Příjemný styk s úřady má být normální. Nejen v resortu kultury

Jan Šícha

Kulturní expert Pirátů Ondřej Chrást se zamýšlí nad vstupem ministerstva kultury do 21. století. V kultuře vidí oblast, která je klíčem k budoucímu bohatství České republiky.

Ondřej Chrást: Ve Francii je kultura jedním ze silových ministerstev. Chci, aby to u nás bylo také tak. Foto Facebook Ondřej Chrást

Pane Chráste, myslíte si, že Piráti už zůstanou otloukánky?

Určitě bych nemluvil o otloukáncích. Reprezentujeme v koalici se Starosty a Nezávislými 840 tisíc voliček a voličů. Do koalice jsme vstupovali jako jeden celek. Jako celek i jednáme. Zároveň jsme získali hlasy zhruba 600 tisíc voličů, kteří nekroužkovali, byli spokojeni s podobou kandidátek včetně pirátských lídrů na prvních místech. O otloukáncích tak nemůže být řeč.

Tedy jinak. Panuje shoda na mínění, že kampaň vám jako Pirátům nasadila psí hlavu. Myslíte si, že se ji daří sundat?

Myslím si, že Piráti se jako téměř jediní stali cílem všech desinformací, které se v kampani objevily. Byly to lži. Desinformace začal opakovat i premiér Babiš, čímž se stal jedním z jejich hlavních šiřitelů. Všichni to viděli. O psích hlavách bych nehovořil. Normálně uvažující lidé jsou schopni kritického myšlení, a zjistí si, kde je pravda. Na druhou stranu je fakt, že se podle průzkumů po masivní lživé kampani téměř polovina občanů obávala, že jim chceme do bytů stěhovat migranty. Což byla absurdní lež. Pravdou ale taky je, že se v kampani staly velké chyby, které analyzujeme, abychom se jich příště vyvarovali.

Ondřej Chrást
Politik Ondřej Chrást je členem předsednictva pražských Pirátů. Pochází z Františkových Lázní, ale žije v Praze, kde je zastupitelem na Praze 6. Vystudoval psychosociální studia a teologii na UK a v současné době studuje doktorát na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, v oboru Ekonomika a management v rámci katedry Arts managementu. Dlouhodobě působil v občanském sektoru v oblasti kultury a cestovního ruchu v organizacích Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a v zapsaném spolku Otec vlasti Karel IV. Byl jedním z iniciátorů a spolukoordinátorů 700. výročí narození Karla IV. v roce 2016. Je iniciátorem akce www.zachrantevily.cz, kde se snaží dohnat k odpovědnosti nezodpovědné developery, kteří nechávají chátrat kulturní dědictví v Praze Bubenči. Na částečný úvazek působí jako asistent pirátské poslankyně Lenky Kozlové, u níž se věnuje problematice vzdělávání a kultury.

Myslíte si, že si se zjišťováním pravdy dá někdo práci?

Doufám. Jednou z našich priorit je občanské vzdělávání a v něm obsažené kritické myšlení. Kritické myšlení je základ. Civilizace bez něj nemůže fungovat. Třídění informací, ověřování zdrojů. Ověřování pravdivosti výroků. Tyto věci mají patřit k základu vzdělání. Věřím tedy, že si lidé nakonec tu práci dají. Věřím, že lidé jsou schopni vidět realitu.

V premiérově volebním klipu, kde byl třeba transparent „Důchodci mají dost“ byla nabídka, že ochrání zdejší obyvatelstvo před „těmi šílenci“. Poznávali jste se v těch šílencích?

Ne. Mně přišel šílený ten klip a pan premiér v něm. S šílenou dikcí plácal nesmysly a stokrát vyvrácená klišé.

Fond obnovy v kultuře

Vaší kompetencí je kultura. Možná se tam v nějaké funkci objevíte i na Ministerstvu kultury, půjdete-li do vlády. To je docela příjemné, přijít na ministerstvo, které bude mít evropské peníze z Evropského plánu obnovy…

Předně, o žádných funkcích teď nemluvíme. Vítězové voleb, tedy obě koalice, teď hovoří o programu, který pak bude závazný pro fungování vlády i ministrů. Funkce budou předmětem vyjednávání až později. Co se týče plánu obnovy: Evropská unie v rámci postcovidového programu takzvaného Národního plánu obnovy slíbila České republice něco kolem 180 miliard korun a celá čtyři procenta, což je neuvěřitelný pokrok, jdou právě na kulturní a kreativní odvětví, dříve nazývané průmysly.

Myslíme si, že v Evropě už pochopili že kreativní odvětví jsou jedním z budoucích hnacích motorů moderních ekonomik. Jsem rád, že i naše ministerstvo kultury to akcentovalo, a podařilo se získat téměř osm miliard korun. Téměř čtyři procenta z národního plánu obnovy, který umožní transformovat kulturu do 21. století, po čemž jako moderní liberální strana voláme.

Ona čtyři procenta si vymysleli v Bruselu nebo v Praze?

Myslím si, že obojí. Bylo to předmětem vyjednávání. Plán obnovy má určitá pravidla, kam je alokovaných kolik peněz. Myslím si, že rozhodující byl tlak české odborné veřejnosti, která zřídila iniciativu Za kreativní Česko. Česká odborná veřejnost pochopila, že peníze investované do kreativních odvětví, do rozvoje kultury se prostě vyplatí, a do rozpočtu krátkým obloukem vrátí. Takže je to z mého pohledu zásluha české odborné veřejnosti, které se za to sluší poděkovat.

