Terapie.cz spustila projekt, který nabízí bezplatnou psychoterapii všem, které zasáhla válka na Ukrajině. Podpora je poskytována v ukrajinštině i ruštině. Zdarma ji mohou využít také všichni, kteří mají na Ukrajině příbuzné, nebo dobrovolníci zajišťující humanitární pomoc na místě. Pomoc je k dispozici je rovněž online.

„Plno lidí trpí pocitem bezmoci. Co můžeme udělat je pomoct ukrajinské menšině na našem území. Naše terapie je pro všechny, kteří se cítí zasaženi, i pro zde žijící ruskou menšinu,“ říká autor projektu psycholog a psychoterapeut Pavel Pařízek.

Organizace Terapie.cz zprostředkovává zájemcům setkání s terapeutem, jehož služby jsou hrazeny z veřejné sbírky. Klientem se s ním může potkat celkem dvanáctkrát. Vícekrát pak v případě, že dotyčný člověk prokazatelně vyžaduje dlouhodobější péči.

Podle Pařízka zažívají lidé extrémní děs. Jedná se o skutečně silnou formu strachu. Očekává rovněž, že se množství těch, kteří budou potřebovat pomoct, ještě zvýší během následujících dvou až tří týdnů. Reakce na stresovou situaci se totiž standardně projevují se zpožděním.

„Když čtu, s čím se na nás lidé obracejí, hodně to se mnou hýbe, a to jsem jako psycholog zvyklý na hodně. Třeba případ, kdy vám zavolá táta, že se jde rozloučit, že jde do války,“ vysvětluje Pařízek, s jakými příběhy se jim lidé ozývají.

Dodává, že ve velkém stresu jsou i mladí Ukrajinci, kteří se nyní nacházejí v České republice: „Prožívají strach i zlobu, kvůli tomu, že budou muset jít bojovat. Cítí povinnost, ale mají strach a toto dilema v sobě řeší. Hodně lidí se bojí o příbuzné, nemohou se se situací vyrovnat.“

Nebezpečí nenávisti

Pařízek taktéž upozorňuje na problémy zdejší ruské menšiny. „Máme informace o tom, že na některých vysokých školách došlo ke slovnímu napadání ruských studentů,“ říká. Zamezit tomuto napadání se snaží i Ministerstvo školství, které pro školy připravilo návod, jak s dětmi o válce mluvit. Radí také dětem ukrajinské, ruské a běloruské národnosti jednoduše věnovat zvýšenou péči.

Ze zkušenosti, kterou má Pařízek z psychoterapie, nesou zdejší Rusové napadení Ukrajiny těžko a nesouhlasí s ním. Někteří z nich se přesto bojí chodit do tříd, aby nebyli terčem šikany. „Cítíme bezmoc a vyléváme si ji na Rusy. Češi by neměli používat princip kolektivní viny,“ dodává Pařízek. Místo útoku na Rusa či Rusku může frustraci snížit snaha někomu pomoci nebo apelovat na politiky.

Psychoterapeuti a psychologové z Terapie.cz poskytovali psychologickou pomoc už od začátku pandemie. Začínali s projektem Dělám, co můžu, který měl lidem pomoci lépe zvládnout lockdowny. Projekt dostal později jiný název a nyní se organizace zaměřuje na pomoc lidem na válkou zasažené Ukrajině. Bezplatné psychoterapeutické konzultace nabízí také Sdružení pro integraci a migraci nebo organizace Inbáze.

Češi projevují obrovskou solidaritu s Ukrajinci prchajícími před válkou. Pro přijímání uprchlíků je většina české společnosti. K hranicím míří pomáhat lidé po vlastní ose, ale třeba i speciální humanitární vlaky Českých drah, které Ukrajince přepravují do bezpečí.