Piráti i ministerstvo školství chtějí usnadnit odnímaní titulů

Jan Gruber

Pirátští poslanci i ministr Plaga připravili novely, jež mají usnadnit odebírání podvodně získaných titulů. Podle některých odborníků však nejsou nutné, neboť univerzity dnes odhalují plagiátory už před obhajobou.

K odebírání vysokoškolských titulů univerzity téměř nepřistupují, zákonem danou možnost podle šetření Pirátů využila pouze Univerzita Karlova v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci. Foto Archiv DR

Skupina poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) připravila novelu vysokoškolského zákona, která má upravit podmínky pro řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky. Učinila tak s argumentem, že dle platného znění zákona mohou vysoké školy odebírat podvodně získané tituly jen s velkými obtížemi. Piráti současně navrhují prodloužit dobu, kdy je univerzitám umožněno zahájit tato řízení, ze stávajících tří na patnáct let od složení zkoušky. Někteří odborníci ale namítají, že úprava zákona není nutná, neboť plagiátorství odhalují vysoké školy dnes na rozdíl od minulosti již rutinně ještě před obhajobami, a to s pomocí počítačových programů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Piráti předložení návrhu zdůvodňují tím, že odebírání titulů je v praxi problematické, neboť je podmíněno soustavným nebo opakovaným jednáním proti dobrým mravům a dobu, po kterou lze věc prozkoumávat, zákon omezuje toliko na tři roky. „Je přitom známá řada případů, kdy nedošlo k odebrání titulu, ačkoli bylo prokázáno podvádění při závěrečné zkoušce,“ uvedli s odkazem na některé medializované plagiátorské kauzy, mezi nimiž zmínili i tu poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM), který většinu teoretické části své disertační práce opsal aniž by citoval příslušné zdroje.

Ve prospěch schválení novely dále argumentují výsledky svého soukromého šetření, v němž se žádostí o informace v loňském roce obeslali osm největších českých univerzit s dotazem, v kolika případech přistoupili k využití řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky. Zjistili přitom, že možnost odebrání podvodně získaného titulu využila pouze Univerzita Karlova v Praze, a to ve dvou případech, a jednou Univerzita Palackého v Olomouci.

Pirátští poslanci proto navrhují rozšířit stávající výše zmíněné podmínky pro vyslovení neplatnosti státní závěrečné zkoušky o závažné jednání proti dobrým mravům, čímž se rozumí zejména úmyslné neoprávněné využití díla jiné osoby, které hrubě porušuje právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví. Dále chtějí vysokým školám uložit povinnost zveřejňovat závěrečné práce na svých internetových stránkách, aby k nim měla přístup veřejnost, a umožnit jim, aby mohly zahájit i řízení o vyslovení neplatnosti jmenování profesorem.

Svůj návrh má i MŠMT

Z výsledků mezirezortního připomínkového řízení je zřejmé, že podporu vlády Andreje Babiše (ANO) pirátský návrh nejspíše nezíská. Zásadně proti se totiž postavila ministerstva vnitra a školství, mládeže a tělovýchovy. Ta spolu s dalšími rezorty pirátským poslancům připomněla, že ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO) již na počátku března předložil do mezirezortního připomínkového řízení novelu s obdobným cílem, jež většinu témat rovněž řeší, a to zevrubněji a komplexněji.

Poslanec Lukáš Bartoň (Piráty) namítl, že postoupení materiálu do legislativního procesu nezaručuje jeho výsledné schválení Parlamentem. „Kolega Michálek na téhle věci pracuje dlouhodobě a jeho návrh se od ministerského v některých aspektech odlišuje. Navíc není jisté, že Plagova novela dorazí do Sněmovny včas, abychom ji stihli projednat do konce volebního období,“ řekl Deníku Referendum s tím, že pokud se oba materiály na půdě dolní komory Parlamentu sejdou, nic nebraní tomu vést o nich sloučenou rozpravu a následně podpořit ten lépe zpracovaný.

Členové Babišova kabinetu Pirátům dále vytkli záměr svěřit rozhodování o vyslovení neplatnosti jmenováním profesorem rektorovi vysoké školy.„Zatímco docenty jmenuje rektor, profesory jmenuje prezident ,a to nikoliv na návrh rektora, ale vědecké rady, podaný prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Přičemž rozhodnutí prezidenta o jmenování profesora dle Ústavy ke své platnosti vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády,“ vysvětlil Plaga s tím, že lze jen těžko nalézt vhodný orgán, který by kontrasignovaný jmenovací akt, za něž nese odpovědnost vláda, rušil.

V neposlední řadě se pak ministerstva vymezila vůči prodloužení doby, kdy bude možné zahájit řízení o odebrání titulů ze tří na patnáct let. „Po takto dlouhé době může být zjišťování skutkového stavu, jakož i zajišťování důkazních prostředků, problematické. Některé již nemusejí existovat, přičemž i případné svědecké výpovědi mohou být časem značně zkreslené, nadto ani sám absolvent si s velkou pravděpodobností nebude průběh státní zkoušky pamatovat,“ argumentoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Plaga pirátskou iniciativu odmítl mírněji. Ve svém stanovisku uvedl, že s ní věcně souhlasí, s odkazem na právní jistoty, například budoucích pracovněprávních nebo služebních vztahů, ovšem označil za vhodnější, aby se se doba prodloužila maximálně na pět let. „To je ostatně také obsahem připravované vládní předlohy,“ doplnil.

Podle zjištění DR ovšem předložená novela předmětná ustanovení nijak neupravuje, respektive počítá se zachováním stávající tříleté lhůty.

Námitky odborníků

Navzdory tomu, že o úpravu pravidel pro odebírání podvodně získaných titulů usilují hned dvě novely zákona, odborníci na oblast vysokého školství říkají, že změny v této oblasti nejsou zásadně potřeba. „Stávající právní úpravu pokládám za vyhovující. Navíc od jejího přijetí uplynula krátká doba, proto nepovažuji za nutné přicházet s další novelou vysokoškolského zákona,“ řekl Deníku Referendum ředitel Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity a bývalý náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiří Nantl.

„Současně je třeba si uvědomit, že se změnila doba,“ pokračoval. „Nežijeme v devadesátých letech, kdy byli někteří lidé schopni svou akademickou kariéru postavit na parafrázování zahraniční literatury, k níž většina ostatních badatelů neměla přístup. Dnes je tato literatura nejen široce dostupná, ale máme rovněž stále propracovanější programy na kontrolu závěrečných prací. Plagiátory jsme tak schopni odhalit dříve, než vůbec nějaký titul získají,“ uzavřel.

Téměř totožný názor zastává i vysokoškolský pedagog a někdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech. „Mám dojem, že těmi návrhy politici nadbíhají voličům. Lidé mají pocit, že odebírání podvodně získaných titulů nefunguje, protože jde o jednotky případů. Ale univerzity dnes podvodníky umějí dobře odhalovat,“ vysvětlil Deníku Referendum. A podobně se vyjádřil i děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Jakub Fischer. „Nezaznamenal jsem, že by nám zákon kladl takové překážky, abychom někomu nemohli odebrat titul,“ řekl Deníku Referendum.

Platnou úpravu řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky do zákona o vysokých školách ukotvila jeho novela z polovinu roku 2015, kterou připravil tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek (tehdy ČSSD, dnes SPO). Ta vedle této změny dále přinesla nový systém zajišťovaní hodnocení kvality vysokých škol, dala vzniknout Národnímu akreditačnímu úřadu, upravila podmínky pro poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v České republice nebo zpřesnila pravidla pro jmenování profesorů a navýšila sociální stipendia.

    Diskuse