Excelujeme v sebemrskačství

Ondřej Fér

Podzimní státní svátky promarňujeme planým sebemrskačstvím namísto toho, abychom se zabývali možnostmi, jak lze veřejné poměry prakticky zlepšit. Některé z výsledků komunálních voleb přitom ukazují, že to jde.

Podzim a začátek zimy s sebou pravidelně do veřejného prostoru přináší lidovou zábavu, které soukromě říkám trojboj beznaděje. Říjnové a listopadové pokusy oslavit státnost vyvolávají bědování nad nedostatečnou schopností reflektovat minulost a přinést vizi pro budoucnost. Na přelomu roku prezident republiky oznámí, že se máme vlastně dobře, čímž jen posílí dojem, že to tak docela není.

Tyto tři události vhodně zapadají do podzimních nálad plných chmur, mlhy a melancholie. Bohužel se v té části společnosti, která si dokázala uchovat vůli ke změně tyto nálady staly projevem společenského statusu. Být znechucen a zmožen nešťastným stavem veřejných věcí se stalo převládajícím mentálním nastavením (jak pěkně říkají v anglosaském světě mindsetem) lidí, od kterých by jinak bylo na místě očekávat, že budou hnací silou změny.

Osmadvacátý říjen pravidelně vede k debatě o tom, jak jsme nedokázali navázat na demokratickou a republikánskou tradici Masarykovy republiky, nikoliv ale k vážným úvahám o tom, na co přesně bychom měli navázat. Už vůbec se nemluví o tom, že jsme v mnohém na První republiku navázali — například neformální vedení státu prostřednictvím vlivových struktur navázaných na Hrad se nám zachovalo. Jen jaksi Miloš Zeman není Masaryk, šéf ČNB Rusnok není bankéř Preiss a nikdo z politiků není Antonín Švehla.

Sedmnáctý listopad zase přinese — to si troufám předpokládat, aniž bych byl prognostikem — množství úvah o tom, jak si společnost nechala ukrást demokracii. Současně si dovolím tvrdit, že debata o tom, jak si demokracii vzít zpátky bude v podzimním diskurzu zastoupena jen okrajově.

A právě v tomto bodu shledávám největší z mnoha problémů, které tato společnost má. Excelujeme v sebemrskačství. Říkáme, že jsme nedokázali navázat na to lepší z První republiky. Říkáme, že jsme promarnili šanci vybudovat po roce 1989 lepší společnost, než jakou máme.

Některé bystré hlavy dokáží tuto disciplínu překročit a snaží se při analýze minulých událostí zahledět hlouběji do podstaty věcí. Celá diskuze ale jenom málokdy nabízí metodu, jak tuto analýzu využít ke změně.

×
Diskuse
JP
November 5, 2018 v 13.18
Takovýto postoj má dozajista své nemalé oprávnění; na straně druhé ovšem sugeruje dojem, jako by jedinou příčinou současné hodnotové dezorientace společnosti byla bezprostřední korupce. A nikoli - právě ona hodnotová dezorientace samotná.

Jinak řečeno: pokud by se nám podařilo obecnou korupci v české kotlině snížit alespoň na stupeň obvyklý ve vyspělých (respektive: vyspělejších) západních zemích, byl by to dozajista pozitivní počin; ale bylo by skutečně možno už jenom na základě toho s hrdostí vyhlásit, že jsme tím dosáhli něčeho z původních Masarykových ideálů humánní, kulturní a nadčasovým smyslem naplněné společnosti?...
November 5, 2018 v 13.39
Chybka
Kdo má ambici excelovat v sebemrskačství, dobře ví, že ani to mrskání mu pořádně nejde...
HZ
Ono to s uskutečňováním Masarykových ideálů humánní, kulturní a nadčasovým smyslem naplněné společnosti nebylo valné už za jeho prezidentování.
V tomto smyslu tedy navazujeme celkem věrně.
V jednom ohledu souzním s autorem článku: Když se daří budovat aktivní horizontální struktury a měnit podobu lokální politiky i fungování obcí, je pohled na svět hnedle veselejší.
JN
November 5, 2018 v 21.14
Panu Guthovi
Zdá se, že by mohlo jít o docela užitečný paradox:

Chci-li excelovat v sebemrskačství, musím se v tomto oboru stát naprostým břídilem. Jsem-li ovšem břídilem v sebemrskačství, půjde mi pak všechno ostatní excelentně.
JN
November 6, 2018 v 16.41
Myslíte jako, že je potřeba ty zanedbané ("nepřizpůsobivé") spoluobčany převychovat?
Ti, kteří "by zasloužili", mají tedy
- zlou vůli
- špatný rozumový úsudek
- nebo vychovatel pouze touží uplatnit svoji moc nad těmi zanedbanými ("nepřizpůsobivými") spoluobčany?
JN
November 7, 2018 v 0.28
Chtěl jsem se, pane Kolaříku, zeptat na Váš motiv k mrskání
těch zanedbaných spoluobčanů (kteří smýšlejí jinak než Vy). Čeho byste vlastně jejich mrskáním chtěl dosáhnout? Zlepšení jejich intelektových schopností, nebo odstranění jejich zlé vůle?
JN
November 7, 2018 v 7.55
Účastníte se diskusí, pane Kolaříku, takže chcete diskutovat.
Snažíte se mě urážet, takže chcete, abych reagoval.

Budete-li dodržovat etický kodex diskusí, bude vše bez problémů.
PM
November 7, 2018 v 12.24
Zatočit s postkomunismem a co dál
Ale už jen to, že se noví politici budou snažit je něčím, co by mohlo ukončit českou postkomunistickou kapitolu.
Autor doporučuje skončit se zdejší postkomunistickou verzí globálně platného pojetí tržní ekonomiky.
Tedy se smutným folklórem místní provenience.
Zbývá jen otázka jak ukončit neoliberální kapitolu výrazně smutného kapitalismu globální provenience....bych s pohledem na všechny světové strany bezradně dodal.