Překvapilo mě, že uplynulo jen desetiletí od okamžiku, kdy Deník Referendum vstoupil na tehdy ještě značně hodnotově homogenní domácí novinářskou scénu. Asi to bude tím, že jeho šéfredaktora znám ještě z doby, kdy domácí mediální pole nehnojily divize koncernových médií, globální oteplování představovalo jen odvážnou hypotézu a planeta ještě nebyla promodralá úzkostí, kterou vyvolalo její narcistně exhibicionistické obdělávání stále viditelnější rukou inženýrů všehomíra.

Prostě mám pocit, že DR tu byl v latentní podobě, jako idea, dávno před listopadem, a to v podobě široké rozpravy, která měla společnou starost o polis a snažila se porozumět důležitosti péče o duši. Byla to spíše rozprava patočkovská než čistě platónská a její meze byly dány hranicemi paralelní polis a také kacířskou kritikou idioticky technovědeckého spravování planety.