„Promýšlet struktury péče, která by nebyla zajišťována mateřskou morálkou“, přesně s tím po revoluci přišli bolševici. Mělo to katastrofální následky.

„De-domestikování péče o dítě, její vymanění z uzavřených domácností za účelem přijetí správných globálních hodnot“ - tedy vlastně indoktrinace dětí hodnotami vnímanými v dobovém kontextu jako hodnoty zcela nezbytné - to byl postup nacistického režimu při výchově dětí.

---------------------------

Judith Butler na jedné straně kritizuje „poslušnost“ vůči společenským pravidlům, na druhé straně mluví o potřebě omezení osobní svobody. Východiskem svobody je ale vždy nějaký řád, který lidské svévoli stanovuje limity a hodnotový rámec; východiskem svobody tedy není individuální svévole, ani svévole totalitního režimu nebo svévole diktátorem stanovených pravidel, jak by si snad představovala (a za co patrně bojuje) Judith Butler.

Svoboda jakožto proces nekonečného osvobozování se ze společnosti - toto pojetí svobody jako naprosté individuální svévole spotřebovává sociální kapitál, žádný další nevytváří a končí tak v poručníkování státu a posléze v totalitě.

Zdá se tedy, že kdo se nyní bude zastávat osobní svobody, nebude již liberál, ale třeba nebinární fašista.

Ve světě převrácených pojmů, kde i válka je mírovou operací, to bude normální.

Judith Butler upozornila na rozpor, který je znám už poměrně dlouhou dobu (viz např. kniha Patricka J. Deneena: „Proč selhal liberalismus“).

„Doba si žádá globální vládu.“

Ano, paní profesorko, to si patrně Vladimír Putin myslí také. Je tu ale malý problém s těmi, kteří globální vládu nechtějí a raději by si své záležitosti spravovali sami a podle svých vlastních zvyklostí.