Konopí je rostlina známá lidstvu již tisíce let. Kromě Antarktidy a Arktidy roste konopí seté, indické nebo rumištní na všech pozemských kontinentech, a i proto je lidstvo také využívá již tisíce let. Některé archeologické nálezy konopí spadají až do doby bronzové.

Konopí lidé využívali k výrobě oblečení a výrazně přispělo k rozvoji mořeplavby. Konopná lana na lodích používali před naším letopočtem už staří Féničané, Řekové a Římani, po nich pak Vikingové, Holanďané, Angličané. I lodě Kryštofa Kolumba měly konopná lana. Dokonce ještě US NAVY za Druhé světové války používala k odtahování poškozených válečných lodí lana z manilského konopí.

Lidstvu nezůstala utajena rovněž léčivá moc konopí. Stalo se součástí různých mastí a odvarů, jejichž léčivost prokázala nejen tisíciletá zkušenost, ale v poslední době i poznatky moderní vědy. Konopí se také v mnoha kulturách používalo a dodnes používá k náboženským a rituálním účelům. Vzhledem k širokému využití se konopí pěstovalo v Evropě i jinde ve světě velkém množství a až do 20. století nevyvolávalo žádný větší rozruch. Bylo považováno za běžnou hospodářskou rostlinu.

Na začátku 20. století se však do obecného podvědomí začaly dostávat informace o relaxačním užití konopí. Tento jev přestal být záležitostí relativně úzké skupiny umělců a intelektuálů a stal se součástí kultury širších lidových vrstev. Světlo světa spatřilo slovo „marihuana“. Tento pojem pochází z mexické španělštiny a společně s přistěhovalci z Mexika přišel začátkem 20. století do USA.

Užívání konopí pro relaxační účely mělo své odpůrce, kteří v čele s Jacobem Anslingerem po mnoho let intenzivně pracovali na konopné prohibici. Jejich úsilí bylo korunováno úspěchem v roce 1961, kdy OSN přijala Jednotnou úmluvu o omamných látkách. Když v roce 1971 vyhlásil Richard Nixon válku proti drogám, mohli být zcela spokojeni, protože na seznamu nepřátelských látek se ocitla i marihuana.

Válka proti drogám byla vedena nelítostně. Stála značné množství lidských životů a spolykala obrovské finanční prostředky. Po čtyřiceti letech museli její vyhlašovatelé přesto uznat porážku, nepodařilo se splnit žádný ze zadaných cílů. Již první léta války ukázala, že konopí nepatří do stejné skupiny drog jako heroin, kokain či pervitin. A tak se mu dostalo titulu „lehká droga“ a shovívavějšího náhledu, což se projevilo například v Amsterdamu, kde vznikl roku 1974 nejstarší evropský coffee shop Buldog.

Ani území dnešní České republiky se konopí nevyhnulo. Pěstovali jej již staří Slované a lidé ve středověku i novověku. Tomu učinil přítrž rok 1961, kdy ČSSR přistoupila k Jednotné úmluvě o omamných látkách OSN a učinila je protiprávním. Ani po přijetí Úmluvy však nebylo relaxační využití konopí v ČSSR velkým tématem, protože se týkalo omezeného počtu osob a ještě počátkem 90. let nevěděla většina zdejších obyvatel o konopí nic konkrétního.

Od poloviny 90. let začalo být konopí v České republice stále populárnější a lidé si ho začínali pěstovat doma. S větší popularitou konopí však vzrůstal i počet zatčených a trestaných, protože dle zákona bylo pěstování či držení či poskytování konopí stále trestné.

V roce 1998 byl schválen zákon, který v České republice definoval konopí technické, jehož obsah THC nesměl překročit 0,3 procenta. Jedině tyto rostliny bylo možno legálně pěstovat pro hospodářské účely. Rovněž v tomto roce se součástí českých zákonů stalo sousloví „větší než malé množství omamné a psychotropní látky“, které se však nikdy nepodařilo přesně definovat zákonem. Zůstalo tedy zcela na úsudku orgánů činných v trestním řízení, zda je množství, které posuzují, větší než malé.

Nevyhovující situace vedla mnoho lidí k odporu vůči konopné prohibici, který veřejně demonstrovali 10. 10. 1998 na Staroměstském náměstí a který se stal nultým ročníkem dnes již tradičního Million Marihuana March.

Počátkem třetího tisíciletí v České republice počet aktivních uživatelů konopí stále vzrůstal. Dostalo se jim politické podpory od Strany zelených a od roku 2009 i od České pirátské strany. V roce 2010 se funkce národního protidrogového koordinátora ujal Jindřich Vobořil, který navrhoval zvážit legalizaci pěstování a držení konopí pro osobní potřebu. V roce 2016 vznikla spojenými silami Zelených, Pirátů a legaliace.cz Petice za legalizaci konopí, kterou je možno stále podepsat.

Koncem roku 2018 navrhli Piráti v parlamentu zákon, podle nějž by bylo možné mít u sebe nebo bezúplatně předat až 30 gramů konopí a přechovávat až 1250 gramů konopí. Tento zákon však narazil jak ve vládě, tak ve Sněmovně. Koncem roku se národní protidrogovou koordinátorkou stala Jarmila Vedralová, která se cíleně zaměřuje na negativní účinky konopí a snaží se dokázat správnost konopné prohibice, čímž vrací českou protidrogovou politiku nejméně o dvacet let zpět.