Chci přispět X

Afghánská televizní stanice ZAN, kde ženy informují ženy

Zan je nová televizní stanice pro ženy v Afghánistánu. Má padesát zaměstnankyň a jen ony rozhodují o obsahu vysílání. Zan má přispívat k celostátnímu vzdělávání žen. Neprohlubuje ale také ještě více propast mezi muži a ženami v Afghánistánu?

Ženy v Afghánistánu mají svou televizi. Nová televizní stanice Zan (žena) má jasný cíl, přispět k zlepšení postavení žen ve společnosti. Zakladatelem televize je velký afghánský mediální podnikatel Hamid Samar. Zatímco ženy, které se objevují v jiných celostátních televizích, většinou pouze čtou zprávy a do celkového chodu televizních stanic či pořadu nemohou mluvit, v televizní stanici Zan ženy rozhodují o celém obsahu, a dokonce televizi samy řídí. Stanice prozatím zaměstnává padesát žen, z nichž většina jsou univerzitní studentky, a šestnáct mužů, kteří pracují s grafikou či s kamerou.

Soukromá televizní stanice je zaměřená na rozvíjející se trh tvořený mládeží. Zaměstnankyně doufají, že budou skrze obrazovku moci vzdělávat ženy na celostátní úrovni, proto také obsah zaměřují hlavně na ně. Televize je jedno z nejvlivnějších a nejsledovanější médií v zemi. Mnoho afghánských žen neumí číst a psát, ale většina z nich sleduje televizi.

24232639_1815182521834121_7749478523723983536_nTV Zan vysílá mimo jiné každý týden zhruba hodinový rozhovor s nějakou zajímavou afghánskou ženou, která je aktivní ve společenských otázkách. Foto TV Zan

Zan vysílá vzdělávací pořady, právnické poradny, kde se divačky mohou dozvědět o svých právech, politické pořady, hovoří o tématech ve zdravotnictví, ale také o ekonomických a náboženských otázkách. Obsahuje kuchařské nebo kosmetické pořady, reportáže ze světa módy, všechny určené ženám. Jednou za týden pak vysílá zhruba hodinový rozhovor s nějakou zajímavou afghánskou ženou, která je aktivní ve společenských otázkách. 

Zan otevírá tabuizovaná témata
Novinářky ze stanice Zan se především snaží otevřít témata, které jsou jinak ve společnosti tabu. Mluví o domácím násilí nebo o nucených sňatcích, upozorňují na ženské věznice, kde je většina trestankyň zavřena z mravnostních důvodů, což znamená, že utekly z domu svých rodičů či před manželem, nebo byly znásilněny, nikdo jim nevěří a jsou trestány za mimomanželský pohlavní styk. Takto se každoročně stávají stovky žen zločinci.

Kromě všudypřítomné korupce na afghánských úřadech je také problém s dodržováním zákonů. V mnoha odlehlých vesnicích legislativa jednoduše neplatí, lidé se často řídí místními kmenovými zákony. Novinářky ze Zan kritizují úřady a naléhají na větší ochranu žen.

Zan sídlí v Kábulu ve čtvrti, která bývá velmi často terčem teroristických útoků Tálibánu. Podle Reportérů bez hranic je Afghánistán jednou z nejnebezpečnějších zemí pro novináře. V Afghánistánu vzniklo od pádu Tálibánu překvapivě hodně různorodých nezávislých médií, a jsou to novináři a novinářky, kteří se snaží informovat o korupci v politice, náboženských problémech nebo lidských právech, a právě proto jsou také často vystaveni útokům ze strany fundamentalistů z Tálibánu a dalších pro- i protivládních skupin. Novinářky to mají ještě těžší, jsou totiž odmítány i společensky. V Afghánistánu jsou ženy v mediálních profesích obzvláště kritizovány a vystavený celospolečenskému tlaku.

Pod nadvládou mužů
Ženy v Afghánistánu byly dlouhou dobu diskriminovány, ačkoliv v průběhu druhé poloviny dvacátého století se dočkaly opakovaně emancipačních posunů. Během sovětské okupace v osmdesátých letech mohly ženy studovat, rozhodovat se, s kým chtějí sdílet svůj život, i když psané zákony se ne vždy v praxi uplatnily. Tato externí modernizace skončila náhle s odchodem sovětských vojsk. Během vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 se společnost uzavřela, ženy opouštěly své domovy pouze s burkou, dívkám nebylo dovoleno chodit do školy. Od konce vlády Tálibánu se miliony dívek vrátily zpět do škol, dnes ženy studují univerzity, některé pracují. Stále jsou to ale muži, kteří diktují, co je povolené a co ne. Afghánská společnost zůstává hluboce konzervativní a patriarchální.

Afghánská společnost je ovládaná muži. Žena, aby mohla pracovat, potřebuje požehnání od rodiny, ať už jde o manžela, otce, matku či starší sourozence. Povolení dostane snáze, pokud chce pracovat v čistě ženském prostředí.

Dnes tak v Kábulu a v dalších velkých městech existují veřejná místa, určená pouze ženám, ať už jsou to restaurace, nebo nákupní centra. Muži tak nejsou zvyklí na přítomnost žen. Vídají se spolu na ulici, ale zřídkakdy spolu promlouvají. Televize Zan má proto důležitý cíl, ale nestačí vzdělávat pouze ženy. Většina afghánských i neafghánských kampaní týkajících se práv žen a jejich postavení ve společnosti je zaměřeno pouze na ženy, vzdělávat by se ale měli také chlapci a muži. Zan má velký potenciál stát se nejradikálnější televizní stanicí v Afghánistánu, měla by se ale také snažit o diváckou přízeň mužů a vzdělávat tak v problematice ženských práv i je, aby mohli bojovat společně.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.