Represe, embargo, nezvládnutý covid. Kuba zažívá vzácné protirežimní protesty

Petr Jedlička

Do ulic více než dvaceti měst vyrazily zatím stovky až tisíce lidí. Nejvíce kritizují mizerné životní podmínky. Vlastním protestům ovšem předcházela vlna internetového rozhořčení nad videi Kubánců umírajících na covid bez pomoci.

Prvotní vlna protestů byla velice rychle rozehnána. Následovala různá spontánní srocení a též prorežimní proti-protesty. Foto Yamil Lage, AFP

Zatím jen tisícové, ale i tak největší od 90. let; rozhořčené, bez vůdců a rychle rozháněné. Tak zatím agenturní zpravodajové popisují protesty, které se v posledních dnech objevily ve více než dvaceti městech na Kubě. Společným motivem srocení a demonstrací bylo celkové rozhořčení nad situací v zemi, zvláště nad obecným nedostatkem a přístupem ke covidové situaci. Řada účastníků se ovšem vymezovala i přímo proti režimu.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Jsme tady kvůli útlaku. Oni nás nechají klidně zemřít hlady. Havana se hroutí. Nemáme peníze na bydlení, nemáme nic. Oni však mají dost. Staví si hotely a my hladovíme,“ uvedl jeden z protestujících pro francouzské reportéry.

„Vše spustily sociální sítě, kde se v minulých dnech začala virálně šířit videa s Kubánci, kteří umírají na covid doma či v přeplněných nemocnicích bez pomoci. V reakci vznikla kampaň S.O.S. Cuba. Rozhořčení Kubánci se pak začali mobilizovat,“ doplnila pro BBC Mundo zpravodajka Anna Maria Rourouvá.

Kuba propadá v posledních letech do stále hlubších hospodářských problémů. Doprovází je chudnutí populace, obecný nedostatek a souběžný růst cen. V poslední době chybí v obchodech nezřídka i cenově dostupné potraviny. Často též vypadává elektrický proud.

Na vině je koronakrize, fungování tamního totalitárního režimu, šedesátileté ekonomické embargo USA, které po Obamově rozvolnění opět zpřísnil Trump, i další vnější faktory jako například vývoj ve Venezuele, odkud Kuba dováží zlevněnou ropu.

Vinou Trumpovy sankční politiky poklesly již před koronakrizí kubánské příjmy z turismu — hlavního zdroje valut — o čtvrtinu. Během koronakrize pak propadly až o osmdesát procent, což předchozí problémy dále skokově zhoršilo.

Trumpovská vlna sankcí zároveň velmi zkomplikovala zasílání peněz na Kubu přímo z USA. Mnoha Kubáncům přitom dolary od příbuzných žijících ve Státech velice pomáhaly.

Částečně kvůli embargu — ale i kvůli rozhodnutím své vlády — zůstala Kuba tento rok také vně obchodu s koronavirovými vakcínami. Právě v současné době přitom země zažívá další vlnu covidu. V posledních dnech přibývá na jedenáctimilionovém ostrově oficiálně sedm tisíc nakažených denně. To je o 50 procent větší přírůstek než minulý týden.

Konat protesty a shromáždění je na Kubě dosud ilegální. Podobně velká srocení rozhořčených tak země zažila naposledy v polovině 90. let. Foto Erika Sentilicesová, AFP

Reakce režimu

Kubánský režim odpověděl na protesty okamžitě. Prezident Miguel Díaz-Canel — politik, který v roce 2018 nahradil Raúla Castra — obvinil z nepokojů „americko-kubánskou mafii“. Ta podle něj „zaplatila populárním youtuberům“ a zorganizovala „internetovou kampaň“. Díaz-Canel vyzval zároveň „všechny komunisty a revolucionáře“, aby organizovali proti-protesty a „nedali nepřátelům šanci zvítězit“.

Řada protestů na podporu režimu se pak skutečně konala. Kamery zachytily i případy, kdy tito protiprotestující obklopují skupiny původních protestujících, nadávají jim a vyhánějí je z náměstí. Většinou ale prvotní protesty rozehnaly již klasické pořádkové síly.

Režim dále zablokoval přístup k některým sociálním sítím. Zatčeno bylo do úterního odpoledne několik desítek lidí, včetně několika známých opozičníků.

„Hájíme, co jsme vybojovali před osmdesáti lety. Kapitalismus se sem nevrátí. A tihle žoldáci, placení říší, ulice nezískají. To by nás museli napřed všechny zabít,“ uvedl jeden z účastníků režimních proti-protestů v reportáži BBC.

V USA podporu protestujícím vyjádřila řada předních politiků. Kubánský exil zorganizoval vlastní solidární demonstrace. Krátce a v podobném duchu se přitom vyslovil i prezident Biden, který před volbami sliboval trumpovské zpřísnění embarga zrušit. V kontextu posledních událostí jeho mluvčí uvedla, že rušení protikubánských sankcí není teď pro Bílý dům „mezi prvními na seznamu priorit“.

Další informace:

Diskuse
July 15, 2021 v 14.39
Další vývoj

Situace v ulicích se dle pozorovatelů uklidnila, otázkou je, zda ne jen přechodně. Režim ve středu ohlásil zrušení dovozních omezení na léky (dosud mohla jedna osoba přivést max 10 kg), jídlo a hygienické potřeby (dosud se za množství přesahující osobní potřebu platilo clo). Ve středu byl též obnoven přístup na většinu webových stránek, s výjimkou sociálních sítí. Ve velkých městech je na ulicích o poznání více policistů než obvykle.