Zatím jen tisícové, ale i tak největší od 90. let; rozhořčené, bez vůdců a rychle rozháněné. Tak zatím agenturní zpravodajové popisují protesty, které se v posledních dnech objevily ve více než dvaceti městech na Kubě. Společným motivem srocení a demonstrací bylo celkové rozhořčení nad situací v zemi, zvláště nad obecným nedostatkem a přístupem ke covidové situaci. Řada účastníků se ovšem vymezovala i přímo proti režimu.

„Jsme tady kvůli útlaku. Oni nás nechají klidně zemřít hlady. Havana se hroutí. Nemáme peníze na bydlení, nemáme nic. Oni však mají dost. Staví si hotely a my hladovíme,“ uvedl jeden z protestujících pro francouzské reportéry.

„Vše spustily sociální sítě, kde se v minulých dnech začala virálně šířit videa s Kubánci, kteří umírají na covid doma či v přeplněných nemocnicích bez pomoci. V reakci vznikla kampaň S.O.S. Cuba. Rozhořčení Kubánci se pak začali mobilizovat,“ doplnila pro BBC Mundo zpravodajka Anna Maria Rourouvá.

Kuba propadá v posledních letech do stále hlubších hospodářských problémů. Doprovází je chudnutí populace, obecný nedostatek a souběžný růst cen. V poslední době chybí v obchodech nezřídka i cenově dostupné potraviny. Často též vypadává elektrický proud.

Na vině je koronakrize, fungování tamního totalitárního režimu, šedesátileté ekonomické embargo USA, které po Obamově rozvolnění opět zpřísnil Trump, i další vnější faktory jako například vývoj ve Venezuele, odkud Kuba dováží zlevněnou ropu.

Vinou Trumpovy sankční politiky poklesly již před koronakrizí kubánské příjmy z turismu — hlavního zdroje valut — o čtvrtinu. Během koronakrize pak propadly až o osmdesát procent, což předchozí problémy dále skokově zhoršilo.

Trumpovská vlna sankcí zároveň velmi zkomplikovala zasílání peněz na Kubu přímo z USA. Mnoha Kubáncům přitom dolary od příbuzných žijících ve Státech velice pomáhaly.

Částečně kvůli embargu — ale i kvůli rozhodnutím své vlády — zůstala Kuba tento rok také vně obchodu s koronavirovými vakcínami. Právě v současné době přitom země zažívá další vlnu covidu. V posledních dnech přibývá na jedenáctimilionovém ostrově oficiálně sedm tisíc nakažených denně. To je o 50 procent větší přírůstek než minulý týden.

Reakce režimu

Kubánský režim odpověděl na protesty okamžitě. Prezident Miguel Díaz-Canel — politik, který v roce 2018 nahradil Raúla Castra — obvinil z nepokojů „americko-kubánskou mafii“. Ta podle něj „zaplatila populárním youtuberům“ a zorganizovala „internetovou kampaň“. Díaz-Canel vyzval zároveň „všechny komunisty a revolucionáře“, aby organizovali proti-protesty a „nedali nepřátelům šanci zvítězit“.

Řada protestů na podporu režimu se pak skutečně konala. Kamery zachytily i případy, kdy tito protiprotestující obklopují skupiny původních protestujících, nadávají jim a vyhánějí je z náměstí. Většinou ale prvotní protesty rozehnaly již klasické pořádkové síly.

Režim dále zablokoval přístup k některým sociálním sítím. Zatčeno bylo do úterního odpoledne několik desítek lidí, včetně několika známých opozičníků.

„Hájíme, co jsme vybojovali před osmdesáti lety. Kapitalismus se sem nevrátí. A tihle žoldáci, placení říší, ulice nezískají. To by nás museli napřed všechny zabít,“ uvedl jeden z účastníků režimních proti-protestů v reportáži BBC.

V USA podporu protestujícím vyjádřila řada předních politiků. Kubánský exil zorganizoval vlastní solidární demonstrace. Krátce a v podobném duchu se přitom vyslovil i prezident Biden, který před volbami sliboval trumpovské zpřísnění embarga zrušit. V kontextu posledních událostí jeho mluvčí uvedla, že rušení protikubánských sankcí není teď pro Bílý dům „mezi prvními na seznamu priorit“.

Další informace:

• France 24 Rare anti-government protests erupt in Cuba
• BBC News Cuba sees biggest protests against Communist government in decades
• TYT Anti-Government Protests Erupt In Cuba
• CommonDreams.org Progressives Call on Biden to Lift U.S. Embargo on Cuba as Thousands Protest Critical Shortages
• Reuters Cuban economy shrank 11% in 2020, government says