Postupná normalizace vztahů mezi Spojenými státy a Kubou započatá loni v prosinci pokračuje. Nejprve — ještě v zimě — propustil kubánský režim celkem 53 politických vězňů. Poté vrátily USA na ostrov zbylé dosud nepropuštěné členy takzvané Kubánské pětky odsouzené v roce 2001 za špionáž. V lednu 2015 uvolnil prezident Obama některá cestovní a obchodní omezení, v březnu se sešel v Panamě s Raúlem Castrem, v květnu pak vyškrtly USA Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Zatím nejvýraznější posun k normalizaci americko-kubánských vztahů se ovšem udál až nyní — v pondělí 20. července získala kubánská zájmová sekce fungující dosud pod švýcarským velvyslanectvím ve Washingtonu status plnohodnotné ambasády. Stejně tak bylo povýšeno i americké zastoupení v Havaně.

„Zájmové sekce plnily od roku 1977 funkce provizorních ambasád, oficiální diplomatické vztahy však země neudržovaly od roku 1961 (...) USA neměly plnohodnotné zastoupení na Kubě a Kuba v USA 54 let, což je — symbolicky vzato — aktuální věk prezidenta Obamy,“ hlásila do pondělního vysílání BBC Katy Watsonová, odpovědná redaktorka stanice.

Pondělního otevření kubánské ambasády ve Washingtonu se zúčastnil osobně i ministr zahraničí Bruno Rodríguez, jenž se následně sešel s americkým protějškem Johnem Kerrym. Na vzácně společné tiskové konferenci po jednání vyzval Rodríguez k úplnému zrušení amerického obchodního embarga a navrácení území, na kterém vybudovali Američané po roce 1903 základnu Guantánamo. Kerry výzvu příliš nekomentoval, uvedl ale, že proces narovnání vztahů bude ještě „dlouhý a složitý“.

Důvody, demokracie, dosavadní změny a výhledy