Čína, lidská práva a deset let Deníku Referendum

Martin Rozumek

Jedním z erbovních témat psaní Deníku Referendum byla Čína — především díky unikátní spolupráci s Olgou Lomovou. Nejen jejímu psaní vzdává hold ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Světovými médii proběhla tento týden další šokující zpráva o čínských převýchovných táborech pro tamní Ujgury, kterou zveřejnilo Konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). Zpráva se nazývá China Cables nebo také Telegramy z Číny, protože právě síť Telegram byla použita jako bezpečný způsob předávání informací o této věci.

Informace předané Konsorciu nejspíše ujgurskými exilovými představiteli jsou tajné dokumenty Komunistické strany Číny a jejich pravost a obsah byly zkoumány celkem pětasedmdesáti novináři ze sedmnácti zemí světa, včetně německého Süddeutsche Zeitung, německé televize ARD či WDR.

Potvrzují se ty nejhorší obavy. Čínským komunistickým žargonem nazývaná „Zařízení dalšího vzdělávání“ jsou po zuby střežené převýchovné tábory, kde nejkratší doba internace a „převýchovy“ Ujgurů činí jeden rok. Pozoruhodná jsou uniklá data o provozu táborů a zdrojích informací, které čínští komunisté vytvářejí a využívají.

Ujgurové jsou v táborech nepřetržitě sledovaní, dokonce i během spánku a na toaletách. Všechny pokoje a chodby musí být zamčené. Podle pokynů komunistických vůdců nesmí dojít k žádným nepokojům ze strany uvězněných Ujgurů.

Ujgurům v táborech bývá oholena hlava, jsou jim zavazovány oči a svazovány ruce. Řeč je mimo jiné o různých trestech a kárání nebo metodách nucené indoktrinace. V táborech je zaveden bodový systém, který předpokládá tresty i odměny.

Pozoruhodné jsou také čtyři dokumenty potvrzující využívání nemodernější techniky ke sledování Ujgurů v běžném životě prostřednictvím rozpoznávání obličejů kamerami, sběru všemožných dat o občanech lidové republiky z národních systémů a sociálních sítí, ale nechybí ani starší metody dobře známé z jiných komunistických diktatur, například bývalé NDR či Československa, totiž infiltrace agentů až do vesnic a do rodin a zjišťování názorů občanů na režim.

The New York Times dokonce poukazuje na nezveřejněné vyjádření komunistického vůdce Si Ťin Pchinga, podle něhož musí režim v „boji proti terorismu, infiltraci a separatismu využít orgány diktatury a neukázat sebemenší slitování“. Strýček Si Ťin Pching tak úplně vynechává komunistickou omáčku o „spravedlivé vládě dělnické třídy“ a vlastní režim rovnou označuje za diktaturu…

A má pravdu, jedná se o komunistickou diktaturu par excellence, nad kterou slušný člověk a politik nemůže zavřít či přivřít oči, ani kdyby Škodovka v Číně prodávala miliony aut každý rok nebo Kellner svými lichvářskými půjčkami obšťastnil stamiliony Číňanů. A sluší se připomenout si asi nejhlubší ponížení České republiky od sametové revoluce, a sice neslavné, naprosto bezpáteřné a zbytečné protitibetské prohlášení čtyř nejvyšších představitelů minulé vlády u nás — Zemana, Sobotky, Hamáčka a Štěcha z 18. října 2016, které údajně jako guru připravil Luboš Zaorálek, (staro)nová hvězda na nebi potápějící se sociální demokracie.

Proč toto vše zmiňuji zrovna při příležitosti 10. Výročí existence Deníku Referendum? Protože DR celou dobu svého působení důsledně drží prapor ochrany lidských práv a velmi často a kvalitně reportoval o čínské diktatuře a jejich praktikách i v době, kdy se tomuto tématu věnoval v podstatě sám, především díky unikátní spolupráci s Olgou Lomovou.

Deník Referendum po určitou dobu kvalitně reportoval o čínské diktatuře a jejich praktikách v podstatě sám. Repro DR

Nevšiml jsem si žádného jiného média u nás, které by takto konzistentně zrovna o Číně psalo a jsem jen rád, že se přidal Sinopsis, Deník N a někteří další autoři. Zrovna my Češi si musíme neustále připomínat nebezpečí vlády jedné strany, a v jakékoli době bychom měli dbát na principiální důležitost humanismu a ochrany lidských práv, které ostatně Masaryk a Havel považovali za raison d´etre našeho státu.