Klimatické hnutí v Německu dále sílí. Zářijovou stávku podpořily i tamní odbory

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Hnutí usilující o rychlé snížení emisí skleníkových plynů a odvrácení klimatické krize v Německu i nadále sílí. To se dle zpravodajů projevuje v širší podpoře veřejnosti — protesty podpořil nově i jeden z největších odborových svazů — ale také v přibývající tematické pestrosti, kdy se kromě tradičních akcí zaměřených zejména proti těžbě a spalování uhlí množí iniciativy za přechod k ekologicky příznivějším způsobům dopravy.

Již v červenci protestovaly v ulicích německých měst podle zpravodajů opět tisíce školáků, kteří mají v úmyslu od začátku školního roku i nadále pokračovat v pravidelných stávkách. 20. září pak má velkou demonstrací začít celosvětová týdenní stávka, do níž se mají zapojit v co největší míře již i dospělí.

Podporu jí nečekaně vyjádřily také jeden z největších německých odborových svazů Ver.di i odborová centrála DGB. Předseda Ver.di Frank Bsirke vyzval více než dvoumilionové členstvo své organizace, aby se do protestů zapojilo.

„Budeme vyzývat k účasti. Jde nám o to vyslat tím politickému vedení signál, že pokud jde o ochranu klimatu, potřebujeme skutečně důsledné kroky,“ vysvětlil médiím. DGB vydala na podporu protestů prohlášení v němž rovněž píše, že „Politici musí v ochraně klimatu přidat — tento požadavek Fridays for Future sdílíme, protože na mrtvé planetě žádná práce nebude.“

„Nevyzýváme samozřejmě k běžné stávce, to by nešlo,“ uvedl dále Bsirke. „Ne každý si také může dovolit z práce odejít. Ten, kdo ale může, měl by se omluvit a přidat se. Já jdu určitě.“ Velké protesty se mají 20. září uskutečnit už ve více než stovce německých měst. Podle komentátorů tak tlak na německou vládu narůstá.

↗

„Já jdu určitě.“ Předseda svazu Ver.di Frank Bsirke vyzývá k účasti na klimatických protestech. Repro DR

Kabinet Angely Merkelové má přitom právě 20. září předložit detaily národního klimatického plánu, vycházející z loňského rozhodnutí vládní komise ukončit do roku 2038 těžbu uhlí v zemi. Že toto datum je příliš pozdě, protože neumožňuje udržet oteplení planety pod „bezpečnější“ hranicí 1,5 stupně, už si přitom nemyslí jen radikální protiuhelná hnutí. Konec uhlí už do roku 2030, který má podle průzkumů podporu většiny Němců, podpořil kupříkladu také předseda konzervativní bavorské strany CSU Markus Söder, ale také opoziční Zelení.

Od uhlí k autům

V akcích radikálnější části hnutí, která se spíše než na velké pouliční mobilizace orientuje na přímé akce občanské neposlušnosti, se objevují jako nový prvek protesty proti automobilové kultuře. Občanskou neposlušnost jako „někdy nezbytnou“ přitom za velkého zájmu médií minulý týden podpořila také švédská studentská vůdkyně Greta Thunbergová — symbolicky přímo při návštěvě Hambašského lesa, který radikální ekologové hájí před vykácením kvůli rozšiřování uhelného dolu.

Zatímco dosud byla hlavním cílem občansky neposlušných akcí především těžba a spalování uhlí, řada nových iniciativ se nyní snaží dosáhnout pokroku v prosazování ekologičtější dopravy ve městech. Právě tuto středu organizace „Aktion Autofrei“ upoutala pozornost německých i mezinárodních médií čtyřiadvacetihodinovou blokádou vlaku, odvážejícího dvě stě nových vozů z továrny největší německé automobilky Volkswagen ve Wolfsburgu.

Akci podle svého mluvčího uspořádali na protest proti „selhávání klimatické politiky státu“ a na podporu požadavků, jako je uzavření městských center autům, podpora dostupné veřejné dopravy a rychlejší rozvoj cyklistické infrastruktury. Právě emise z automobilové dopravy, které od roku 1990 prakticky nijak neklesly, jsou dle statistik jednou z příčin, proč Německo do roku 2020 nesplní své klimatické cíle — a s přechodem od uhlí k obnovitelným zdrojům jejich relativní význam dále vzroste.

Občanské skupiny prosazující takzvanou „Verkehrswende“ (dopravní transformaci) se proto v posledních měsících šíří ve městech po celém Německu. Vadí jim příspěvek automobilového průmyslu ke klimatické krizi, ale i stále neřešené znečištění ovzduší, jež v zemi zabíjí zhruba třináct tisíc lidí ročně. Automobilový průmysl, jenž patří v Německu k ekonomicky nejsilnějším sektorům, podle nich také aktivně blokuje opatření ve prospěch jiných módů přepravy.

Kromě lokálních iniciativ zaměřených na prosazování místních urbanistických úprav se tak častěji objevují právě i akce občanské neposlušnosti. Tu dosud největší chystá sdružení „Sand im Getriebe“ (Písek v soukolí), jež chce v září nenásilnou blokádou znemožnit konání Mezinárodní automobilové výstavy ve Frankfurtu. Protesty mají narušit propagační aktivity automobilek a upozornit na ekologickou neudržitelnost jejich obchodního modelu.