Česká pobočka německé politické nadace blízká tamější sociální demokracii Friedrich-Ebert-Stiftung spolu s Masarykovou demokratickou akademií zorganizovala debatu, na které se v Praze sešli představitelé velkých německých měst, aby popsali své působení v tamější komunální politice. Řeč byla především o sociálním bydlení a boji proti odsouvání chudých na předměstí.

Téma uvedla ředitelka české pobočky Friedrich-Ebert-Stiftung Anne Seyfferth. „Komunální politika je základem demokracie,“ řekla s odkazem na blížící se české komunální volby. Upozornila na průzkum, podle kterého jsou obyvatelé velkých německých měst oproti lidem z menších sídel dvakrát více přesvědčení, že se o ně politici nezajímají. A varovala před tím, že právě podobné pocity vedou voliče k upřednostňování populistických stran.

Mnichov: „Bydlení pro všechny“ i boj proti gentrifikaci

Jako první z hostů vystoupil manažer komise pro výstavbu bydlení v Mnichově Martin Klamt. Ten uvedl, že bavorská metropole o více než jednom a půl milionu obyvatel je podle nedávného hodnocení portálu Monocle.com nejlepším městem pro život v Německu. To je pro zastupitelstvo sice příjemná zpráva, podle Klamta ale přináší i řadu problémů.

Problémy souvisí především s tím, že je Mnichov jedním z nejhustěji obydlených měst v Německu. Na kilometr čtvereční zde připadá zhruba pět tisíc lidí, tedy dvojnásobek oproti Praze. Klamt řekl, že se od roku 1950 zvedly nájmy ve městě o čtyřiatřicet tisíc procent, a jejich výše tak nedostižně předbíhá růst příjmů, který za stejný časový úsek dosáhl pět tisíc procent.

Aktuální problém gentrifikace, tedy vytlačování chudších obyvatel na předměstí zvyšováním životních nákladů, je v Mnichově podle Klamta extrémní. „Hlavně od bankovní krize, kdy se masivně investovalo do bytů, se ceny bydlení stávají neúnosnými nejen pro nízkopříjmové skupiny, ale i pro vzdělanější a bohatší vrstvy společnosti,“ uvedl.

Město situaci řeší výstavbou bytů i důrazem na dostupné sociální bydlení. Z osmi set tisíc bytů ve městě jich Mnichovu patří třiašedesát tisíc. Dalších osm a půl tisíce se snaží ročně přistavovat. Klamt ovšem přiznal, že podobné tempo výstavby se dá dlouhodobě udržet jen stěží. V horizontu deseti let totiž město za své pokrokové sociální bydlení plánuje vydat až miliardu euro.

Mnichov proto část nákladů přenáší na investory. „Když chce komerční developer stavět byty, potřebuje povolení k výstavbě. Aby ho dostal, zaváže se městu, že až třicet procent vystavěných bytů bude fungovat jako sociální či nízkonákladové bydlení. Je to transparentní postup, investoři vědí, do čeho jdou, a město tento model úspěšně používá již pětadvacet let,“ vysvětlil Klamt.

Klamt rovněž doplnil, že Mnichov navíc od roku 2016 zahájil program Bydlení pro všechny, kterým se snaží pomoci azylantům, kteří do města dorazili během prvních vln uprchlické krize, i místním lidem v bytové nouzi. Do příštího roku v rámci programu vzniknou tři tisíce bytů.

V Lipsku se zdražuje kvůli turistice

Podobně jako Mnichov i zhruba poloviční saské Lipsko rychle roste a s ním roste i výše nájmů. Podle Henrika Fischera z německé sociální demokracie je ve městě s téměř šesti sty tisíci obyvatel patrné především napětí mezi snahou levice o zavedení sociální bytové politiky a čím dál větším turistickým ruchem.

I když v nějaké formě nájmu žije sedmaosmdesát procent obyvatel Lipska, nájmy vzrostly za poslední čtyři roky o dvacet až třicet procent. Má-li město držet krok s migrací především mladých lidí, potřebuje do roku 2030 vystavět kolem pětačtyřiceti tisíc nových bytů.

„Máme štěstí, že Lipsko drží bytový fond ještě z dob Německé demokratické republiky, a to z velké části v centru města. Obecní byty tedy mají výbornou polohu při zachování výhodné výše nájmu,“ uvedl Fischer s tím, že benefity obecního bydlení vyvažuje skokový nárůst bytů pronajímaných krátkodobě v rámci Airbnb a podobných služeb.

„Ke krátkodobým nájmům se v Lipsku využívají asi tři tisíce bytů, což je asi jedno procento z celkového počtu. Plynou z nich ale až čtyřnásobné zisky oproti normálním nájmům, což v důsledku vede k tomu, že kvůli nim mizí sousedství i celé komunity. Konzervativci a pravicoví liberálové tvrdí, že to není problém, proto se snažíme získat data, abychom jim ukázali, že je,“ vysvětlil Fischer s tím, že město trápí i výstavba hotelů v místech, kde by byla zapotřebí spíše občanská vybavenost.

AirBnB by sociální demokracie ráda regulovala skrze zákaz dlouhodobého využívání bytů k několikadenním pronájmům. Podobný zákaz již funguje v Mnichově, nad jeho zavedením uvažují i Drážďany. „Potřebujeme živá města, v jejichž centrech nebudou jen turisté, hotely a kanceláře. Chceme, aby lidé měli vztah ke svému životnímu prostředí, stejně jako demokratizaci městského plánování,“ dodal Fischer.

Text vychází v rámci spolupráce se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.