Na Vysočině by chtěl pracovat každý. Kde by ale chtěl každý žít?
Šárka HomfrayKaždoroční soutěž úřadů veřejné správy, v níž se srovnávají schopnosti zavádět opatření ve prospěch rovnosti mužů a žen, přinesla mnoho inspirace, ale také možnost k zamyšlení, proč tu věci postupují pomaleji, než by měly.
Soutěž Úřad na cestě k rovnosti je pokračováním úspěšných ročníků soutěže Úřad roku „Půl na půl“, která podporuje už od roku 2007 zavádění politiky rovnosti žen a mužů a principu gender mainstreamingu do práce úřadů veřejné správy. Letošní ročník této soutěže přinesl její určité oživení vyjádřené nejen změnou názvu ale i propojením s odbornou konferencí. Ukázal, že se ledaskde už dosti podařilo a daří, ale upozornil i na rezervy a limity současného přístupu. Je tedy v této oblasti „gender“ stále ještě neslušné slovo?
Kde se dobře pracuje
Úřady v této oblasti plní v podstatě dvojí úlohu. Jednak mohou o rovnost mezi ženami a muži usilovat jako zaměstnavatelé, jednak ji mohou podporovat ve vztahu k lidem, kteří v daném územním samosprávném celku žijí.
Mezi účastníky soutěže je v podstatě od jejího počátku výrazněji kladen důraz na rovinu zaměstnavatelskou, a v ní citelně vystupuje do popředí oblast slaďování soukromého života s výkonem služby. S ohledem na skutečnost, že veřejná správa je dlouhodobě výrazně „ženská“ profese, to je jen logické vyústění toho, jaké potřeby mají zaměstnankyně a zaměstnanci úřadů.
Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina, k tomu velice trefně uvedl, že různí zaměstnanci mají nejrůznější potřeby, potíže, ocitají se v různých životních situacích. Je potřeba nastavit slaďovací nástroje tak, aby byly dostatečně široké pro potřeby zaměstnanců a zaměstnankyň a zároveň únosné pro úřad, spravedlivé, finančně hospodárné a podobně. Míra důvěry na úřadě musí být na určité úrovni, aby nebylo nutné každý problém projednávat mezi příliš mnoha osobami.
Krajský úřad Kraje Vysočina je dlouhé roky výrazným šampionem této soutěže. A velkou zásluhu na tom, že se do jisté míry jedná o vzorového zaměstnavatele, který kromě slaďování nezapomíná ani na vytváření a podporu diverzifikovaných týmů nebo na podporu kariérních šancí, má právě ředitel Kadlec a jeho spolupracovníci a spolupracovnice.
Prakticky se tak opakuje stejný model, jako v případě ztráty podpory pro Zelené, kteří v minulosti před ochranou přírody dali rovněž přednost jiným tématům.