Korespondenční hlasování ze zahraničí, konání voleb jen v jeden den a zrušení doručování volebních lístků do poštovních schránek. Tyto a další novinky plánuje zavést ministerstvo vnitra v čele s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD). Návrh zákona o správě voleb, který rezort v minulých dnech předložil do mezirezortního připomínkového řízení, v neposlední řadě počítá i s elektronizací volebního procesu, zrušením místní příslušnosti u vydávání voličských průkazů nebo pilotním ověřování strojového sčítání hlasů.

„Naším cílem je především změnit základní koncepci soustavy volebních zákonů a pokud možno sjednotit úpravu. To znamená oddělit od úpravy volebních systémů úpravu správy voleb a té věnovat jeden obecný předpis společný pro všechny druhy voleb. Zákon proto vytvoří obecná pravidla parlamentních, prezidentských, krajských, komunálních a evropských voleb,“ shrnulo ministerstvo v důvodové zprávě s tím, že předložená novela ale nezasáhne do volebních systémů.

Ačkoli Hamáčkův úřad považuje kodifikaci celého volebního práva, jež je roztříštěno v několika zákonech, neboť ty vznikaly postupně, jak se rozšiřovala množina přímo volených orgánů, do jednoho předpisu za žádoucí, upozorňuje, že v minulosti již podobné pokusy selhaly a žádná z připravených verzí se nedočkala ani postoupení do legislativního procesu. Volební právo totiž zahrnuje dvě odlišné roviny — administrativní a politickou.

„Je nasnadě, že volební kodex, který by zahrnoval obě úrovně, je materií v běžných horizontech volebních období Poslanecké sněmovny v zásadě neprosaditelnou. Otevření všech částí volebního práva by znamenalo otevření diskusí, jež by ustrnuly v dohadech o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování na úkor svižného řešení méně zapeklitých partií administrativní části volebního práva,“ vysvětlil rezort vnitra.

Korespondenční hlasování proběhne poprvé v roce 2021

Nejvýraznější chystanou změnou je zavedení možnosti korespondenčního hlasování ze zahraničí. Voliči registrovaní ve zvláštních volebních okrscích jej budou moci využít při sněmovních, prezidentských a evropských volbách. Hlasování spočívání na principu dvou obálek — doručovací a úřední. Lidé vloží vyplněný hlasovací lístek do úřední obálky, tu spolu s identifikačním lístkem umístí do obálky doručovací, kterou zašlou příslušnému zastupitelskému úřadu, jenž ji předá zvláštní volební komisi.

Ačkoli se diskuze o uzákonění korespondenční volby v České republice vedou již dvacet let a za tu dobu vzniklo již sedm vládních, senátních a poslaneckých návrhů, žádný doposud neprošel zdárně legislativním procesem. Část odborné veřejnosti a někteří politici totiž varují, že takové hlasování není s to naplnit základní atributy volebního práva, jak je vymezuje článek osmnáct Ústavy, zejména zajistit tajnost volby, respektive zamezit ovlivnění voliče, například ze strany rodinných příslušníků.

Novela dále přichází s novinkou v podobě jednodenního hlasování, neboť Česká republika je posledním členským státem Evropské unie, která pracuje se dvěma volebními dny. Hamáček proto navrhuje, aby se všechny druhy voleb konaly v jediném volebním dni, a to v pátek od sedmi do dvaadvaceti hodin. Výpadek jednoho volebního dne pak chce kompenzovat zavedením možnosti hlasování v předstihu. To by probíhalo podobně jako korespondenční volba, uskutečňovalo by se však prezenčně u obecních úřadů.

Ministerstvo také plánuje zrušit doručování volebních lístků do domácností, ty by lidé obdrželi až ve volební místnosti. „Důvodem pro toto opatření je úspora papíru a financí,“ vysvětlilo s tím, že informovanost voličů zajistí skrze distribuci jednostránkového materiálu, jenž bude obsahovat údaje o termínu voleb, způsobu hlasování a kandidujících subjektech. Změna se — z důvodu složitosti systému a rozsahu hlasovacích lístků — nedotkne voleb do zastupitelstev obcí.

Vydávání voličských průkazů bude mnohem jednodušší

Zákon rovněž počítá s vytvořením nového informačního systému veřejné správy, Informačního systému správy voleb, coby jednotným zázemím pro administrativní činnosti ve volebních agendách. Ten bude zahrnovat jednotný seznam voličů, který nahradí dnešních zhruba šest a půl tisíce stálých seznamů, registr kandidátních listin a okrskových volebních komisí a nástroj ePetice, jenž umožní on-line zakládání a podporu elektronických petic pro nezávislé kandidáty. Rezort předpokládá, že systém v plném rozsahu zprovozní v roce 2022.

Díky systému, respektive jednotnému seznamu voličů, bude nově možné žádat o voličský průkaz on-line nebo u kteréhokoliv obecního nebo zastupitelského úřadu a současně si vybrat, kde si ho vyzvednout. Ministerstvo má současně v úmyslu zavést jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrsku, tedy jednodušší alternativu k voličskému průkazu, pokud člověk předem ví, kde se voleb zúčastní.

Novela dále vytváří prostor pro pilotní ověřování strojového sčítání hlasů. Poprvé by se metoda měla vyzkoušet při sněmovních volbách v roce 2021 na území jednoho pověřeného obecního úřadu. Ministerstvo si do budoucna od strojového sčítání hlasů slibuje ušetření práce volebních komisí a snížení chybovosti sčítání hlasů. Pokud se systém osvědčí je připraveno přistoupit k jeho zavedení v rámci jednoho druhu voleb, případně jej rozšířit i na volby další.

V neposlední řadě Hamáček navrhuje zrušit překážku výkonu aktivního volebního práva spočívající v omezení svéprávnosti. Podle rezortu vnitra není důvodné, aby volební zákony šly naproti praxi, jež je s ohledem na pojetí svéprávnosti v občanském zákoníku nežádoucí. Ten uvádí, že omezit svéprávnost lze jen tehdy, pokud by dané osobě hrozila závažná újma. „Z uplatnění aktivního volebního práva ale člověku žádná závažná újma nevznikne, odhlédneme-li od úvah ryze politologických,“ vysvětlilo ministerstvo v důvodové zprávě.