Brusel za to nemůže
Michaela NěmečkováDokud bude u nás studium a práce v zahraničí vnímáno jako sebestředný útěk „za lepším” namísto toho, abychom se zamýšleli, jak motivovat schopné lidi k návratu, máme problém.
Není tomu tak dávno, co poslanec za SPD Lubomír Volný zaútočil na mladé Čechy a Češky studující na zahraničních univerzitách v rámci evropského studijního programu Erasmus. Nazval je „kampusovými povaleči”, kteří žijí ve zlaté kleci, uzavření ve své bublině. Tvrdil, že čeští erasmáci a erasmačky nemají přehled o okolním světě a že vidí zemi, ve které dočasně žijí, velmi nekriticky. Na Twitteru poslanec Volný dovysvětlil, že „Erasmus neobjektivně ovlivňuje myšlení mladých lidí“, kteří jsou potom málo kritičtí vůči Evropské unii.
Svými výroky Volný pobavil hlavně české sociální sítě. Všichni, kdo studijní pobyt v zahraničí absolvovali, si všimli, že Volný neví, o čem mluví. Částka několika set eur na měsíc, kterou studující obvykle dostávají v podobě stipendia, většinou tak tak pokryje základní výdaje na bydlení a stravu, zejména v západních zemích a ve Skandinávii, nemusí ale stačit ani na nejnutnější výdaje. Mluvit proto o zlaté kleci je zcela zcestné. Z poslance Volného čišela závist, že sám studovat v zahraničí nemohl. Kdyby se byl býval sám Erasmu zúčastnil, nemusel dnes zastupovat xenofobní SPD.
Myšlenkovým pochodům pana Volného jsme se srdečně zasmáli, protože jsme stejně všichni dávno věděli, že výroky poslanců SPD často nelze brát vážně, a Volný není výjimkou. Zejména vezmeme-li v úvahu, že bojuje proti nepřizpůsobivým, ale zároveň se živí tím, že pronajímá předražené bydlení lidem ve vyloučených lokalitách.
Zvláštní ale je, že podobným způsobem jako Lubomír Volný přemýšlejí zjevně i někteří lidé v Centru pro výzkum veřejného mínění, kteří se v posledním šetření zaměřili na to, jakým způsobem česká veřejnost vnímá členství naší země v Evropské unii a výhody či nevýhody z něj plynoucí. Respondenti odpovídali na řadu otázek, které se, jak uvádí CVVM, „týkaly kladných a záporných stránek členství ČR v Evropské unii“. U jednotlivých výroků potom měli respondenti uvést, do jaké míry se s nimi ztotožňují.
...
f) Členství ČR v EU znamená odchod kvalifikovaných lidí za prací do jiných zemí EU.
...
j) Členstvím ČR v EU jsme získali lepší možnosti studovat, pracovat a žít v zemích EU.
...
To jsou naprosto korektní formulace bez citového zabarvení, žádné „Kvůli EU...,‟ ani „Díky EU...‟, to si přidává Michaela Němečková sama na základě svého vlastního názoru.
Kupodivu se jí podařilo zároveň výzkum a v něm položené otázky hrubě nepochopit, ale přitom si povšimnout, že výroky f a j se týkají téhož jevu, jen — ač formulovány neutrálně — vnímaného jednou záporně a podruhé kladně. A to právě je to, co vědci z CVVM zkoumali — kdo si vybere kterou možnost.
Zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4614/f9/pm180514a.pdf
Medailonek autorky říká, že pracuje v neziskovém sektoru v Bruselu, ale nezmiňuje konkrétní neziskovou organizaci, obor, kterým se zabývá, ani funkci, jakou v ní Michaela Němečková vykonává, a zcela pomíjí její vzdělání. Já jako chemik se vzděláním chemickým a fyzikálním jsem v humanitních oborech laikem a sociologické výzkumy tak mohu komentovat především na základě obecného povědomí o zásadách vědecké práce.
Domnívám se, že soubor výroků, ke kterým se respondenti vyjadřovali, je v pořádku. Problémem by podle mého soudu nemusela být dokonce ani citově zabarvená formulace, kterou jim Michaela Němečková mylně přisoudila, dokud soubor obsahuje k témuž jevu oba protikladné pohledy. Chybou, případně manipulací, by bylo omezit výběr respondentů vynecháním jednoho z nich (případně, méně zjevně, rozdílně silným citovým zabarvením, proto jsou důsledně neutrální formulace přinejmenším vhodnější).
V zásadě všechny státy světa jsou dnes řízeny podle zájmů kapitálu, proti zájmům lidí. To proto, že kapitál se může pohybovat zcela svobodně, zatímco lidé nikoliv, a tak se všechny státy podbízejí kapitálu, aby u nich laskavě zůstal, zatímco na lidi už takový ohled brát nemusí. Měli bychom to změnit — pro lidi hranice otevřít, pro kapitál zavřít. Klimatická změna ukazuje, že je to přímo záležitost přežití lidstva.
Evropská unie přinesla mnoho dobrého pro volný pohyb občanů svých členských států, jakkoliv vůči sousedům například z Ukrajiny nebo Kosova — abych jmenoval státy, kterým hlasitě vyjadřujeme přátelství, aspoň když NATO potřebuje na někoho udělat svaly — už zdaleka tak vstřícná není a naše chování k příchozím z Afriky nebo Blízkého východu je vyloženě hanebné. Přesto i uvnitř EU se stále kapitál těší větší svobodě než lidé, a tak se životní úroveň mezi Západem a Východem ne a ne vyrovnat.
Je naprosto matoucí psát třeba "další výroky CVVM". Ve výzkumu veřejného se ptáme na postoje, které jsou v populaci zastoupeny, což pochopitelně neznamená, že se s nimi ztotožňujeme. Negativní postoje k EU jsou u nás časté, ale CVVM za to nemůže.
Pokud by si autorka myslela, že výzkum byl manipulován tak, aby postoje k EU vyšly negativnější než odpovídá skutečnosti, musela by argumentovat jinak.