Školství potřebuje více než každoroční přetahování o rozpočet

Karel Šima

Zástupci českého školství žádají navýšení rozpočtu svého ministerstva v situaci, kdy není jisté, jak se zachová příští vláda. Snaha nalézt krátkodobé řešení je sice důležitá, ale v dlouhodobé perspektivě nestačí.

Představitelé základních, středních i vysokých škol se v posledních týdnech opakovaně a důrazně dožadují navýšení rozpočtu ministerstva školství pro příští rok. To je bezpochyby legitimní a správné a využívají tak vhodné situace před volbami, kdy si politická reprezentace tradičně více všímá těch, které má zastupovat. Ostatně situace se pro učitele zatím vyvíjí velmi slibně. Ti ze základního a středního školství mají od koalice přislíben nárůst platů ve výši 15 procent na příští rok.

Vysoké školy zatím veřejný příslib od koalice nedostaly. Bývalé ministryni Kateřině Valachové se v dubnu podařil husarský kousek, když jí kabinet schválil ve výhledu na rok 2018 nárůst výdajů na vysoké školství o 4,5 miliardy (tedy o více než 20 procent!). To ale nebylo nic závazného a skutečná jednání nastala až nyní, v době „horké“ politické kampaně. Výhled je nejistý, a to i v případě, že stávající vláda navýšení schválí. Hlavní neznámou totiž zůstává postoj příští vlády a poslanecké sněmovny k připravovanému státnímu rozpočtu.

Momentální tlak je tedy na místě, české vysoké školství, ale i celé veřejné vzdělávání však potřebuje dlouhodobější perspektivu, pro kterou musí mít pádné argumenty. Předně je vzdělávání ve školských institucích běh na dlouhou trať. Všichni jsme strávili ve škole mezi deseti a dvaceti lety svého života a je třeba stále opakovat, že tato léta nás zásadním způsobem zformovala pro celý zbývající život. Řada sociologických, ekonomických i politologických výzkumů ukazuje, že úroveň vzdělání je klíčovým faktorem, který ovlivňuje osobní úspěch v životě, ale také úspěch společnosti jako celku.

Od čistě pekuniárních charakteristik, jako je příjem, bohatství či zadluženost přes hodnotové orientace, kvalitu života a vztah k životnímu prostředí po politické postoje a soudržnost společnosti vždy hraje vzdělání významnou, ne-li nejvýznamnější roli. Státu se tady proto nabízí cesta, jak zlepšit mnohé sféry života společnosti, ale musí přitom být obezřetný, protože to trvá a každý nerozumný zásah bude mít neblahé následky na dlouhá léta dopředu.

×