Španělské feministické organizace se rozhodly vyhlásit na dnešní Mezinárodní den žen první celostátní ženskou stávku. Požadují konec platových nerovností mezi muži a ženami, tolerance domácího násilí a „kultury mačismu,“ jež podle nich v zemi stále vládne.

Stávka má trvat čtyřiadvacet hodin a má se jednat o takzvanou stávku sociální. Organizátorky tedy vyzývají ženy nejen k tomu, aby nešly do zaměstnání, nýbrž aby i odmítly vykonávat péči o domácnost a nakupovat. Doslova hovoří o „neviditelné práci,“ kterou ženy dělají, aniž by si toho muži běžně všímali — vaření, úklid, doprovázení dětí do školy a podobně. Vyvrcholit mají akce odpoledne demonstracemi na náměstích španělských měst.

Výbor 8. března, jež akce organizuje, žádá po politické reprezentaci tvrdší postup proti diskriminaci, sexuálnímu obtěžování a násilí, jež v zemi přetrvává. Upozorňuje v této souvislosti, že devětadevadesát žen bylo v loňském roce ve Španělsku zavražděno svými partnery.

Volá se dále též po opatřeních směřujících k nápravě platových nerovností mezi pohlavími — tak jako jinde na světě, i ve Španělsku ženy dostávají za stejnou práci méně než muži, v průměru o patnáct procent.

Ženské hnutí sílí

Vloni španělské ženy stávkovaly v různých městech po celém zemi, letošní akce je nicméně vůbec první celonárodně koordinovaná. Podle všeho se nebude jednat o žádnou maličkost — zapojit se slibují učitelky, zdravotní sestry, novinářky i političky, mimo jiné starostky Barcelony a Madridu Ada Colau a Manuela Carmena.

Explicitně se španělské organizátorky hlásí k odkazu islandské ženské stávky z roku 1975. Islanďanky, jichž se do akce zapojilo na devadesát procent, dokázaly tehdy svou nečinností zemi prakticky paralyzovat. Nefungovaly telefony, nevyšly noviny, zavřely školy. Muži si museli brát děti sebou do práce. Jen o rok později byl díky akci mimo jiné schválen první islandský antidiskriminační zákon.

Loni bylo po vzoru islandské stávky pořádáno v Polsku také takzvané černé pondělí, součást takzvaných černých protestů, jimiž se Polkám podařilo odvrátit schválení drakonických zákonů proti interrupcím. Podobné, ač zřejmě rozsahem menší stávky, se nyní chystají také v Británii, Polsku a Irsku. Ženské hnutí zažívá po celém světě periodu zvýšené aktivity od masových protestů za rovnoprávnost po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Novou energii mu do žil vloni vlily rovněž úspěchy kampaně proti sexuálnímu obtěžování související s hnutím #MeToo.

Mezinárodní den žen se slaví po celém světě od roku 1910. Připomíná stávku newyorských šiček proti nesnesitelným pracovním podmínkám a vždy měl výrazně sociální ráz. Významnou roli v jeho etablování sehrála proslulá ruská socialistická politička a feministka Alexandra Kollontaiová. U nás na sobě nesl dlouho stigma vyprázdněného oficiálního svátku státně-socialistické diktatury, v posledních letech však ženské organizace oprašují jeho původní emancipační étos.

V Praze letos plánují ženy pochodem na Pražský hrad narušit průběh inaugurace znovuzvoleného prezidenta Zemana. Jeho výpady proti ženám ve svém prohlášení spojují také s opomíjením ekologických problémů a celkově siláckým, násilnickým stylem politiky.

Další informace:

Reuters Spanish women decry macho culture, domestic violence with first national strike

The Telegraph Spanish women call strike to end macho culture

20 minutos ¿En qué consiste la huelga feminista del 8 de marzo? ¿Qué objetivos persigue?

The Local — Spain Women across Spain prepare 24-hour strike at work and in the home