Příběh jedné krvavé svatby

Fatima Rahimi

V Afghánistánu se nedávno odehrál zatím největší letošní útok na civilisty — sebevražedný atentátník zaútočil v kábulském sále, v němž se konala svatba. Podaří se v zemi dojednat mír a zabránit do budoucna podobným tragédiím?

Měla to být velká sláva. Událost, na kterou se nezapomíná. Mladý krejčí z Kábulu Mirvajs se ženil. Oslava se konala ve svatebním sále na jihu Kábulu. Jakmile si nevěsta a ženich řekli své ano, nastal velký výbuch a ze svatby se během okamžiku stal pohřeb. Sebevražedný atentátník, později afgánskými úřady identifikován jako Abu Ásem, Pákistánec, který se hlásil k teroristické skupině Dáeš (ISIS nebo také Islámský stát), zabil na místě sebe a dalších 63 svatebčanů, 200 dalších vážně zranil.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Terčem letošního zatím největšího útoku na civilisty v Afghánistánu se stali lidé, kteří se zúčastnili oslavy. Nešlo o veřejnou akci a neměla žádné politické pozadí. Afghánistán zažívá teroristické útoky každý den, tento útok byl ale jiný. Zasáhl totiž samo srdce afghánské společnosti.

Zdemolovaný svatební sál v jižním Kábulu po útoku sebevražedného atentátníka. Foto Al Jazeera

Svatby mají v afghánské společnosti významné místo. Konají se ve velkém a se vší parádou. I na této svatbě bylo bezmála tisíc lidí. Tradiční afghánské svatby trvají několik dní a mají několik fází. Hraje hlasitá živá hudba, tancuje se a raduje se do rána. Pro Afghánce je to kouzelný okamžik, moment, kdy mohou zapomenout na všechny strasti života a aspoň na chvíli si připadat normálně.

Svatba nepředstavuje pouze oslavu novomanželů, ale jakousi výkladní skříň celé rodiny či rodu. Rodiny šetří celá léta a mnoho lidí se kvůli svatbě zadluží. Čím větší svatba, tím větší ohlas a lepší pověst rodiny. Svatba, která se stala tečem útoku, byla sice vybraná náhodně, ale význam je jasný: žádné soukromí, žádná zábava, žádná radost. Pro teroristy, kterým je jedno, koho zabijí, jsou také podobné události snadným terčem.

Dostat se na takovou akci je velmi snadné, stačí se vydávat za hosta. Na jednom místě je mnoho lidí a nejsou tu skoro žádná bezpečnostní opatření. Jenom v Kábulu existuje více než sto podobných velkých sálů, kde se svatby konají. Ředitel jednoho svatebního sálu v Kábulu uvedl pro afghánskou televizi Tolo, že několik lidí odvolalo svatbu a bojí se, že se budou útoky opakovat.

V Afghánistánu právě probíhá několik důležitých událostí současně. Afghánská vláda se ve spolupráci se Spojenými státy snaží uzavřít mír s Talibánem, v celé zemi probíhá prezidentská kampaň a několik dní zpátky celá země slavila sto let nezávislosti Afghánistánu. Největší pozornost vzbuzuje podle očekávání právě mírové jednání s Tálibánem. Součástí smlouvy totiž má být mimo jiné také slib, že Tálibán nebude spolupracovat s žádnými teroristickými skupinami a také nedovolí, aby měli teroristé v Afghánistánu sídla. Zbraněmi proti Dáeš má být v Afghánistánu právě Tálibán.

Mírové jednání s Tálibánem se konají poněkolikáté. Zatím to vypadá, že tentokrát se aktéři smlouvy opravdu dohodnou. Mezitím však frakce, které se hlásí k Tálibánu, bojují dál a útočí především na vojáky a policisty, tedy na zástupce centrální afghánské vlády. Mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid však na svém Twitteru útok na svatebčany odsoudil a napsal, že hnutí Tálibán se bude snažit přinést do země mír. „Podobné úmyslné a brutální útoky, které mají za cíl zabíjet ženy a děti, nemají žádné opodstatnění,“ dodal Mudžáhid.

Kdy se konečně podaří vyjednat mír, není ještě jasné. Snad to bude dříve, než se nějaká radostná událost znovu změní v krveprolití. Afghánistán si po čtyřiceti letech konfliktu mír zaslouží.

    Diskuse
    JN
    August 26, 2019 v 12.19
    "Afghánistán si po čtyřiceti letech konfliktu mír zaslouží."
    Také by se dalo říci, že "má na mír právo".
    JN
    August 26, 2019 v 16.41
    Při té formulaci, že "Afghánistán má na mír právo",
    pak člověka logicky napadne, že když má na mír právo, tak mu to právo tedy zajistíme - jsme přece lidé dobré vůle a chceme, aby všude na světě žili lidé spokojeně a v míru, aby všude panovala úcta ke svobodě a k důstojnosti člověka. Takže to právo na mír v Afghánistánu zajistíme - pošleme tam prostě vojáky, aby tamním mírumilovným lidem mír zajistili.

    Že je to nějaké popletené? Ale vždyť my přece máme dobrou vůli pomoci, aby se lidem všude vedlo dobře... Proč by to tedy mělo být popletené?
    MP
    August 27, 2019 v 12.55
    Jiřímu Nushartovi
    Inu, popletenému vše popletené.

    JN
    August 27, 2019 v 16.3
    Vy tedy, pane Profante, jistě víte,
    jak mír a lidská práva v Afghánistánu zajistit.
    MP
    August 27, 2019 v 18.15
    Jiřímu Nushartovi
    Možná by se hodilo si nejprve přečíst to, k čemu píšete své komentáře. FR jasně píše: vyjednat mír.

    JN
    August 27, 2019 v 19.13
    Četl jsem to, pane Profante.
    Afghánská vláda se snaží vyjednat mír s Talibanem. Sebevražedný atentátník se hlásil k Daeš. Zbraní proti Daeš má být Taliban.
    MP
    August 27, 2019 v 20.13
    Tak si to zkuste přečíst znova a pořádně
    A nezapomeňte přitom na pitný režim a na led.
    S Vámi je ale hloupá diskuse!
    Kolik je té whisky s ledem potřeba vypít, aby to člověk pochopil stejně jako Vy?
    JN
    August 29, 2019 v 10.43
    Už zbývá poslední láhev. Přečetl jsem toho "znova a pořádně" trochu víc.
    Z jednoho nedávného článku o Afghánistánu (a z diskuse pod ním) by se například mohlo zdát, že úcta ke svobodě a důstojnosti člověka (viděná dle západních měřítek) se v Afghánistánu zlepší, když se "začne mluvit o sexuálním zneužívání žen" v ČR.

    Naznačené logice se mi nepodařilo přijít na kloub ani v tom alkoholovém oparu.

    Já vím, pan Profant teď zase řekne: "Znova a pořádně! Nezapomenout na pitný režim a na led!" No tak už mi tedy asi nezbývá než opatrně připoustit, že krvavé atentáty na civilisty by v Afghánistánu bylo možno omezit tím, kdyby se konečně začalo mluvit o potřebě větší slušnosti v ČR.

    Podle mě však ty atentáty nemůže omezit nic jiného, než vytvoření, udržování a stálé obnovování společenského a kulturního konsenzu v dané společnosti. To se těžko dá udělat zvenčí. Jestli k tomu může přispět vyjednání míru mezi Spojenými státy (potažmo afghánskou vládou) a Talibanem, to nevím.
    + Další komentáře