Nová pravidla pro národní parky schválená předchozí vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD) zůstávají v platnosti i po přezkoumání Ústavním soudem. Ten v úterý zamítl stížnost pětadvaceti senátorů vedených Tomášem Jirsou (ODS), kteří zákonu vytýkali neurčitou práci s pojmy a vymezovali se i vůči tomu, že údajně neumožňuje obcím zapojit se do rozhodování o podobě parků.

Ústavní právníci jednomyslně rozhodli, že zákonodárci dodrželi legislativní proces a zákon nezasahuje do vlastnických práv. Podle soudců jde o ideový střet mezi ochránci přírody a vlastníky nemovitostí, který vyřešili zákonodárci přijetím zákona.

„Je to především stát, který má chránit přírodní bohatství a každý z nás má právo na čisté životní prostředí. Zájem na ochranu přírody má v tomto případě přednost před vlastnickými právy. Ústavní soud není místem pro politický boj, legislativní proces proběhl se všemi jeho možnostmi, od všech čtení zákonů až po prezidentské veto,“ řekl při veřejném vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Podle právního zástupce senátorů Michala Sylly soud neukázal odvahu zasáhnout do legislativy týkající se ochrany přírody, která je dle jeho názoru problematická. S rozhodnutím soudu nesouhlasí ani senátor Tomáš Jirsa, který na místě novinářům řekl, že zákon podle něj povede k ničení národních párků, zejména Národního parku Šumava.

„Například Kvilda bude mít problém, protože její vodní zdroje leží v bezzásahových zónách a nemůže je podle zákona spravovat. Šumava vysychá a suché stromy nejsou schopny zadržet vodu, což je pro nás z regionálního hlediska velký problém. Z mého pohledu zvítězila aktivistická interpretace ochrany přírody, určitá část bitvy o Šumavu je již dobojována,“ řekl po vyhlášení rozsudku Tomáš Jirsa.

Programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh považuje ústavní stížnost senátorů za mediální a politické gesto. Zmiňuje, že legislativní proces byl dostatečně dlouhý a i přes obstrukce ODS byla celá věc řádně vydiskutována.

„Doufáme, že pan senátor Jirsa nyní bude respektovat rozhodnutí Ústavního soudu i platný zákon a nebude bránit ochraně a rozšíření divočiny nejen v Národním parku Šumava. Podrobné vědecké výzkumy dokazují, že Šumava díky bezzásahovému režimu zadrží více vody, než okolní hospodářské lesy. Navíc suché stromy neopadařují tolik vody jako zelené. A pod nimi roste nový les, který vodu zadržuje,“ řekl Deníku Referendum Koželouh.

Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny připravil v minulém volebním období tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Díky ní získaly čtyři české národní parky — Podyjí, Šumava, Krkonoše a České Švýcarsko jasně vymezený, dlouhodobý cíl. Na více než polovině území každého národního parku nyní musí místní správa chránit samovolný vývoj přírody bez kácení a bez výstavby.

Vláda novelu předložila Sněmovně k projednání v roce 2015. Na konci předloňského roku ji poslanci schválili. Senát poté Poslanecké sněmovně návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy, které snižovaly úroveň ochrany národních parků. Poslanci následně Senát přehlasovali a potvrdili tak původní kompromisní návrh. Zákonodárci v dolní komoře Parlamentu v loňském roce přehlasovali i veto prezidenta Miloše Zemana a zákon byl definitivně schválen.