Co papež nabídl Iráku?

Ivan Štampach

První papežská návštěva v těžce zkoušeném a vnitřně znesvářeném Iráku si kladla za cíl hledat smíření. Zdá se však, že ani při dobré vůli návštěva papeže Františka na situaci mnoho nezmění.

„Přicházím jako poutník míru hledající bratrství,“ prohlásil před cestou do Iráku papež František. Propletenec náboženských, etnických a politických identit však skýtá spíše málo nadějí, že se něco takového uskuteční. Foto CC - Flickr, Mazur/catholicnews.org.uk

František nedbal na varování ohledně bezpečnostních rizik a uprostřed pandemie uskutečnil návštěvu zamýšlenou už jeho předchůdci. Jako vůbec první papež v dějinách navštívil Irák. V této souvislosti stojí za připomenutí pár známých i méně známých faktů o složité náboženské a etnické situaci této země.

Invaze Američanů s podporou spojenců roku 2003 svrhla diktátora Saddáma Husajna, který se původně hlásil k ideologii strany Baas, tedy k Socialistické straně arabské obrody. Jejím heslem byla „Jednota, svoboda, socialismus“. Jednotou se zde míní panarabská jednota, svobodou pak ani ne tak svoboda občanská, jako spíš nezávislost na dřívějších koloniálních mocnostech. Konečně do třetice je tu jakási podoba socialismu, spíše snad nacionálního než marxistického.

×