Kauza Ševčík: cesta k akademické nesvobodě
Barbora UrbanováKaždý má právo na své názory, ale nikdo nemá právo na svá fakta. Tím spíš, pokud se jedná o děkana fakulty na jedné z nejdůležitějších škol v zemi. I pro české akademické prostředí je zátěží, je-li děkanem nesnášenlivý konspirátor.
V roce 2018 na Národohospodářské fakultě VŠE vznikl předmět, v jehož rámci první vláda Andreje Babiše (ANO), ještě ta jednobarevná, složená z ministrů nominovaných pouze hnutím ANO, prezentovala pohledy jednotlivých ministrů na hospodářskou politiku. Ke splnění předmětu museli studenti na jeho konci psát test.
Patřila jsem k členům akademické obce, kterým to nepřipadalo v pořádku. Už tehdy měla Národohospodářská fakulta a její vedení nevalnou pověst, ale ta pro tento příběh není tak důležitá. Sepsali jsme tehdy hned po zveřejnění zprávy o „vládním předmětu“ petici, pod níž jsem byla uvedena jako kontaktní osoba.
Podepsalo ji přes pět set lidí. Tím by to celé asi skončilo nebýt toho, že dotčené vedení fakulty reagovalo. Jejich vyjádření už na webu školy dostupné není, ale nebylo to příjemné čtení. Přišly urážky, věty o tom, pro koho si troufám pracovat, přirovnávání k Vasilovi Biľakovi, hlavnímu ideologovi normalizační KSČ. Ano, té strany, jejímž členem byl v letech 1985—1989 sám tehdejší děkan Ševčík.