Jste z někým z nich ve styku?

Byli jsme při tvorbě volebního programu a před volbami ve styku téměř se všemi. Takže ano. Česká kultura je na tom dobře co se týče osobností, máme skutečně mnoho talentovaných lidí, celkem hustou síť kulturních zařízení, výrazně hůře jsme na tom v oblasti financí.

Dokument popořadě

V rozhovorech se to nedělá, protože to vypadá jako zkoušení. Stojíte ale na prahu možné vládní odpovědnosti, takže si dovolím otázky členěné, jako je členěný příslušný dokument. Bod jedna — Status umělce a umělkyně, 690 milionů korun, původně 800 milionů korun.

Asi bych necitoval částky, kde jsou různá kofinancování ze strany českého státu, je to celé složitější a čísla se ještě trochu mohou měnit. Status umělce máme v programu. Covid doba ukázala, že se u nás pohybuje desetitisíce lidí pracujících v kultuře, kteří pokud přijdou o práci na živnostenský list, ocitají se na existenčním dnu.

Status umělce by jim měl dát záruky. Během menších jednotek let to může být hotové, upozorňuji, že ne hned. Není to novinka. V západoevropských zemích status umělce znají a my se tam chceme inspirovat. Patříme na Západ.

Další bod. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Co si o tom člověk má myslet, kromě toho, že tam navíc budou počítačové hry?

Počítačové hry jsou velká věc. Toto odvětví patří k nejprogresivnějším. Počítačové hry mají hodně společného s kulturou, na úrovni filmu například a Česká republika je v tomto oboru velmi na výši. Transformace se ale netýká jen počítačových her. Státní fond kinematografie souvisí s modernizací světa kolem nás. Je tahounem změn do 21. století. Fond už jednou sehrál velmi dobrou úlohu někdy v roce 2013, teď ji může sehrát zas. Jde tady z mého pohledu o podporu nových technologií, nových distribučních sítí, prostě jde o výrazný posun k moderní společnosti.

V diskusi, o které jsme tady psali, šéfka Fondu, paní Helena Bezděk Fraňková, řekla, že se jim povedlo téměř autistickým způsobem napsat přesný postup, jak se fondem a jeho penězi má zacházet. Tím pádem fungují. Jste dostateční detailisté, abyste se něčím takovým inspirovali?

Určitě ano. Je to pro nás určitý vzor, jak věci můžou fungovat, příliš široké pojetí zavdává často prostor všelijakým obchodníkům s vlivem či dotacemi, jasná cesta k jasnému čerpání toto může eliminovat.

Další bod — rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru — docela dost peněz…

Tuto kapitolu vidím jako důležitou kvůli síťování lidí, kteří něco v kultuře dělají. Je důležité, aby kulturními centry nebyla pouze Praha společně s několika většími a bohatšími městy. Hodně peněz v této kapitole je, protože má vzniknout infrastruktura, aby se lidé měli kde scházet, spolu fungovat. V lokálních kulturních aktivitách vidím jednu z podmínek ekonomického růstu v regionech, fungující kulturní infrastruktura je jedním z motivátorů pro mladé lidi, aby v regionech zůstávali.

V reálu to dělá pár lidí na koleně, dokud může. Pak to nedělá nikdo. Co se změní?

Lidé, kteří to dělají na koleně, dostanou zázemí a podporu. Podporou se myslí i metodické vedení, které aktivním lidem ušetří část tápání a hledání. To se má změnit.

Když si na Ministerstvu kultury chci požádat o peníze, je to příšerná disciplína, nejen co se týče byrokracie. Třeba peníze na opravu památky dostanete v říjnu a v prosinci je musíte vyúčtovat. Musíte vše předfinancovat. Změní se to?

Dotační systémy ministerstva jsou v katastrofálním stavu, nejen z důvodů, které jmenujete. Česko-německý Fond budoucnosti nebo Technologická agentura fungují plně v elektronickém režimu a jsou příkladem dobré praxe. Na Ministerstvu kultury se musí dotační řízení celé odpolitizovat, elektronizovat, zrušit střety zájmů v komisích. Spousty věcí tam nedávají smysl asi jako když máte začít stavět v době, kdy začíná mrznout.

Ministerstvo je prozatím vždycky otloukánkem, a na někoho zbyde, ale kulturní a kreativní sektor se v Evropě pohybuje kolem 5,2 procent HDP, a my ho tak také vnímáme. Jsme připraveni změnit nejdříve vnímání ministerstva, a pak samozřejmě i dotační programy. Pohodový život v zemi je prostě život kulturní.

Mám sen, že Ministerstvo kultury bude se schválenou dotací zacházet jako s veřejným zájmem. Že se zruší takzvaný black list, na jehož základě si nemůžete rok požádat o dotaci, když se o den zpozdíte s vyúčtováním. Mám sen, že mi přijde e-mail, s různými připomenutími. Že si jako někdo, kdo slouží veřejnému zájmu nebudu připadat jako prosebník…

Dnes mi úplně běžně přijde e-mail, že si mám v Praze prodloužit parkovné, protože mi už brzy končí. Je to uživatelsky vlídné, a je to zadarmo. Nemusíte mít sen. Základní a banální věci mohou fungovat a šokující je, že nefungují. Ve Francii je kultura jedním ze silových ministerstev. Antidigitalizační zhůvěřilosti na Ministerstvu kultury zmizí velmi rychle, pokud na to budeme mít vliv. V digitaliziaci státní správy musíme prostě pokročit mílovými kroky.

JAN ŠÍCHA

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse