Německý Duisburg: Město zápasící s chudobou i neúspěšnou integrací

Jan Kuliš

Do Duisburgu se stěhují lidé z Rumunska a Bulharska, převážně Romové, a integrace se příliš nedaří. Probíhá zde obchod s chudobou a nově příchozí nešetří ani sociálně demokratický starosta. Situaci se snaží zachraňovat občanská společnost.

Duisburg leží na západě Německa ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se zde největší říční přístav na světě a jde o proslulé průmyslové město. Často se o něm ale také hovoří jako o příkladu zanedbané integrace. V posledních letech se do města stěhují lidé z Rumunska a Bulharska. Většinou jde o Romy, kteří v Duisburgu tvoří po Turcích druhou nejpočetnější menšinu.

Právě do Romů se v srpnu opřel sociálnědemokratický starosta Sören Link, když v televizním vysílání tvrdil, že zneužívají sociální dávky. Prohlásil také, že zhoršují problém s rozšířením drobných hlodavců v ulicích a kupí město odpadky. Kromě posledního proti-romského výpadu se Link zapsal do veřejného povědomí svým výrokem v roce 2015, že by v Duisburgu klidně přijal dvakrát tolik syrských uprchlíků, jen kdyby se ve městě zbavil Východoevropanů. Později se za svá slova musel omlouvat.

Zanedbanou integraci v Duisburgu se snaží napravovat zástupci občanské společnosti. Ve čtvrti Marxloh je to například Thomas Mielke ze spolku Kulatý stůl pro Marxloh, který rasistický a nacionalistický pohled odmítá. Přitom však uznává, že Duisberg má s integrací velký problém.

×