Ožila kauza plagiátorství historika Martina Kováře. Ten opustil koncem předminulého roku post prorektora Univerzity Karlovy poté, co jej tři doktorandi z Filozofické fakulty obvinili z opisování od britského vědce Barryho Cowarda a podezření potvrdily etické komise univerzity.

Kovář pak pokračoval v činnosti na Vysoké škole ekonomické, domovském pracovišti nechvalně proslulého proděkana Miroslava Ševčíka, který se v kauze osobně angažuje. Ekonomové nyní tvrdí, že se Filozofická fakulta snažila Kováře zničit na základě křivého obvinění. Vedení Filozofické fakulty trvá na svém a hodlá se proti nařčením bránit právní cestou.

„Profesor Kovář neporušil žádný relevantní etický předpis platný — respektive účinný — v rozhodné době,“ uvedla ve stanovisku etická komise Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Postup Filozofické fakulty označuje za pochybný a naznačuje, že cílem obvinění bylo odstranění údajně nepohodlného akademika.

„Etická komise NF VŠE respektuje, že Etické komise FF UK a UK dospěly k závěrům obsaženým v jejich závěrečných zprávách, byť je má veskrze za nesprávné, současně (…) se samozřejmostí očekává, že Etické komise FF UK a UK budou respektovat závěry obsažené v této zprávě, respektive stanovisku,“ píše dále. Závěry národohospodářů a etických komisí Univerzity Karlovy jsou tedy zcela protikladné.

Akademici z Vysoké školy ekonomické přirovnávají kauzu k politickým procesům. „Obzvláště vystoupení profesorky [Olgy] Lomové a neodborný postup etické komise Filozofické fakulty se dá ve svých důsledcích srovnávat s tím, co dělaly v rámci politických procesů v 50. letech různé likvidační komise, a zvláště se dá srovnat s prací prověrkových komisí v komunistické éře 70. let, kdy profesně i lidsky tyto skupiny likvidovaly své odpůrce,“ shrnuje zápis z jednání etické komise Národohospodářské fakulty stanovisko proděkana Miroslava Ševčíka, který sám byl v letech 1985 až 1989 členem KSČ.

Podobné interpretace ale označil Akademický senát Filozofické fakulty za nactiutrhačné. „Vedení Filozofické fakulty považuje výroky na adresu naší fakulty a členů naší akademické obce, které jsou v materiálech na webu národohospodářské fakulty VŠE obsaženy, za velmi urážlivé a zváží další kroky včetně právních,“ uvedl následně děkan Michal Pullman. Děkan dále podotkl, že Filozofická fakulta pokládá za platné stanovisko z února 2019. V tom vyjadřuje souhlas s nálezy své etické komise, a uvádí tedy, že Kovář opisoval.

Zatímco národohospodáři tvrdí, že Filozofická fakulta v podstatě zfalšovala podklady pro důkazní řízení, tamější akademici to označují za absurdní. Obě instituce mají k případu vlastní materiály i posudky. Etická komise Národohospodářské fakulty vychází z posudku právního experta Jiřího Matznera, který se ovšem podle Lidových novin věnuje jen částí údajných Kovářových prohřešků, a z obsáhlého spisu podepsaného zpravodajem etické komise Janem Vondráčkem.

Takřka doslova opsané, nebo mimoděk podobné?

Vondráček se zabývá především kritikou jednotlivých materiálů etické komise Filozofické fakulty, jejíž stanovisko označuje v názvech kapitol a podkapitol za „absolutně nepoužitelná“ či „nicotná a nepoužitelná“. Podkladům vytýká nesystematičnost i to, že prý nesprávně nadsazují množství shodných prvků v pracích obou historiků, a naopak vynechávají části zkoumaných pasáží.

Skutečnost, že jsou některé odstavce v Kovářových textech obsahem i stavbou takřka totožné s Cowardovým originálem, lze podle zprávy přičítat tomu, že oba popisují tytéž události. Další výtky směřují na posudky zahraničních expertů, jež Filozofická fakulta kvůli kauze oslovila.

