Feminismus na zdech Kábulu

Shamsia Hassaniová je první afghánskou pouliční umělkyní. Svými specifickými feministickými kresbami seznamuje obyvatele Kábulu s pouličním uměním a zároveň upozorňuje na ženská práva.

Fatimacropwb

Fatima Rahimi

10.05.2017 09:38

Shamsia Hassaniová je afghánská umělkyně. Narodila se v íránském hlavním městě Teheránu. Její rodiče utekli do Íránu během afghánsko-sovětského konfliktu. „V Íránu jsem chtěla studovat umění, ale kvůli své národnosti jsem nemohla,“ přibližuje Hassaniová přísné íránské zákony platící vůčí afghánským uprchlíkům.

Po návratu do Afghánistánu se Hassaniová přihlásila na kábulskou univerzitu. Studovala vizuální umění a získala magisterský titul. V současné době žije v Kábulu a vyučuje na zdejší univerzitě moderní umění. S graffiti začala Shamsia Hassaniová v roce 2010. Krátce poté se proslavila po celém světě.

Během své kariéry na vlastní kůži poznala, jak obtižné je dělat graffiti v kábulských ulicích. Kábul je totiž stále plný nebezpečných míst. Běžné jsou zakopané miny, takže nikdy nevíte, do čeho šlápnete. Neminula ji také kritika ze strany konzervativních vrstev obyvatel. Někteřím se nelíbíla její práce, jiní zas neviděli rádi veřejně vystupovat ženu.

Hassaniová proto začala fotografovat kábulská zákoutí, velkoměstské budovy a zdi. Fotografie vytiskla a na vyfocených stěnách budov malovala štětcem a barvou graffiti. Dreaming graffiti, tak se jmenuje nový způsob graffiti, s kterým Shamsia Hassaniová přišla. Zprostředkovává jí více možností lépe se vyjádřit a dostat se do míst běžně nepřístupných. 

Jednou za dva nebo tři měsíce však obchází zdi afghánského hlavního města a kreslí graffiti. „Pokud uspořádáte uměleckou výstavu, nemůžete pozvat všechny lidí. Přijdou jen ti, které to zajímá. Pouliční umění však může oslovit mnohem více lidí,“ vyvětuluje, proč je podle ní zrovna v Afghánistánu pouliční umění tak důležité. graffiti totiž mají zvláštní povahu, nacházejí se na otevřeném prostranství a mohou tak přiblížit své poselství mnohem většímu publiku.

Její graffiti zobrazují vždy ženy. Mají burku, ale také jen obyčejný šátek. „Chtěla jsem ukázat tajemství, které se skrývá pod burkou. Pod anonymní burkou totiž existuje skutečná osoba. Chci, aby se odstranila omezení, týkající se žen. Ženy mají hlas. Chci ukázat, že ženy se do afghánské společnosti vrátily v nové, lepší podobě. Nejsou to již ženy, které zůstávájí doma. Jsou to nové ženy,“ vysvětuje Hassaniová v rozhovoru pro Art radar. 

Podle Shamsii Hassaniové se mnoho lidí po celém světě domnívá, že burka představuje pro afghánské ženy hlavní problém. Myslí si, že pokud ženy odloží burky, nemají již žádné potíže. Největším problémem afghánských žen a obecně afghánské společnosti je však absence vzdělání.

Afghánská společnost je unavená ze slov. Obraz má větší účinek, může totiž obsahovat mnoho jednoduchých symbolů. Umění tak může pozitivně změnit společnost.

Fundamentalističtí Tálibánci ženy z afghánské společnosti úplně vymazali. Jako by neexistovaly, musely mlčet a být neviditelné. Hassaniová se snaží vnést do města poznamenaného dlouholetým násilím barvu a krásu. Její ženy jsou silné, v pohybu, jsou svobodné, hrají na kytaru, na klavír. Mají radost, pláčou, neskrývají své pocity. Shamsia je maluje v nadživotní velikosti a zviditelňuje. Minulost odstranila ženy ze společnosti, Hassaniová je svými obrazy připomíná a oživuje.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.