Německo se opět bouří proti uhlí. Stovky lidí blokují největší elektrárnu v zemi

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Několik stovek lidí v pátek k večeru úspěšně vlastními těly zablokovalo koleje, přepravující uhlí k elektrárně Neurath v německém Porýní. Již tradiční blokády pořádané koalicí Ende Gelände se tentokrát překryly s velkou mezinárodní demonstrací, pořádanou studenty z hnutí Fridays for Future v blízkých Cáchách. Akce občanské neposlušnosti mají pokračovat až do neděle.

Studenti i „blokádníci“ mají příbuzné požadavky: konec uhlí v Německu ne až v roce 2038 nýbrž co nejrychleji. O datu konce uhlí loni rozhodla vládní takzvaně „uhelná“ komise, zahrnující osmadvacet zástupců především průmyslu, odborů a regionů, ale i vědecké obce a některých ekologických organizací. Neztenčená a spíše narůstající intenzita masových protestů nicméně naznačuje, že podstatná část společnosti nechce na toto datum přistoupit.

Jedním z důvodů je i to, že vládní plán má vést k dalšímu bourání několika vesnic nejen v Porýní, ale i v uhelných revírech východního Německa — lužickém a lipském. Nově vzniklá síť místních obyvatel a ekologických aktivistů „Alle Dörfer bleiben“ (Všechny vesnice zůstanou), se tak střetne nejen s RWE, ale i s korporací EPH českého uhlobarona Daniela Křetínského, jenž by chtěl zlikvidovat obec Pödelwitz poblíž Lipska a Proschim (lužickosrbsky Prožym) nedaleko Chotěbuzi.

Hlavní novinkou jsou nicméně masové demonstrace Fridays for Future, organizované studenty. Cáchami pochodovalo podle odhadů nejméně čtyřicet tisíc lidí a jde tak možná po loňských protestech proti kácení těžbou ohroženého Hambašského lesa o největší klimatické demonstrace v německé historii.

Také blokády jsou letos se šesti tisíci účastníky letos početné. Zapojují se do nich navíc naproti očekáváním lidé všech generací.

Pozorovatele z řad německých médií fascinuje účast důchodců: sociálními médii koluje fotografie šestasedmdesátiletého Günthera, který vyráží do akce vybaven holí, mapou a bílým malířským overalem, tradičním oblekem, jenž „blokádníky“ chrání před uhelným prachem. „Ale jistě, jinak to nejde,“ odpověděl stařík na otázku reportérky západoněmecké televizní stanice WDR, zda se skutečně chystá jít blokovat povrchový důl.

↗

„Ale jistě, jinak to nejde.“ Foto FB Ende Gelände

Úspěchy Ende Gelände doprovází však také pokusy korporace RWE další protesty zastavit pomocí stále tvrdších metod. Mluvčí Ende Gelände Daniela Hofingera a Katherinu Hennebergerovou tak společnost žaluje o desetitisíce eur za to, že k akcím občanské neposlušnosti vyzývali. Oba to odmítli jako pokus o zastrašování a ve své práci pokračují.

Obrací už i CSU

„Konsensus“, který chtěla vláda prostřednictvím komise ve společnosti vytvořit, tak reálně neexistuje. Podle loňských průzkumů z doby závěrečných jednání chtělo „rychlý“ konec uhlí — tedy před rokem 2030 — až 73 % občanů. Většinu mají příznivci rychlého konce uhlí také mezi voliči vládních CDU/CSU a SPD.

Za rychlejší ústup od spalování nejšpinavějšího fosilního paliva se tradičně sice staví především opoziční Zelení a Levice, právě v těchto dnech ovšem v otázce uhlí obrátili rovněž bavorští konzervativci z CSU — jejich předseda Markus Söder do médií prohlásil, že jeho strana chce letos pracně dojednaný kompromis změnit. Německé klimatické cíle podle něj nelze splnit, neskončí-li země s uhlím už do roku 2030.

Do stejného data by musely podle propočtů s uhlím skoncovat všechny země OECD, tedy i Česká republika, má-li se podařit udržet oteplení planety pod „bezpečnou“ hranicí 1,5 stupně Celsia zahrnutou též jako doporučení v pařížské klimatické dohodě.

Velké blokády uhelné infrastruktury v Německu probíhají od roku 2015. Loni se spor o uhlí vyhrotil kvůli ohroženému hambašskému lesu, jejž plánovala korporace RWE vykácet. Kácení jednoho z nejstarších listantých lesů v západní Evropě nakonec zastavil soud, zcela rozhodnuto o osudu vzácného porostu ale stále ještě není.