Afghánistán se chystá na prezidentské volby. V nejistotě, zda proběhnou

Dvakrát odložené prezidentské volby by se měly konat v září. Jenomže občanskou válkou vyčerpaná afghánská veřejnost přípravy sleduje s apatií. Osud voleb mohou ovlivnit i mírová jednání s Tálibánem, který požaduje změnu republiky na emirát.

V Afghánistánu se připravují dlouho odkládané prezidentské volby. Minulý týden zahájili svou kampaň čtyři z osmnácti uchazečů. Volby byly původně naplánovány na 20. dubna letošního roku, z různých technických i bezpečnostních důvodů byly ale odloženy na červen. Nezávislá volební komise však nebyla schopna dodržet ani tento termín a bylo třeba termín voleb znovu posunout až na 28. září.

Vypadá to, že zářijový termín je konečný, ale mnozí pozorovatelé si tím nejsou jisti. V současné době se totiž vedou jednání o mírové smlouvě s hnutím Tálibán, které požaduje i změnu politického zřízení země z republiky na emirát.

Co zatím víme? Volební kampaně začaly 28. července a budou pokračovat do 25. září. Dva dny před volbami pak musejí být kampaně zastaveny, kandidáti ani jejich příznivci nebudou moci pořádat shromáždění, objevit se v médiích nebo jakkoliv jinak se k volbám projevovat.

Prezident Ghaní: „Volby jsou nevyhnutelné, proveditelné, nezbytné a naší národní povinností“. Pozorovatele se obávají, že kdyby se volby v září nekonaly, nemusely by se konat už vůbec. Foto FB AG

Co přesně kandidáti během dvou měsíců vyhrazených kampani voličům nabídnou, není zatím úplně jasné. Žádný z osmnácti uchazečů na post prezidenta dosud neprezentoval konkrétnější návrhy. A jakkoli jsou afghánští politici obecně známí tím, že mluví velmi povšechně, lze očekávat, že se jejich volební programy přece jen časem trochu vyjasní.

Svou kampaň zatím zahájili pouze čtyři kandidáti: současný prezident Ašraf Ghaní, současný premiér Abdulláh Abdulláh, vůdce strany Hezbe eslámí (Islámská strana) Gulbuddín Hekmatjár a dosud nepříliš známý Enajatulláh Hafíz, který při ohlášení své kandidatury vyhlásil, že „chce vrátit úsměv na tváře Afghánců“.

Nejvýraznější kampaň má prozatím současný prezident Ašraf Ghaní, který svoje politické tažení začal v Kábulu obklopen svými příznivci. V plném sále uprostřed hlavního města mluvil o bezpečnosti, o suchu i o nedostatku pracovních míst v Afghánistánu. Ašraf Ghaní má velmi výrazný projev a rázným hlasem zdůraznil, že nedovolí, aby se z Afghánistánu stal emirát. Střídal afghánskou perštinu (darí) a paštó. Ghaního nevyvedlo příliš z míry, ani když jeho projev přerušil muž, který na něj křičel: „Lhář! Demagog!“

Svou kampaň začal také na sociálních sítích. Na svém profilu na Instagramu sdílel krátké volební video s rázným sdělením a heslem „Tento člověk může“. Ve videu se střídají tváře různých, hlavně mladých lidí, ženy i muži, které v perštině a v paštó říkají, co vše Ašraf Ghaní může zlepšit: „Ženská práva, bojovat s chudobou, zvýšit učitelům mzdy či bojovat proti suchu a zlepšit životní úroveň a životní prostředí.“

Premiér Abdulláh Abdulláh ve svém projevu při zahájení kampaně zdůraznil roli vzdělání a také slíbil zachování současného politického zřízení. „V republice mohou lidé spolu tvořit stát, musíme se snažit o zachování tohoto formátu,“ řekl. Dále kritizoval dosavadní vládu Ašrafa Gháního, hlavně její neschopnost udržet bezpečnost.

