Zachycování skleníkových plynů v přírodě neúčinkuje v takové míře, jak se předpokládalo. Nové studie ukazují, že půda zadržuje méně uhlíku, než s čím počítají klimatické modely, a Amazonský prales při součtu všech přirozených i lidmi způsobených procesů emise nesnižuje, ale naopak vypouští.

Ukládání uhlíku v přírodě, například v hlíně nebo v tělech rostlin, se označuje souslovím propad uhlíku (carbon sink). Vstřebává se při něm část emisí oxidu uhličitého, proto s ním počítá například plán Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Vědci dosud pracovali s předpokladem, že když objem CO2 v atmosféře roste, rostliny a hlína ho také více zachytí, což ve výsledku pomáhá snížit množství daného plynu v ovzduší. Výzkum publikovaný tento týden v odborném časopise Nature nicméně naznačuje, že příroda zvládne zpracovat o dost méně uhlíku, než kolik by si lidé přáli.

Autoři studie přezkoumali data ze sto osmi dříve provedených experimentů a zjistili, že současné projekce změn klimatu pravděpodobně nadhodnocují přirozené zachytávání oxidu uhličitého. Pokud plynu ve vzduchu přibývá, rostliny sice podle očekávání rostou více a rychleji, čímž rovněž vstřebávají více uhlíku. Pro zeminu to však neplatí.

„Když se zrychlí růst rostlin, obvykle na tom stejném místě klesne schopnost půdy zadržet uhlík,“ popsal César Terrer z Lawrencovy národní laboratoře v americkém Livermoru. Vědci to vysvětlují tím, že rychleji rostoucí rostlina potřebuje z hlíny vysát více živin, sama půda proto následně ukládá méně uhlíku.

Pro dlouhodobé snížení teplot na Zemi je přitom klíčová právě zemina. „Rostlina časem uhyne a do atmosféry se tak vrací část uhlíku, který nashromáždila. Ve hlíně ale zůstává po staletí, možná dokonce tisíciletí“ vysvětlil Terrer.

Výzkum navíc prokázal, že snaha zpomalit změny klimatu vysazováním stromů nepřináší kýžené výsledky, zvlášť pokud překryjí louky či jiná přirozeně zatravněná území. Nejen že na konci životního cyklu část CO2 ze stromů uniká zpět do ovzduší, ale i půda pod nimi dokáže ve srovnání s travnatými pláněmi zpracovat méně oxidu uhličitého.

„Velmi mě znepokojuje, že někteří lidé navrhují sázet stromy na přírodní lučiny, savany nebo v tundře,“ sdělil Terrer deníku Guardian. „Byla by to obrovská chyba, protože podle našich výsledků mají pro ukládání uhlíku velký potenciál,“ dodal.

Amazonský prales už planetu neochlazuje, ale otepluje

Příznivá zjištění nepřinesla ani další nedávno vydaná studie, na níž pracovalo přes třicet vědců ze severní a jižní Ameriky a Evropy. Z výsledků jejich šetření vyplývá, že Amazonský prales ve skutečnosti nepomáhá klimatickou krizi zmírnit, ale naopak k ní dnes už přispívá.

„Zkoumali jsme celý systém v Amazonském pralese a zvažovali jsme nejen oxid uhličitý, ale i další skleníkové plyny,“ uvedl Kristofer Covey ze Skidmore College. „Poprvé jsme dokázali vyhodnotit souhrnný dopad různých faktorů a ukázalo se, že Amazonský prales nepomáhá klimatu tak, jak bychom od největšího tropického deštného lesa na světě čekali,“ shrnul.

Ačkoli rostliny v Amazonii zvládají vstřebávat velké množství oxidu uhličitého, další skleníkové plyny, zejména metan a oxid dusný, z pánve kolem řeky Amazonky naopak unikají. Na vině jsou nejen přírodní procesy, ale hlavně lidská činnost, především masivní odlesňování.

Vědci přiznávají, že konkrétní objemy plynů vypuštěných do ovzduší při každé ze zvažovaných činností zatím neznají. Na základě syntézy dosavadních poznatků nicméně usuzují, že výsledný účinek Amazonského pralesa na klima je buď nulový, nebo dokonce záporný: přispívá k oteplování planety.

„Dlouho jsme spoléhali na to, že ekosystém v Amazonii dokáže vyvažovat naše chyby. Bohužel jsme ale už překročili jeho možnosti,“ řekla pro magazín National Geographic Fiona Soperová z McGillovy univerzity v Kanadě, která se na výzkumu podílela.

Obdobný příklad lze přitom najít i v České republice. Bilance oxidu uhličitého vstřebaného tuzemskými lesy a vypuštěného při jejich kácení se už dnes vychýlila v neprospěch klimatu.

Autoři výzkumu o Amazonii nicméně věří, že stále existuje šance na zlepšení. Aby se tak stalo, státy podle nich musejí zakročit proti zbytečnému odlesňování a co nejdříve přestat spalovat uhlí, ropu a fosilní plyn, z nichž do atmosféry uniká významná část skleníkových plynů a dalších škodlivin.

Další informace

• Stanfordská univerzita: One of Earth's biggest carbon sinks has been overestimated
• The Guardian: One of Earth’s giant carbon sinks may have been overestimated — study
• Skidmore College: Faculty-student research contributes to first-of-its-kind Amazon climate study
• National Geographic: First study of all Amazon greenhouse gases suggests the damaged forest is now worsening climate change