V Deníku Referendum psali o změně klimatu a postupné degradaci životního prostředí u nás i ve světě dávno předtím, než to bylo cool. A toho si nesmírně cením.

Diskurs, který Deník Referendum v téhle oblasti rozvíjí, byl a je pevně ukotvený ve vnímání osudového propojení světa skrze sdílení prostředí pro život. Čtení DR bylo jedním z postrčeních k tomu, abych pochopila, proč musím truchlit nad ztrátou bolivijského ledovce Chacaltaya a útoky na ochránce přírody vnímat se vztekem a bolestně jako útoky na lidi blízké.

↗

Protesty na klimasummitu v Kodani před deseti lety, o němž tu DR psal systematicky jako jediné české noviny. Repro DR

Silný dojem ve mne dodnes zanechávají investigativní články, které zkoumaly politicko-ekonomické struktury, které ochranu životního prostředí znemožňují. Utkvěl mi například skvělý analytický článek Politická ekonomie řepky nebo reportáže o paralyzujících zásazích do ČIŽP v době první vlády sociální demokracie a ANO. Myslím, že teprve tehdy mi naplno došlo, že to nebude vůbec lehký boj.

Články a snad ještě častěji diskuse pod nimi mi dávaly základ pro mé první kousky v klimatické knihovně (byli jimi Zeemě od Billa McKibbena a The Great Disruption od Paula Gildinga) — zuřivě jsem tehdy sháněla a četla cokoliv, co by mi dalo jakékoliv náznaky toho, že naše civilizace může změnu klimatu zvládnout.

Jeden z mnoha důvodů, proč jsem hrdá na to, že můžu být součástí dynamicky se rozvíjejícího klimatického a přírodně-ochranářského hnutí, je jeho nevídaná schopnost sebereflexe a otevřené diskuse o našich hodnotách, identitě a předpokladech fungování našich taktik a strategií. Pro tuto klíčovou diskusi je Deník Referendum platformou, která poskytuje prostor i stimuly.