„Řekl jsem ministerskému předsedovi, že pokud bude papež pokračovat tak jako doposud, dříve nebo později se začnu znovu modlit a vrátím se ke katolické církvi. Nedělám si legraci.“ Mimo jiné tato slova pronesl Raúl Castro při společné tiskové konferenci s italským premiérem Mattem Renzim poté, co ho v neděli přijal papež František ve Vatikánu na mimořádné audienci. Kubánský vůdce mimo jiné slíbil, že se zúčastní všech bohoslužeb, až hlava katolické církve na podzim navštíví ostrov.

Nejen pro české katolíky může být takové prohlášení matoucí. Nebyli Castrové ti, kteří se s katolickou církví pustili do otevřeného sporu? Jejich komunistický režim přece sám sebe vyhlásil za ateistický a antiklerikální, zavřel náboženské školy a deportoval stovky zahraničních kněží. Kubánští věřící se dlouho nemohli stát členy komunistické strany — ostatně platilo to vzájemně, na katolické komunisty se vztahovala automatická exkomunikace — a došlo k zákazu náboženských svátků včetně Vánoc a Velikonoc.