„Etická komise se dopustila jednak hrubé dezinterpretace (…) posudků, jednak vyvolává dojem, že zahraniční experti posuzovali všechna díla, ačkoliv tomu tak není,“ tvrdí materiál národohosporářů. Proděkan Ševčík dokonce označil většinu zahraničních konzultantů Filozofické fakulty za „naprosté nuly“.

Již původní podnět doktorandů je podle zprávy chaotický. „Snad si lze v této souvislosti dovolit jemný akademický ‚štuleček‘, totiž že by nebylo úplně od věci, kdyby se na FF UK naučili číslovat stránky,“ glosuje Vondráček. Ironický tón se objevuje i jinde, byť zpráva právě předkládání subjektivních názorů u materiálů protistrany kritizuje.

Filozofická fakulta na obsah zprávy zatím podrobněji neodpověděla. Dokument má osmaosmdesát stran a obsahuje množství i velmi dlouhých hypertextových odkazů, na něž se ze zveřejněného PDF nelze přímo prokliknout.

Do sporu vstoupilo množství aktérů včetně Infa.cz

Etická komise národohospodářské fakulty i Vondráčkova zpráva odkazuje na starší posudky profesorů Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka, jež pokládá za takřka jediné relevantní materiály. Oba profesoři uvádějí, že se Kovář plagiátorství nedopustil.

Expertízu vypracovali na popud rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, který posudky následně zaslal etické komisi Filozofické fakulty. Jednalo se podle něj o „důležitý zdroj informací“.

Doktorandi z Filozofické fakulty ovšem upozornili, že Kvaček i Pánek jsou Kovářovi přátelé a někdejší spolupracovníci, a nacházejí se tak ve střetu zájmů. Situace, v níž nechal rektor sepsat a zaslat etické komisi dané materiály, byla navíc podle doktorandů, spolku Věda žije i komise Filozofické fakulty nestandardní. Podle razantnějších kritiků se tím Zima snažil ovlivnit vyšetřování a ochránit Kováře před eskalující kauzou.

Za Zimu se ovšem postavila etická komise Národohospodářské fakulty VŠE. „Neexistuje norma, která by rektorovi UK zakazovala podobný postup,“ píše se ve zprávě. Materiál dále poukazuje na dobré odborné renomé Kvačka i Pánka a tvrdí, že se jejich posudky komise Filozofické fakulty snaží pochybnými prostředky znevěrohodnit.

Oba posudky, jež měl původně k dispozici pouze rektorát a Etická komise Filozofické fakulty, na začátku minulého roku částečně zveřejnil portál Info.cz pod titulkem „EXKLUZIVNĚ: Historik Kovář není plagiátor, vyplývá z posudků významných profesorů“. Redakce webu se za Kováře opakovaně postavila a následně jej zařadila mezi externí spolupracovníky. To v nových textech pokrývajících plagiátorskou kauzu otevřeně uvádí.

Za Kováře na Infu.cz vystupuje především žurnalista s právním zaměřením Jan Hanuš. Ten o tématu vydal komentáře s titulky jako „Žluč a hnus pražské kavárny. Ve sporu o Kováře nejde o pravdu, ale o šibenici“, či „Strach mezi českými historiky. Nejde o špatné citace, ale o světonázor“.

Texty opakovaně naznačují, že spor nese příčinu v politické nepohodlnosti Kováře. Komu konkrétnímu má někdejší prorektor vadit, se ovšem neuvádí. Křetínského deník Info má ovšem sám velmi pošramocenou pověst poté, co vyšlo najevo, že publikoval v rámci kontraktu pročínskou propagandu.

O podobné skandály nemá nouzi ani proděkan VŠE Ševčík. Zarytý stoupenec Václava Klause a někdejší ředitel Liberálního institutu, který je dnes odborným garantem pro oblast financí politického hnutí Trikolóra, na sebe naposledy výrazněji upozornil v prosinci 2018, když pozval přednášet na VŠE Jiřího Ovčáčka. Uvedl ho jako „nejvzdělanějšího tiskového mluvčího, kterého kdy jaký prezident měl”.