Gulbuddín Hekmatjár, vůdce afghánských mudžáhedínů a jeden z klíčových vojenských velitelů během sovětské války v Afghánistánu, kritizoval současnou vládu za to, že podle něj není dostatečně islámská. Dále zdůraznil, že bude prosazovat odchod cizích vojsk z Afghánistánu. „Afghánistán se stal bojištěm. Velmoci zde řeší své ekonomické či politické zájmy a krize, to nemůže pokračovat,“ prohlásil.

Čtvrtý kandidát, skromně působící Enajatulláh Hafíz svou kampaň zahájil v ulicích Kábulu. V oranžové vestě chodil mezi lidmi a žádal je o hlas.

Tálibán a jeho role
Přestože volební kampaně teprve začaly, očekává se nízká volební účast, přičemž v nemalé částí země, hlavně na územích, která jsou pod kontrolou povstalců, nebudou lidé moci volit vůbec. Otázka bezpečnosti není jediným důvodem. Někteří Afghánci dávno rezignovali a nevidí důvod chodit k volbám.

Organizace spojených národu nedávno upozornila, že právě skončený červenec byl z hlediska bezpečnosti nejhorším měsícem v Afghánistánu za posledních několik let. Při útocích bylo zabito nebo zraněno přes patnáct set civilistů. Lidé v hustě obydlených městských centrech, jako je Kábul či Mazáre Šeríf, se často cítí jako na bojišti, které už dávno ztratilo přehledné linie.

„Proč bych měla jít k volbám?“ ptala se reportéra The New York Times Fatima Husajniová, která žije v Kábulu. „Vláda pro nás neudělala nic a my nejsme hloupí, abychom znovu šli k volbám,“ odpovídá si. Mohammad Ašraf, jednačtyřicetiletý obchodník z Kábulu, k volbám také nejde. Nevěří totiž, že by vláda byla schopná zajistit bezpečnost. „Nechci riskovat,“ upřesnil.

Jeho obavy se zdají být oprávněné. Tálibán, podle Afghanistan Analysts Network, tvrdí, že volby v Afghánistánu nejsou za přítomnosti zahraničních sil legitimní, a zároveň varuje, aby se lidé neúčastnili volebních kampaní – cílem útoků povstalců mají být právě volební shromáždění.

Podobné varování přišlo od Tálibánu už při prezidentských volbách v roce 2014. Mnoho Afghánců se obává, že se budou opakovat útoky na volební místnosti a na předvolební shromáždění, které minulé prezidentské volby doprovázely.

Je však otázkou, zda se tak skutečně stane. Dnes totiž Tálibán tvrdí, že stojí o uzavření míru. Na druhé straně demokratické volby dlouhodobě odmítá. Vůdce afghánského Tálibánu nadto včera vyzval všechny zúčastněné strany, aby svou „energii a zdroje“ raději využily k podpoře „skutečného míru“ v zemi. To je možné chápat také jako výhrůžku, pokud se volby konat budou.

Bývalý prezident Hámid Karzaj minulý týden v Kábulu řekl, že by bylo lepší s volbami počkat až po skončení mírových jednání s Tálibánem. Podobně se vyjádřil také vůdce strany Hizb-e Islami (Islámská strana) Gulbuddín Hekmatjár: „Existují-li náznaky, že cesta k míru je blízko, dáváme přednost tomu, aby nejprve nastal mír a poté v mírovém prostředí proběhly volby.“

Prezident Ghaní zastává opačný názor. Během schůze kabinetu na konci července prohlásil, že „volby jsou nevyhnutelné, proveditelné, nezbytné a naší národní povinností“. Pozorovatelé se obávají, že kdyby se volby v září nekonaly, nemusely by se konat už vůbec.

Velkou otázkou totiž je, zda Afghánistán zůstane republikou. Hnutí Tálibán požaduje změnu ústavy, včetně změny politického zřízení z republiky na emirát.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.