Je to rok, co americká herečka Alyssa Milanová napsala na Twitter: Pokud jste zažili/y sexuální obtěžování nebo sexuální násilí, napište v odpovědi na tento tweet „me too“ (já také) Do čtyřiadvaceti hodin obdržela více než půl milionů reakcí. I na českých sociálních sítích se velice rychle objevily první zpovědi žen.

Některé nešly do detailů, některé ano. A tak jsme pochopila to, co mi mělo být už dávno jasné. Jestliže jsem do svých patnácti let zažila třikrát to, že přede mnou neznámý muž na veřejnosti masturboval — poprvé dokonce ve věku, kdy jsem neměla tušení, co to provádí, ale sakra mě to vyděsilo — nemůže to být náhoda. Něco podobného, anebo i mnohem horšího, muselo zažít opravdu hodně holek a žen.

Alyssa Milanová reagovala na v té době již publikovaná odhalení letité mašinérie zneužívání a obtěžování hereček významným hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem. Právě jeho případ a na něj navázaný tvít odstartovaly celosvětovou vlnu odhalování nepřijatelného i kriminálního sexuálního chování mužů v nadřízených postaveních. Mnohé to stálo pověst, peníze a kariéru. Debata o sexuálním násilí a obtěžování se otevřela, zástupy žen našly odvahu odhalit staré rány a veřejně označit pachatele.

Podle vládních dat zažila v České republice fyzické nebo sexuální násilí třetina žen, nebezpečné pronásledování zažilo devět procent žen, sexuální zneužívání dvanáct procent a znásilnění pět procent žen.

Dětský fond OSN o násilí páchaném na dětech pak říká, že obětí znásilnění či sexuálního napadení se do svých dvacátých narozenin stala ve světě každá desátá dívka. Tato čísla nám říkají jednoduše a srozumitelně to, že lidstvo má se sexuálním násilím vážný problém.

Vzedmutí vlny #MeToo dávalo naději, že se něco může změnit. Staré jizvy se mohou začít zacelovat a může se vystavět hráz budoucím aktům sexuálního násilí. Pojmenování viníků pod dohledem veřejnosti dodalo jejich obětem kuráž.

Přesto ale, rok po spontánním startu kampaně musíme říct, že zatím bohužel nedopadla dobře. Intuitivně to asi cítíme mnozí, ale týdeník The Economist přinesl i data. Hned v listopadu 2017 si nechal vypracovat průzkum mezi Američany. Letos v září jej se stejnými otázkami zopakoval.

↗

Jak se stalo, že dobře míněná kampaň, která chtěla řešit něco, co je reálným problémem pro velkou skupinu obyvatel, zatím nevedla k příznivé proměně společenské atmosféry? Foto equalengineers.com

Jedna z nich zněla: „Souhlasíte s výrokem, že falešné obvinění ze sexuálního obtěžování je větším problémem než nenahlášené případy?“ U všech sledovaných segmentů respondentů se po roce s #MeToo odpověď posunula ve prospěch ano. Mnohem výraznější rozdíl se přitom projevil nikoliv na ose muži/ženy, ale na ose voliči Trumpa/Clintonové.