobnost světové filozofie Judith Butler.

Její provokativní myšlenky mnohokrát vyrazily do světa zpoza zdí univerzity a vědeckých žurnálů, a široce ovlivnily veřejnou diskusi. Zabývá se totiž konkrétními projevy problémů, o kterých mluví, ale i možnými řešeními.

V podcastu Lukáše Senfta ji provází filozofka docentka Alice Koubová, aby pomohla ukotvit argumenty Judith Butler v českém kontextu.

Podcasty Screenshot III. Série

Podcastová série Screenshot přináší to nejzajímavější z debat a diskusí Inspiračního fóra, zastavuje se u společenských fenoménů a pomáhá složit ucelenější obraz dnešního světa.

Každým dílem třetí série provází publicista a antropolog Lukáš Senft, který představí šestici nejinspirativnějších myslitelů a myslitelek současnosti.

Série startuje americkou filosofkou a legendou feminismu Judith Butler. Novému pohledu na svět práce se bude věnovat kanadský politolog Nick Srnicek, roli člověka v životě na planetě zase ekolog David Abram.

Nové díly najdete každou středu kromě Deníku Referendum také na webu www.inspiracniforum.cz/podcasty a v podcastových aplikacích Apple Podcast, Google Podcast a Spotify.

×
Diskuse

„Promýšlet struktury péče, která by nebyla zajišťována mateřskou morálkou“, přesně s tím po revoluci přišli bolševici. Mělo to katastrofální následky.

„De-domestikování péče o dítě, její vymanění z uzavřených domácností za účelem přijetí správných globálních hodnot“ - tedy vlastně indoktrinace dětí hodnotami vnímanými v dobovém kontextu jako hodnoty zcela nezbytné - to byl postup nacistického režimu při výchově dětí.

---------------------------

Judith Butler na jedné straně kritizuje „poslušnost“ vůči společenským pravidlům, na druhé straně mluví o potřebě omezení osobní svobody. Východiskem svobody je ale vždy nějaký řád, který lidské svévoli stanovuje limity a hodnotový rámec; východiskem svobody tedy není individuální svévole, ani svévole totalitního režimu nebo svévole diktátorem stanovených pravidel, jak by si snad představovala (a za co patrně bojuje) Judith Butler.

Svoboda jakožto proces nekonečného osvobozování se ze společnosti - toto pojetí svobody jako naprosté individuální svévole spotřebovává sociální kapitál, žádný další nevytváří a končí tak v poručníkování státu a posléze v totalitě.

Zdá se tedy, že kdo se nyní bude zastávat osobní svobody, nebude již liberál, ale třeba nebinární fašista.

Ve světě převrácených pojmů, kde i válka je mírovou operací, to bude normální.

Judith Butler upozornila na rozpor, který je znám už poměrně dlouhou dobu (viz např. kniha Patricka J. Deneena: „Proč selhal liberalismus“).

„Doba si žádá globální vládu.“

Ano, paní profesorko, to si patrně Vladimír Putin myslí také. Je tu ale malý problém s těmi, kteří globální vládu nechtějí a raději by si své záležitosti spravovali sami a podle svých vlastních zvyklostí.

Dalším krokem „de-domestikace“ péče by se mohla stát průmyslová výroba dětí a vlastně tedy celkové osvobození sexu - jeho striktní oddělení od vzniku nového lidského jedince. Pokud by bylo možné děti požadovaných vlastností běžně zakoupit v obchodech s dětmi a na kvalitu produktu by byla poskytnuta standardní záruční lhůta, vytvářelo by to skutečný dojem osobní svobody a zároveň by to globální vládě umožnilo i tržní regulaci počtu lidí na planetě, čímž by se samozřejmě dalo nejen pružně předcházet případným demografickým krizím, ale dokonce by to mohl být i způsob jak čelit globálnímu oteplování snižováním uhlíkové stopy lidstva. Sex by pak plnil už jen výhradně rekreační funkci, z reprodukčního hlediska by si v něm všechny gendery byly naprosto rovny a i právo ženy rozhodovat o vlatním těle by tím bylo takřka završeno.

Prvním nesmělým krokem k takto načrtnuté budoucnosti by se snad mohlo stát v současnosti již dostupné placené náhradní mateřství (viz objednaní novorozenci, kteří v důsledku války uvízli na Ukrajině a nemohli být včas dodáni zákazníkům na Západě).