Bezpečí a svoboda novinářů jsou na nejnižší úrovni od začátku století. Po celém světě přibývá fyzických útoků, vyhrožování či cenzurních zásahů ze strany států. Malá média zanikají, redaktoři jsou pod sílícím komerčním tlakem a ve vleku sociálních sítí. Problém se svobodou projevu se přitom netýká již pouze autoritářských a totalitních zemí, ale i relativně demokratických států, jako je Turecko, Maďarsko, Polsko, Brazílie nebo Mexiko.

Tak lze v krátkosti shrnout závěry ve čtvrtek zveřejněné studie mezinárodní organizace Article 19, která dlouhodobě sleduje vývoj novinářské svobody ve světě.

„Poprvé máme komplexní přehled o vývoji svobody slova a informací po celém světě. Naneštěstí naše výsledky ukazují, že novinářské svobody jsou potlačovány jak v represivních režimech, tak v demokraciích,“ řekl Guardianu jeden z autorů studie, výkonný ředitel Article 19 Thomas Hughes.

Jen v loňském roce skončilo ve vězení téměř 260 novinářů, dalších děvětasedmdesát zavraždili vojáci, policisté či neznámí pachatelé. Z relativně svobodných zemí je nejhorší situace v Mexiku, kde studie zaznamenala až 426 fyzických útoků vůči žurnalistům. Spolu s Mexikem je připomínán také Honduras a Filipíny, kde jsou redaktoři dnes napadáni zejména za kritiku války proti drogám vedené prezidentem Dutertem.

Příklady zastrašování

Největší propad zažilo podle výsledků studie Turecko, které v posledním roce uvěznilo až 160 novinářů a otevřelo několik soudních procesů, například s redaktory opozičního deníku Cumhuryiet. Celkově Erdoganův režim zakázal na 170 mediálních organizací, dva a půl tisíce novinářů přišlo o práci.