No ano, paní Hájková, tato definice fašismu ze strany marxistické teorie má dozajista něco do sebe. Fašismus je ze své podstaty korporativní ideologie; a to víceméně přesně koresponduje s myšlením soukromého malovýrobce, který stojí jednou nohou na pozici dělníka (sám pracuje, a sociálně na tom leckdy není lépe než ten dělník); ale zároveň druhou nohou stojí ve světě buržoazie, a sám sebe pociťuje víceméně jako "ještě ne zcela úspěšný velkopodnikatel".

Na straně druhé je ale nutno vidět, že toto "maloburžoazní" cítění sdílelo (a sdílí) i příliš mnoho příslušníků dělnické třídy, nežli aby to bylo možno vysvětlit jenom a pouze tím, že jsou "nedostatečně třídně uvědomělí".

Totiž - možná že doopravdy jsou, jakožto třída; jenže problém je v tom, že oni vedle své třídní příslušnosti jsou každý z nich zároveň (a obvykle dokonce primárně) zcela konkrétní osoba, která má v prvé řadě přání sebe, případně svou rodinu co nejlépe materiálně zabezpečit. Tedy nabýt co největšího majetku. A v tomto ohledu nakonec opravdu i ten dělník se může cítit jako - potenciální - podnikatel, který by m o h l vydělávat také ty velké peníze, kdyby se do toho jenom pořádně obul.

To znamená: ta podnikatelská (soukromovlastnická) mentalita dříme i ve velké části dělnické třídy; a právě tohle si teoretici marxismu nikdy nedokázali či nechtěli uvědomit a přiznat.